Letos uplynulo rovných šedesát let od tragické smrti švédského diplomata a politika Daga Hammarskjölda (1905-1961).  Jako generální tajemník Organizace spojených národů se zasloužil o řešení Suezské krize či o hledání řešení turbulentního politického vývoje na africkém kontinentě.

Afrika se mu stala osudnou. V roce 1961 zde zahynul při leteckém neštěstí, které je i v současnosti předmětem mnoha konspiračních teorií.

Čtyřmotorové dopravní letadlo Douglas DC-6 s Dagem Hammarskjöldem na palubě se zřítilo z neznámých důvodů u letiště Ndola na území tehdejší Severní Rhodesie (dnešní Zambie). Jako možné příčiny neštěstí byly stanoveny buď chyba pilota nebo „vnější útok“.

Havárie měla za následek smrt všech lidí na palubě (celkem 16 osob). Tři oficiální vyšetřování nedokázala přesvědčivě určit příčinu havárie, která vyvolala nástupnickou krizi v OSN.

Události v Kongu

Ačkoli oficiální vyšetřování nespojovala pád letadla s atentátem, objevily se v některých závěrech povážlivé trhliny. Ostatně, osudový poslední let Daga Hammarskjölda se uskutečnil ve velmi napjaté vojenské a politické situaci, která souvisela s tehdejší krizí v Kongu, kde si chtěli například Belgičané udržet kontrolu nad těžbou měděné rudy.

Svoje zájmy zde měly i Spojené státy americké a další mocnosti. Neoficiální investigace mají v záležitosti jasno: Dag Hammarskjöld se stal obětí atentátu. Objevily se i názory, že do atentátu byly zapleteny tajné služby typu britské MI5 nebo americké CIA. Některé indicie ukazovaly i na tajné služby Jihoafrické republiky.

Očitý svědek

Vzhledem k delšímu časovému odstupu od neštěstí u letiště Ndola by se mohlo zdát, že všechna relevantní svědectví v kontextu této letecké havárie spadají do epochy minulého století. Není to tak docela pravda. V roce 2005 poskytl norský generálmajor Egge rozhovor novinám Aftenposten.

V interview tvrdil, že Dag Hammarskjöld možná primární havárii přežil a pokusil se dostat z trosek vlastními silami. Dodejme, že jmenovaný důstojník, který v roce 1961 sloužil v silách OSN v Kongu, byl očitým svědkem pádu letadla.

Havárie versus sestřelení

Podle dvanácti svědků, které v roce 2000 dotazoval švédský humanitární pracovník Göran Björkdahl, bylo letadlo generálního tajemníka OSN sestřeleno jiným letadlem. Dokonce se hovořilo o konkrétním typu proudového letadla francouzské provenience Fouga CM.170 Magister, za jehož kniplem seděl najatý belgický pilot.

Atentát na letadlo generálního tajemníka OSN si prý objednaly těžařské společnosti, které se obávaly toho, že aktivity Daga Hammarskjölda jdou proti jejich plánům.

Zároveň se do popředí zájmu dostala i údajná radiová komunikace útočícího letounu Magister, kterou zaslechl operátor amerického vojenského střediska na Kypru. V této nahrávce měly být důkazy o přibližování letounu Magister k DC-6, střelbě z palubních zbraní i následném potvrzení pilota, že cíl byl zasažen.

V roce 2018 německý historik Torben Gülstorff přišel s verzí, že k útoku na letadlo Daga Hammarskjölda byl použitý německý vrtulový Dornier Do-28A. Letoun se v roce 1961 nacházel v oblasti katastrofy a byl schopen sestřelení dopravního DC-6.

Epilog

Spekulace o smrti Daga Hammarskjölda přetrvávají i nyní, po šedesáti letech od tragické havárie. Čas se žene nezadržitelně vpřed a události u letiště Ndola se stále více stávají „dávnou historií“. Dag Hammarskjöld byl nejen politik a diplomat, ale i spisovatel a básník.

Je mu přisuzován i moudrý citát: „Nehledej smrt, smrt si tě najde. Ale hledej cestu, která činí ze smrti naplnění.“ Muž, který ve své době velmi pozvedl prestiž a pověst Organizace spojených národů by si zasloužil, aby byla pravdou konečně naplněna i záhada jeho posledního letu.