3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Nacházely se Semiramidiny visuté zahrady skutečně v Babylóně? Nové objevy!
Nacházely se Semiramidiny visuté zahrady skutečně v Babylóně? Nové objevy!
od 17.1.2019
4.8tis
63
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Babylónské visuté zahrady jsou pokládány za jeden ze starověkých divů světa. Ačkoli se o nich zmiňuje mnoho starověkých spisovatelů, jejich pozůstatky dosud nebyly objeveny. Profesorka z Oxfordské univerzity Stephanie Dalley nedávno přišla s radikální teorií. Zahrady jsme prý celou dobu hledali na špatném místě…

Podle legendy nechala proslulé zahrady vystavět asyrská královna Semiramis (žila v 9. stol. př. n. l.). Historikové však za autora divu považují spíše babylonského krále Nabukadnesara II. (vládl 605–562 př. n.

l.), který inicioval stavbu tohoto architektonického skvostu jako dar pro svou manželku Amytis.

Ačkoli je archeologická lokalita s pozůstatky starého Babylónu zkoumána již přes 200 let, žádné zmínky o existenci visutých zahrad uvnitř města dosud nebyly nalezeny.

Není proto divu, že mnoho odborníků začalo pochybovat, zda vůbec tento starověký div existoval.

Podle legendy nechala visuté zahrady vystavět královna Semiramis. Odborníci jejich stavbu však přisuzují babylónskému králi Nabukadnesarovi II.
Podle legendy nechala visuté zahrady vystavět královna Semiramis. Odborníci jejich stavbu však přisuzují babylónskému králi Nabukadnesarovi II.

BABYLÓN NEBO NINIVE?

Profesorka Stephanie Dalley (*1943), odbornice na babylónské dějiny, která se více jak 20 let pokouší sehnat veškeré zmínky o visutých zahradách, přišla s převratným tvrzením. Podle jejího názoru hledáme celou dobu na špatném místě.

Zahrady se prý vůbec nenacházely v Babylóně, ale asi o 450 km severněji v hlavním městě asyrské říše v Ninive.

O jejich výstavbu by se tak vůbec nezasloužil babylónský Nabukadnesar II. ale jeho asyrský protějšek, jmenovitě nejspíše král Sinacherib (vládl 704–681 př. n. l.) a to o celých sto let dříve.

reklama

Takto převratné tvrzení je však potřeba podložit náležitými důkazy a těch má prý oxfordská profesorka více než dost. Pojďme si nyní některé z nich představit.

Visuté zahrady se možná vůbec nenacházely v Babylóně, ale v hlavním městě asyrské říše v Ninive.
Visuté zahrady se možná vůbec nenacházely v Babylóně, ale v hlavním městě asyrské říše v Ninive.

AKVADUKT JAKO DŮKAZ?

Jedním z možných důkazů by mohl být starověký asyrský nápis, zmiňující se o Sinacheribově výstavním paláci s rozlehlými zahradami, které král nechal vystavět jako „zázrak pro všechen lid“.

reklama

Zahrady měly být zásobovány vodou pomocí velkého akvaduktu, tedy stejným způsobem, jak o visutých zahradách píší starověcí autoři.

Slova z asyrského nápisu potvrdili i archeologové, když při vykopávkách na březích Eufratu objevili pozůstatky starého akvaduktu a také zvláštní masivní bronzový šroub, který zřejmě sloužil k přečerpávání vody z Eufratu právě do tohoto akvaduktu.

DŮLEŽITÝ RELIÉF

Na tomtéž starověkém nápisu se nachází i vyobrazení Sinacheribových zahrad. Můžeme tu spatřit stromy, rostoucí na terasách, rostliny, zavěšené na úhledných kamenných obloucích, nebo již zmíněný akvadukt, který celý komplex zásobil tolik potřebnou vodou.

Lze samozřejmě oprávněně pochybovat o reálnosti zobrazených scenérií.

I kdyby však vyryté obrazy odkazovaly na skutečnost jen z části, nelze přehlédnout, že se výsledná rytina velmi podobá obrazu visutých zahrad tak, jak jsou zachyceny ve starověkých literárních dílech.

Jak si ale vysvětlit, že jsou v těchto spisech zahrady umisťovány do Babylónu, a ne do Ninive?

Na asyrském reliéfu se má údajně nacházet i obraz ninivských visutých zahrad.
Na asyrském reliéfu se má údajně nacházet i obraz ninivských visutých zahrad.

BABYLÓN VERSUS „NOVÝ BABYLÓN“

Tato záměna mohla být dle slov profesorky Dalley způsobena přejmenováním jak samotného Ninive, tak i některých jeho částí. Když totiž Asyřané porazili babylónskou říši a ovládli její hlavní město, začalo se Ninive přezdívat „Nový Babylón“.

reklama

Sám Sinacherib nechal dokonce většinu ninivských bran přejmenovat, aby se jejich názvy shodovaly s těmi babylónskými. Jako důkaz předkládá profesorka Hérodotovo dílo Dějiny z 5. století př. n.

l., kde se autor v jedné kapitole zabývá i popisem Babylónu, avšak o existenci visutých zahrad uvnitř města se vůbec nezmiňuje.

Otázkou tak zůstává, zda opravdu mohli ostatní starověcí spisovatelé (jako byl například Diodóros Sicilský či Strabón), kteří povětšinou čerpali informace ze starších děl, mylně umisťovat zahrady právě do Babylónu.

Hérodotos, otec dějepisu, se ve svém díle o visutých zahradách uvnitř babylónských zdí vůbec nezmiňoval.
Hérodotos, otec dějepisu, se ve svém díle o visutých zahradách uvnitř babylónských zdí vůbec nezmiňoval.

NOVÁ EXPEDICE

Chybí však jediný podstatný důkaz – archeologický nález. Výzkumníci dosud na archeologické lokalitě v Ninive (nachází se na předměstí dnešního iráckého města Mosul) žádné zahrady neobjevili.

Odborníci sice vně hradeb města odkryli rozsáhlý královský palác z doby Novoasyrské říše (934–609 př. n. l.), avšak zahrady v jeho útrobách nikdo nehledal.

Půdorys paláce nicméně obsahuje i jednu zvláštní část, u níž odborníci dosud nemají jasno, k čemu vlastně sloužila. A podle profesorky se právě v této části mohly v minulosti nacházet visuté zahrady.

Dalley se proto snaží sehnat finance pro realizace expedice, která by měla její tvrzení ověřit na místě. Snad se tak časem konečně dočkáme objevu dalšího starověkého divu světa.

Foto: realmofhistory.com, independent.co.uk, artstation.com, biblicalarchaeology.org, iaalocal.bham.ac.uk,
Lokalita:
reklama
Související články
od 3.12.2022 351
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.1tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.5tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.1tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112