Objevují se po celém území Česka a hojně rozšířené jsou i v zahraničí. U nás se o nich hovoří zejména ve spojitosti s lesy na jihu Čech, kde bývají velice aktivní. V pověstech lákají lidi do záhuby nebo na ně dokonce útočí. Co jsou vlastně bludičky zač?

Ani věda už nepochybuje o tom, že je fenomén světel zdánlivě náhodně vznikajících a zase zanikajících zcela reálný. Zatím se ale odborníci nedokážou shodnout, co jej vlastně způsobuje.

Jedni mají za to, že jde o projevy atmosférické elektřiny, jiní v nich spatřují spíše záři bahenních plynů. Existují ale i jiné, mnohem mrazivější teorie.

Podle starých démonologických názorů to jsou duše nekřtěňátek či duše čarodějnic, které se po smrti proměnily v malá světélka.

Lákají do záhuby

Člověku, který je potká, mnohdy stávají osudnými. Někdy ho zavlečou do bažin, jindy jej zase vyděsí k smrti. Zaznamenány byly i případy, kdy záhadná světélka člověka přímo napadla a způsobila mu vážná poranění.

Někdy se bludičky obrátí i proti dobytku zemědělců a ti pak musí zvířata nechat utratit.

Zvláštní chování světel zaujme i odborníky z dnes již vysloužilého projektu Záře, který během své dlouholeté existence shromažďuje a vyhodnocuje pozorování UFO v Česku.

Vlastní zážitek z roku 1984 badatelům před lety popisuje paní Jaroslava Ságerová z Veselí nad Lužnicí. Onoho časného rána dne se žena vydává do kravína, kde pracuje a kde nad vraty traktorové stanice spatří hráškově zelenou kouli o velikosti míče. Koule se vznáší asi ve dvoumetrové výšce a proplouvá areálem.

„Popoběhla jsem k ní a sledovala jsem ji, dokud se mi neztratila v dálce.

Žertem jsem ji nazvala ‚kulový blesk na dovolené‘, protože letěla pomalu, klidně, stejnoměrně, ani nezrychlila, ani nezpomalila, překážkám se vyhýbala po svislici, ale ani jednou neuhnula z přímého směru,“ vzpomíná svědkyně.

„Připadalo mi, jako by měla předem vytčený cíl, za kterým putuje. Také mne si vůbec nevšímala, ale nedovolila mi, abych se k ní přiblížila.“ Zajímavá je zejména zmínka o uhýbání před překážkami a putování za jakýmsi cílem.

Svědčí takové chování o tom, že bludičky skutečně disponují nějakou formou vědomí? Již staré pověsti o nich často hovoří jako o inteligentních entitách.

Po obětech dupou

Z pověstí o záhadných a nebezpečných světélkách lze vyčíst také další shodného znaky. Velmi často se například opakuje tvrzení, že jsou na dotek studená.

Lidé, kteří se dostali nebezpečně blízko a byli jimi napadeni, také shodně tvrdí, že po nich bludičky dupaly či do nich tloukly.

Po celé republice se s různými obměnami vypráví pověst o muži, který z nějakého důvodu nese v noci přes pole či les vanu, necky nebo dřevěnou truhlu. Cestou narazí na bludičky, které se na něho vrhnou.

Ze strachu se před nimi pokusí ukrýt pod neckami, ale světélka na něj nepřestanou dorážet. Na dřevěné necky škrábou, buší a dupou, dokud je nevypudí svítání. Osud nešťastníka se v jednotlivých podáních liší.

Někdy v úkrytu přečká vyděšený, ale jinak v pořádku až do rána. Necky jsou z druhé strany celé poškrábané, jako by se na nich vyřádila nějaká divoká šelma. V jiných verzích tolik štěstí nemá.

V některých případech pod neckami zemře strachem nebo se udusí, v dalších se bludičkám podaří dřevěnou překážku rozštípat na kusy a muže ztlučou do bezvědomí. Mohl se takový příběh skutečně odehrát?

Bludičky elektrické

Opakující se charakteristika bludiček vede k jedné z možných hypotéz o jejich původu. Český spisovatel Otomar Dvořák (*1951) se zamýšlí, jak vlastně chápat ono dupání a tlukot a bludiček.

„Jde snad o vnímání tupých, bolestivých úderů na těch místech těla, kde se člověka svítící koule dotknout? Taky prý způsobují dušení, čili křeč dýchacích svalů. To vše vypadá jako typické příznaky zásahu elektrickým proudem o vysokém napětí!“ upozorňuje.

Sám se pak kloní k teorii, podle níž může jít o jakési plazmové útvary. Takové vysvětlení je v souladu se „studenými“ světýlky i způsobem, jakým člověka „napadají“. Zřejmě je přitahuje spíš elektromagnetické pole jedince.

Možná proto se říká, že by před bludičkami nikdo neměl utíkat. Čím rychleji totiž prchá, tím zběsileji ho světla pronásledují. I bludičky se tedy, pokud je tato teorie správná, chovají tak, jak jim kážou fyzikální zákony. Jsou tedy bludičky jen zatím neprobádanou formou koncentrované energie?