21. května 1953: Pád neznámého objektu u letiště Kingman v Arizoně doprovází spekulace o zřícení mimozemské lodi.
Domů     Záhady historie
Nacházely se Semiramidiny visuté zahrady skutečně v Babylóně? Nové objevy!
Michal Soukup
od Michal Soukup 17.1.2019
4.8tis
63
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Babylónské visuté zahrady jsou pokládány za jeden ze starověkých divů světa. Ačkoli se o nich zmiňuje mnoho starověkých spisovatelů, jejich pozůstatky dosud nebyly objeveny. Profesorka z Oxfordské univerzity Stephanie Dalley nedávno přišla s radikální teorií. Zahrady jsme prý celou dobu hledali na špatném místě…

Podle legendy nechala proslulé zahrady vystavět asyrská královna Semiramis (žila v 9. stol. př. n. l.). Historikové však za autora divu považují spíše babylonského krále Nabukadnesara II. (vládl 605–562 př.

n. l.), který inicioval stavbu tohoto architektonického skvostu jako dar pro svou manželku Amytis. Ačkoli je archeologická lokalita s pozůstatky starého Babylónu zkoumána již přes 200 let, žádné zmínky o existenci visutých zahrad uvnitř města dosud nebyly nalezeny.

Není proto divu, že mnoho odborníků začalo pochybovat, zda vůbec tento starověký div existoval.

Podle legendy nechala visuté zahrady vystavět královna Semiramis. Odborníci jejich stavbu však přisuzují babylónskému králi Nabukadnesarovi II.

BABYLÓN NEBO NINIVE?

Profesorka Stephanie Dalley (*1943), odbornice na babylónské dějiny, která se více jak 20 let pokouší sehnat veškeré zmínky o visutých zahradách, přišla s převratným tvrzením. Podle jejího názoru hledáme celou dobu na špatném místě.

Zahrady se prý vůbec nenacházely v Babylóně, ale asi o 450 km severněji v hlavním městě asyrské říše v Ninive.

O jejich výstavbu by se tak vůbec nezasloužil babylónský Nabukadnesar II. ale jeho asyrský protějšek, jmenovitě nejspíše král Sinacherib (vládl 704–681 př. n. l.) a to o celých sto let dříve.

Takto převratné tvrzení je však potřeba podložit náležitými důkazy a těch má prý oxfordská profesorka více než dost. Pojďme si nyní některé z nich představit.

Visuté zahrady se možná vůbec nenacházely v Babylóně, ale v hlavním městě asyrské říše v Ninive.

AKVADUKT JAKO DŮKAZ?

Jedním z možných důkazů by mohl být starověký asyrský nápis, zmiňující se o Sinacheribově výstavním paláci s rozlehlými zahradami, které král nechal vystavět jako „zázrak pro všechen lid“. Zahrady měly být zásobovány vodou pomocí velkého akvaduktu, tedy stejným způsobem, jak o visutých zahradách píší starověcí autoři.

Slova z asyrského nápisu potvrdili i archeologové, když při vykopávkách na březích Eufratu objevili pozůstatky starého akvaduktu a také zvláštní masivní bronzový šroub, který zřejmě sloužil k přečerpávání vody z Eufratu právě do tohoto akvaduktu.

DŮLEŽITÝ RELIÉF

Na tomtéž starověkém nápisu se nachází i vyobrazení Sinacheribových zahrad. Můžeme tu spatřit stromy, rostoucí na terasách, rostliny, zavěšené na úhledných kamenných obloucích, nebo již zmíněný akvadukt, který celý komplex zásobil tolik potřebnou vodou.

Lze samozřejmě oprávněně pochybovat o reálnosti zobrazených scenérií. I kdyby však vyryté obrazy odkazovaly na skutečnost jen z části, nelze přehlédnout, že se výsledná rytina velmi podobá obrazu visutých zahrad tak, jak jsou zachyceny ve starověkých literárních dílech.

Jak si ale vysvětlit, že jsou v těchto spisech zahrady umisťovány do Babylónu, a ne do Ninive?

Na asyrském reliéfu se má údajně nacházet i obraz ninivských visutých zahrad.

BABYLÓN VERSUS „NOVÝ BABYLÓN“

Tato záměna mohla být dle slov profesorky Dalley způsobena přejmenováním jak samotného Ninive, tak i některých jeho částí. Když totiž Asyřané porazili babylónskou říši a ovládli její hlavní město, začalo se Ninive přezdívat „Nový Babylón“.

Sám Sinacherib nechal dokonce většinu ninivských bran přejmenovat, aby se jejich názvy shodovaly s těmi babylónskými. Jako důkaz předkládá profesorka Hérodotovo dílo Dějiny z 5. století př. n. l., kde se autor v jedné kapitole zabývá i popisem Babylónu, avšak o existenci visutých zahrad uvnitř města se vůbec nezmiňuje.

Otázkou tak zůstává, zda opravdu mohli ostatní starověcí spisovatelé (jako byl například Diodóros Sicilský či Strabón), kteří povětšinou čerpali informace ze starších děl, mylně umisťovat zahrady právě do Babylónu.

Hérodotos, otec dějepisu, se ve svém díle o visutých zahradách uvnitř babylónských zdí vůbec nezmiňoval.

NOVÁ EXPEDICE

Chybí však jediný podstatný důkaz – archeologický nález. Výzkumníci dosud na archeologické lokalitě v Ninive (nachází se na předměstí dnešního iráckého města Mosul) žádné zahrady neobjevili. Odborníci sice vně hradeb města odkryli rozsáhlý královský palác z doby Novoasyrské říše (934–609 př.

n. l.), avšak zahrady v jeho útrobách nikdo nehledal. Půdorys paláce nicméně obsahuje i jednu zvláštní část, u níž odborníci dosud nemají jasno, k čemu vlastně sloužila. A podle profesorky se právě v této části mohly v minulosti nacházet visuté zahrady.

Dalley se proto snaží sehnat finance pro realizace expedice, která by měla její tvrzení ověřit na místě. Snad se tak časem konečně dočkáme objevu dalšího starověkého divu světa.

Foto: realmofhistory.com, independent.co.uk, artstation.com, biblicalarchaeology.org, iaalocal.bham.ac.uk,
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 19.5.2022 2.2tis
V Chattanooze v Tennessee stojí dům, který patřil dvojčatům Davisovým, muži žili sami, jejich rodiče zemřeli již dávno a ženy ani jednoho z nich nezajímaly. O mužích se toho příliš nevědělo, byli samotářští, s nikým se nebavili a z domu vycházeli jen výjimečně na nákupy. Co to bylo za ránu? Lidé z okolí se o […]
od Pavel Polcar 18.5.2022 1.4tis
June a Jennifer Gibbons, známé jako „tichá dvojčata“, s nikým kromě sebe nemluvily – téměř 30 let. Pak ale jedno dvojče za záhadných okolností zemřelo. V dubnu 1963 se ve vojenské nemocnici v Adenu v Jemenu narodila dvojčata. Jejich narození nebylo neobvyklé, stejně jako jejich dětské dispozice, ale jejich rodiče brzy začali chápat, že June […]
od Dalibor Vrána 18.5.2022 2.9tis
Mount Everest v průběhu let přiláká mnoho fanatiků, výstředních jedinců a svérázných osob. Ale nikdo z nich nejspíš nesahá Angličanovi Maurici Wilsonovi (1898–1934) ani po kotníky vykukující z jeho lodiček… Tenhle vyznamenaný hrdina z 1. světové války trpí po jejím skončení hroznými záchvaty kašle. Doktoři si nevědí rady, nic nepomáhá, a tak se Wilson rozhodne […]
od Eva Soukupová 17.5.2022 2.8tis
V africkém Gabonu se nachází stopy materiálu, který podle všeho prošel jadernou reakcí. Nejde však o odpad z nějaké utajené jaderné elektrárny. Jak ukáže další výzkum, k reakci muselo dojít před dvěma miliardami lety! Někteří vědci tvrdí, že planeta dokázala vytvořit přírodní reaktor. Jiní oponují, že muselo jít o uměle nastolené podmínky! Kde je pravda? […]
od Mirek Brát 16.5.2022 1.7tis
V roce 1828 se objevil v ulicích německého Norimberku podivný chlapec, který o sobě tvrdil, že vyrostl v naprosté izolaci v malé temné cele. Splňoval tak charakteristiky takzvaného vlčího dítěte, byť nebyl vychován zvířaty někde v divočině. Jeho tajemný život ukončila brzy i neméně záhadná smrt. Kaspar Hauser se stal ve své době senzací, později se stal inspirací i mnoha […]