Nově publikovaná zpráva odhaluje výsledky dvacetileté práce vědců, kteří v Antarktidě pozorovali a sbírali mimozemské částice. Podle jejich závěrů je planeta každoročně bombardována tisíci tun materiálu z vnějšího vesmíru.

<>

◀▶

V novém vydání vědeckého časopisu Earth and Planetary Science Letters byly publikovány výsledky dlouhodobé studie mezinárodního výzkumného týmu, který dlouhá dvě desetiletí poblíž francouzsko-italské polární stanice Concordia v centrální Antarktidě prováděl sběr mimozemských částic.

Již dříve byly mikrometeority a částice vesmírného prachu nacházeny například v hlubokomořských sedimentech, na pouštích, v sedimentárních horninách i polárních ledových oblastech. Dlouho ale chybí ucelený výzkum těchto částic.

Jejich původ, velikost a objem spadu jsou proto předmětem debat.

VESMÍR POD MIKROSKOPEM

Nyní tým vedený Julienem Rojasem z pařížské výzkumné univerzity přináší odpovědi. Dóm C, jeden z vrcholů antarktického ledového štítu, pro tuto studii činnost poskytuje téměř dokonalé podmínky. „Dóm C je ideálním místem sběru díky nízké akumulaci sněhu a téměř absenci pozemského prachu,“ vysvětlují vědci. Ti za posledních dvacet let provedli několik nezávislých sběrů extrémně čistých vzorků antarktického sněhu, které následně analyzovali pomocí elektronového mikroskopu. Celkem se jim podařilo identifikovat 1280 neroztavených mikrometeoritů a 808 kosmických sferulí, miniaturních kuliček o průměru 30 až 350 mikrometrů.

PRACH Z JUPITERA

Z objemu zachycených částic vědci rovněž vypočítávají, že celkem k Zemi před vstupem do atmosféry ročně dorazí asi 15000 tun kosmického prachu. Aniž bychom si čehokoliv všimli, na povrch planety každý rok dopadá 5200 tun maličkých vesmírných částic.

Vědci tvrdí, že jejich měření objemu mimozemských částic na Zemi jsou důležitou odpovědí na mnoho astrofyzikách a geofyzikálních problémů, protože tyto vesmírné horniny mohly na planetu přinést mnoho prvků.

Týmu se dokonce podařilo vystopovat, odkud většina tohoto materiálu pochází.

„Naše numerické simulace naznačují, že většina mikrometeoritů a kosmických sferulí pochází z komet z okolí Jupitera a menší část z hlavního pásu asteroidů,“ stojí ve zprávě. Tato nová zjištění však nabízejí hned několik dalších otázek.

Kolik pozemských materiálů ve skutečnosti na planetu přišlo z vnějšího vesmíru? A mohl právě tento spad být klíčem pro vznik života na Zemi?