Přestože ponocný již dávno odtroubil půlnoc, z jednoho okna českokrumlovského zámku se do okolí line slabé mihotavé světlo. V rožmberském sídle totiž právě pobývá regent zdejšího panství a zároveň městský purkrabí Jakub Krčín z Jelčan (1535–1604).

„Určitě zaprodal duši ďáblu,“ šeptají si o něm lidé. Krčín totiž pracuje až 19 hodin denně. Spát tak chodí až pozdě v noci, pokud vůbec. Ráno je navíc čiperný jako rybička. Lidé se proto začnou domnívat, že se upsal peklu.

Po hrázi nedávno dostavěného rybníka Rožmberk cválá v bledém měsíčním svitu podivné spřežení. Zdá se totiž, jako kdyby kočár táhlo šestispřeží tvořené černými kocoury. Právě takový vůz údajně Jakub Krčín používá.

Rybníkář v něm spěchá do své tvrze Křepenice na Příbramsku, kterou nechá postavit podle pravidel posvátné geometrie. Zde se pak věnuje svým alchymistickým pokusům. „Experimenty provozoval u krbu v černé kuchyni na křepenické tvrzi, a to hlavně v noci.

Snažil se vyrobit zlato, svařoval všelijaké lektvary pro elixír života,“ uvádí současná česká publicistka Jaroslava Navrátilová. Že tomu tak skutečně bylo, dokládají i podivné malby a symboly, které se na zdejších zdech dodnes dochovaly.

Můžeme na nich vidět návody na výrobu nejrůznějších elixírů, či vyvolání astrálních bytostí. Jisté to však není. Malby se totiž doposud nepodařilo rozluštit.

Přežije vlastní smrt?

„Na náhrobní kámen mi vytesejte následující text,“ říká podmračený Jakub Krčín z Jelčan a pak kameníkům nadiktuje slova, která chce mít na hrobce vytesaná.

Rok před svou údajnou smrtí se totiž přestěhuje do nedalekých Obděnic, kde nechá opravit kostel Nanebevzetí Panny Marie. Sem nechá zasadit svůj vlastní náhrobek. Datum smrti však na něm zůstane navždy prázdné.

To, kdy slavný rybníkář vydechne naposledy a zdali vůbec zemře, totiž není jasné. Dosti podivné je to, že na podrobnosti týkající se Krčínova konce nejsou svého času schopné odpovědět ani jeho dcery. Tají snad něco?

Možná skončí jako Faust

Obděnickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie se rozléhá dusot těžkých pracovních bot. V roce 1944 totiž svatostánek prochází další rekonstrukcí. Při té příležitosti dělníci otevřou Krčínovu hrobku.

K jejich velkému překvapení v ní však nic nenaleznou, ani rakev, ani tělo. Klíč k místu jeho posledního odpočinku je prý zašifrován v latinském nápise na náhrobku.

Podle některých záhadologů však ostatky Jakuba Krčína z Jelčan není možné nalézt jednoduše proto, že rožmberský regent nikdy nezemřel. „Krčín patrně při svých bádáních elixír nesmrtelnosti nakonec objevil a zařadil se tak po bok hraběte St.

Germain, Nicolase Flammela a dalších alchymistů, kteří ovládli tajemství dlouhověkosti a dodnes se potulují po světě,“ myslí si kupříkladu publicista Josef Pavel. Možné je i to, že záhadný rybníkář skončil stejně jako legendární doktor Faust, tedy že si pro něj přišel čert.