reklama
3. července 1969: V 27 letech umírá za nevyjasněných okolností Brian Jones, zakládající člen kapely Rolling Stones.
Domů     Náboženství a okultismus
Po stopách čarodějnic
Jiří Nechanický
od Jiří Nechanický 2.12.2021
2.9tis
279
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Usedají kolem ohně a tiché zaříkávání se mění v hlasité vzývání ďábla. Brzy začne přítomná skupinka nasávat Satanovu moc, aby působila na světě jen zlo a utrpení. Alespoň v to věří inkvizice, která ve středověku roztáčí své krvavé osudí!

Obávaný rok 1000 našeho letopočtu je na spadnutí. Ve společnosti panují obavy a panická hrůza – vždyť to musí přijít konec světa! Morálka upadá stejně jako vliv církve. Ta se ale nehodlá svého nedotknutelného postavení rozhodně vzdát.

S rostoucím počtem heretiků si dokáže poradit. Bez litrů krve a pálení ohňů se to ale neobejde.

Vyzbrojte se!

Zatímco se lidstvo přehoupne přes milénium bez jakékoliv újmy, krize křesťanství pokračuje dál. Roku 1179 se tak papež Alexandr III. (1105–1181) uchýlí k radikálnímu řešení – výzvě k boji proti heretikům se zbraní v ruce.

Uposlechnou nejen duchovní, ale i obyčejní lidé. Vždyť právě oni, chudí a nevinní, trpí čáry podlých čarodějnic a mágů nejvíc! Hlad, nemoci, přírodní pohromy, to vše přece musí být dílem ďáblových společnic!

Netrvá tedy dlouho a první hříšníci umírají na hranicích. Vzniká organizace svaté inkvizice, která navíc spadá pod žebravé řády, a tak si mohou na čarodějnice posvítit skuteční profesionálové. Ti jsou navíc pro věc až neuvěřitelně zapálení.

Informace z první ruky

A jak že mají vypadat setkání, na která se čarodějnice slétají z širokého okolí? „Vzdávají hold ďáblu a při svých bezbožných rejích pojídají nemluvňata. Z dětských těl pak připravují masti.

Umějí také přivolat pohromy, zejména krupobití,“ popisuje čarodějnické slety německý dominikán Johannes Nider (asi 1380–1438) ve svém díle Formicarius. Musí vědět, o čem píše, vždyť informace má přímo z vyprávění inkvizitora Petera von Greyerze.

Masti z kostí

Do čarodějnických sekt údajně patří ženy i muži a na jednom sletu jich mohou být až tisíce. Děti, které mají být rituálně pojídány, jsou nejprve zavražděny a poté jsou jejich mrtvá těla vhozena do kotle s vroucí vodou.

Jakmile maso odpadá od kosti, nemluvňata jsou připravena k podávání. Zejména malé kosti pak čarodějnicím slouží k vyrábění masti, jimiž se rituálně mažou. Jsou tak samy uchráněné od bolesti.

Sladké magické sny

Také právě tyto masti stojí za schopností čarodějnic létat. Někdy se temné kněžky pomažou samy, jindy zase své koště. Často ale nemusejí ani opustit svůj dům, aby se mohly sabatu účastnit.

Prý se dokážou na místo přenést v hlubokém spánku. Před spaním musejí odříkat magickou formuli, bez níž by na setkání neměly přístup. Nemůže to být ale s účastí na sabatech trochu jinak, než jak tvrdí inkvizice?

Vždyť již v 16. století se uvažuje o halucinogenních účincích mastí, které řada žen používá.

Ďábel stavitel

Jak to, že toho inkvizitoři o tajných sabatech tolik vědí? Poví jim to samy hříšnice. A nakonec ještě rády. Kupříkladu jistá Magdalena Koubová z Českého Krumlova před inkvizicí přiznává, že z komína vyletí díky moci ďábla, který dokáže během vteřiny rozložit a opět složit jeho cihly.

Čarodějnice během krutých výslechů přidávají další podrobné popisy, které jsou ale místo záchrany před utrpením jen přilitím do ohně jejich hříchů.

Popírám Boha!

Samotný ďábel prý sedí uprostřed temného návrší. Od pasu dolů má podobu kozla, hlavu a hruď má lidskou. Z hlavy mu ční tři rohy, které lemuje koruna. Jakmile povstane ze svého černého trůnu, účastníci sabatu mu počnou líbat zadnici, možná i řiť, a přitom mu svěřují zlé skutky.

Následuje zvířecí oběť a magické vzývání: „Obětuji ti, ó můj pane a bože, duši, kterou jsi stvořil a kterou jsem ti slíbila dát, a zvíře, které jsi stvořil. Odevzdávám se ti tu s tělem a kostmi, vrchní Satane, a popírám Boha, nejsvětější křest, svaté a všecko.“

Po dobrém obědě slehnout

Po krvelačné hostině nakonec přichází na řadu to, na co všichni temní mágové čekají – divoké sexuální orgie trvající několik hodin. Čarodějnice tak dostávají od duchovních přízvisko „ďáblovy děvky“.

Vždyť styk se samotným Satanem je považovaný za nejodpornější smilstvo. Navíc z něj může vzejít opravdu děsivě nebezpečné stvoření, a to ďáblovo dítě! Podle představ inkvizitorů se takoví Satanovi potomci rodí s hlavou vlka a ocasem hada. Co na tom, že takové dítě ve skutečnosti nikdo nikdy neviděl.

Černé ovce církve

Za extrémně kacířské je také považováno čarování se znesvěcenou hostií. A právě takových obřadů se mají údajně účastnit i slavní obětní beránci inkvizice – řád templářů. Ten je založen roku 1119 coby společenství rytířů chránících poutníky během cest do dobytého Jeruzaléma.

Rytíři si svými schopnostmi v boji i ve financích brzy vydobydou své pevné místo po boku evropských panovníků. Když ale přestane být vliv templářů po chuti francouzskému králi Filipu IV. Sličnému (1268–1314), začnou o řádu kolovat podivné historky.

Řád smilníků

„Když přijímají novice, musí mladík políbit zadek velmistrovi!“ šeptá si celá Francie o stále záhadnějších templářích. Řada legend vzniká i ohledně údajných nočních ceremonií a jejich silně kacířském průběhu.

Plivání na kříž je jen jedním z mnoha hříchů, kterých se má řád dopouštět. Rytíři prý mezi sebou obcují, při rituálech černé magie dokonce i s kozlem coby symbolem ďábla! Filip Sličný nakonec shromáždí dostatek obvinění, aby mohl řád definitivně padnout a on shrábnout jeho majetek.

Kladivo na templáře

Procesy s templáři jsou však jen jedny z mnoha otřesných soudů, které má svatá inkvizice na svědomí. Když navíc vychází v roce 1485 Kladivo na čarodějnice, děsivá příručka pro každého inkvizitora od doktora teologie Heinricha Kramera (asi 1430–1505), nabírají procesy na obrátkách.

Vždyť strany tohoto díla jsou napěchované brutálními postupy a radami, jak s takovými kacíři a čarodějnicemi zacházet. Tvrdé a nekonečné mučení jako vystřižené z nejkrvavějšího hororu tak musejí na vlastní kůži prožít tisíce lidí.

Výbava mučírny

Zejména oblíbené jsou důmyslné mučicí nástroje, které nechybí u žádného správného výslechu. Například palečnice, která lisuje prsty či klouby, patří ještě k těm mírnějším prostředkům útrpného práva.

Populární je u inkvizitorů také takzvaná Jidášova stolice. Svlečený heretik či čarodějnice se musí usadit na špičatý jehlan – muži análním otvorem, ženy přímo vaginou – a na nohou mají závaží. Jak tělo klesá, je utrpení stále horší.

Výjimkou také není další nebezpečný kus nábytku. Křeslo pro čarodějnice je pokryté až 1500 hřeby, které vyslýchanému mohou způsobit smrt vykrvácením za několik hodin, ale i nekonečných dní.

Mistr waterboardingu

O brutálních postupech při výsleších ví své i jeden z nejpovolanějších inkvizitorů. Je jím Tomás de Torquemada (1420–1498), muž, jehož jméno vzbuzuje v rodném Španělsku respekt i hrůzu.

Vždyť právě on dokáže vytvořit ze španělské inkvizice „mlýnek na lidské maso“. „Je to kladivo na kacíře, světlo Španělska, zachránce země,“ píše španělský kronikář Sebastián de Olmedo. Torquemadovy metody obletí Evropu.

Své místo si i v moderních dobách nachází takzvaný waterboarding, původně tortura del agua (mučení vodou). Při něm obžalovaný leží na prkně s pytlem na hlavě a muž mu lije na ústa vodu. Nešťastník tak lapá po dechu a má pocit, že se topí.

Upalte i děti!

Španělská inkvizice je svou brutalitou opravdu pověstná. Vždyť v roce 1609 vypukají mohutné čarodějnické procesy v městečku Logroño. Během pouhých dvou let je obviněno na 7000 lidí, z toho i 1384 dětí!

Soudy nakonec končí mohutnou popravou, kdy na náměstí hoří najednou 12 hranic! Jednání inkvizice ale nabírá obludných rozměrů i jinde v Evropě, a to především v Německu. Také zde se do historie zapíší černým písmem procesy, které mají na svědomí až tisíce obětí.

Můžou za válku i bídu

Mezi lety 1626 a 1631 se rozhoří hranice v jihoněmeckém městě Würzburg. Zatímco ve středu města umírá 157 obětí, tedy jen malá část z celé masy mrtvých, v okolí se počet obětí vyšplhá až nad tisícovku!

Z čeho jsou čarodějnice obviněné tentokrát? Údajně stojí za třicetiletou válkou, hladomorem i nemocemi. Celou oblastí se šíří lavina hysterie a davového šílenství, která je jen podpořená strachem z války i inkvizice.

Za mřížemi zde bez jakýchkoliv důkazů končí téměř všichni, bez výjimky. Uvěznění jsou muži, ženy, i malé „uhranuté“ děti.

Čechy se neztratí

Ve stejné době inkvizice zavraždí až 600 lidí v Bambergu, kde se údajně šíří i záhadná „démonská epidemie“. Také Čechy se nemohou vyhnout inkvizičnímu peklu. Vždyť naše země, plná tajemných míst, je odedávna považovaná za kolébku čarodějů a magie.

Zejména na Šumpersku se fanatické procesy svou krutostí vyrovnají i těm nejproslulejším čarodějnickým soudům dějin. Po inkvizičním řízení zbude jen popel z více než stovky lidí!

Tisíce, nebo miliony?

Kolik nešťastníků celkově padne inkvizici za oběť, není možné dnes vystopovat. Některé výzkumy hovoří o „pouhých“ tisících, které jdou přímo proti tvrzení o krvavých jatkách. Na historické prameny se ale nelze spolehnout, značně se totiž rozcházejí.

Francouzský osvícenec Voltaire (1694–1778) uvádí, že je během 350 let upáleno na 100 000 čarodějů a čarodějnic. Francouzský spisovatel literatury faktu Martin Monestier (*1942) má však ve své knize Historie trestu smrti (1994) jiný názor.

Ze světských i církevních zápisů (hlavně těch inkvizičních) prý vyplývá: „Na západě bylo posláno na hranice v rozmezí 350 let více než milion čarodějů, čarodějnic, mágů a kacířů!“

Foto: PX FUEL
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 1.7.2022 1.5tis
Mitad del Mundo. Takový je španělský název pro střed světa a zároveň místo nacházející se asi 26 kilometrů severně od centra hlavního ekvádorského města Quita. A právě sem míří zástupy turistů, aby se prošli po čáře, která má označovat rovník. Jen pár z nich ale tuší, že skutečný střed světa leží o pár set metrů jinde. […]
od Adriana Vojtíšková 29.6.2022 2.7tis
Legendární Zlatý chrám byl postaven v indickém státě Paňdžáb u jezírka, kde podle legend rozjímal Buddha. Toto průzračné jezero dnes známe pod názvem Amritsar.   Jde prý o jezero nesmrtelnosti, protože v překladu jeho indický název značí nádobu nektaru nesmrtelnosti. A skutečně místí voda má podle mnohých svědectví léčivé účinky! Srdcem komplexu je chrám Hari […]
od Dalibor Vrána 29.6.2022 3.0tis
Všechno to začíná roku 2006 v třípokojovém domku na předměstí australského Sydney. George a Lina Tannousovi tu vedou poklidný život spolu se svým sedmnáctiletým synem Mikem. V září ale rodinu zasáhne strašlivá zpráva – Mikea srazilo auto a zemřel. Pak se začnou dít nevysvětlitelné věci… Rodiče jsou zdrceni ztrátou jediného dítěte a při svém zoufalství […]
od Adriana Vojtíšková 28.6.2022 2.5tis
Na hřbitově v irském městě Belfast bylo v létě roku 2012 rušněji než obvykle. Na pařezu, který se zde nachází, se totiž objevil obrázek nápadně připomínající tvář Ježíše Krista.     Je přitom záhadou, jak se na dřevo dostal. Pařez se nachází v těsné blízkosti hrobu Rebeccy Steven, která zde byla ve svých šestnácti letech […]
od Mirek Brát 22.6.2022 2.5tis
Za představitele nejstaršího univerzálního náboženství je považován Buddha, vlastním jménem Siddhártha Gautama. Na jeho počest bylo vztyčeno množství soch. V jedné takové soše představuje Buddha i originálního povodňového proroka. Co proroctví spojené s touto Buddhovou sochou říká? V okolí hory Emejšan v Čínské lidové republice se nachází oblast, kterou najdete i na mapě Světového kulturního dědictví UNESCO. Ve výčtu […]