V roce 1971 byl na libanonském archeologickém nalezišti Tell Jisr objeven keramický střep s vyrytými znaky, který dostal název podle jména svého objevitele. Vědci se dodnes přou, zda se jedná pouze o dekorativní symboly nebo o skutečné písmo.
Pokud by se prokázalo, že jde skutečně o písmo, znamenalo by to vůbec nejstarší zápis tzv. lineárního písma.
Jenže jak už tomu tak bývá, jakýkoli archeologický nález, který by mohl zahýbat dosavadními historickými dogmaty, je trnem v oku konzervativním odborníkům. K nálezu střepu došlo již roku 1971 avšak dosud nebyl řádně prozkoumán.
Na základě tehdejších datovacích metod bylo určeno, že střep pochází nejspíše z roku 1800 př. n. l., avšak použité datování bylo mnohokrát zpochybňováno. Dle dnes všeobecně přijímané teorie je pravděpodobné, že střep bude ještě staršího data.
K přesnému určení období, ze kterého fragment pochází, by mohly pomoci moderní datovací metody. Ty však kvůli silnému odporu některých vědců nebyly nikdy provedeny.
Druhou velkou záhadou jsou již zmíněné znaky. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že střep skutečně pochází z roku 1800 př. n. l. nebo z ještě staršího období, nemělo by lineární písmo vůbec přicházet v úvahu.
V této době se používala pouze hieroglyfická či klínová písma, jako byly např. známé egyptské hieroglyfy či mezopotámské klínové písmo, ze kterých se mělo lineární písmo teprve vyvinout. První lineární písmo totiž přichází až s Mínojskou civilizací z řeckého ostrova Kréta a jeho nejstarší doklady pochází právě z doby 1800-1700 př. n. l.
Pokud by se tedy prokázalo, že je McClellandův střep skutečně ještě starší než z tohoto období, znamenalo by to zcela nový pohled na vývoj písma v době starověku. Mohlo by se tak jednat o převratný důkaz toho, že lineární písmo se vyvinulo mnohem dříve než jsme dosud předpokládali, a v úplně jiné oblasti než na Krétě.
