26. ledna 1966: Během dopoledne opouští dům v australském Adelaide Jane, Arnna a Grant Beaumontovi. Je jim mezi pěti až devíti lety. Nikdy se nenajdou.
Domů     Reportáže
Nerezavějící sloup v Dillí si uchovává tajemství
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 4.9.2019
4.8tis
523
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Když Erich von Däniken ve svých Vzpomínkách na budoucnost (1968) okrajově zmiňuje „nerezavějící“ železný sloup v indickém Dillí a možnou souvislost s návštěvou mimozemské civilizace, možná ani netuší, co tím způsobí:

jaké proslulosti se díky tomu dostane sloupu v následujících letech. Postupem času však sloup jakoby upadá v zapomnění. Znamená to, že jeho tajemství je odhaleno?

Vědci občas tvrdí, že na sloupu není nic záhadného a že podstatu jeho vlastností lze velmi snadno vysvětlit. Potíž je v tom, že každý má vysvětlení zcela jiné…Pokud by si jej někdo představoval jako vyleštěný kus nerezu, bude patrně zklamán.

Pokrývá ho totiž rez. Avšak tato vrstvička je pouze povrchová a po dlouhou dobu neměnná. Co přesně znamená „dlouhou dobu“? To právě není zcela jasné…

Jak starý je sloup doopravdy?

ZÁHADNÁ HISTORIE

Všeobecně se má za to, že sloup byl vyroben ve 4. století, tzn. že je asi 1 600 let starý. Ačkoliv je toto stáří samo o sobě úctyhodné, bylo odvozeno od nápisu, který je na něm vyryt na počest krále Čandragupty II. Vikramáditji (asi 375 – 413) a boha Višnua.

Může být tedy i starší s tím, že nápis je pozdějšího data. Objevují se spekulace o stáří 2 000 let, Erich von Däniken dokonce píše o 4 000 let. Zakončení sloupu tvarově odpovídá kamenným hlavicím z Ašókovy éry (3.

století př. n. l.). Aby to bylo ještě složitější, překlad nápisu na sloupu je možná nepřesný a není vyloučeno, že se vztahuje k jinému panovníkovi… Stejně tak není jasné, kdy a odkud byl předmět do Dillí dopraven.

Původně totiž stál jinde, snad na místě zvaném Višnupadagiri, identifikovaném pravděpodobně jako dnešní Udayagiri v centrální Indii. Podle jiných tvrzení ale byl přivezen odjinud…

Na své současné místo se pak dostal v 11. či ve 13. století, ovšem ani to není jisté.

Sloupem se zabývá i známý záhadolog Erich von Däniken.

KDYŽ VĚDA NEPOMÁHÁ

Zkrátka jak vidíte, ani v takových základních věcech není zcela jasno. Zdálo by se, že nám pomůže moderní věda. Zjistit přesné složení materiálu, ze kterého byl sloup vyroben, přece nemůže být žádný problém.

Chyba lávky! Existuje několik různých analýz složení, které se kupodivu vzájemně dosti liší. Jisté je jen to, že minimálně 98 procent tvoří čisté železo. Obsah uhlíku je velmi nízký, zato fosforu je více, než by se dalo čekat.

Složení každopádně vůbec neodpovídá meteoritickému železu, jak se často tvrdí. Ke všemu se vědci a metalurgičtí experti nemohou shodnout ani na tom, jak byl sloup vyroben. V zásadě existují dvě teorie – za prvé, že jde o výkovek z jednoho kusu, za druhé, že sloup je skut kovářským svařováním menších kusů železa.

Avšak vykovat najednou tak velký kus není zcela běžné ani dnes, obecně naše civilizace umí použít takovou technologii až od nástupu průmyslové revoluce. Druhá metoda je sice schůdnější, nicméně přesto vyžaduje metalurgické znalosti vysoké úrovně a značné množství energie pro generování potřebného tepla.

Sloup nedává odborníkům spát.

MIMOZEMŠŤANÉ, MÁSLO A FOSFOR

Konečně se dostáváme k tomu, proč sloup po celá staletí nepodlehl korozi. Kromě tvrzení, že jej vyrobili mimozemšťané, se objevila například domněnka o natírání máslem získaným z posvátných krav při náboženských obřadech, nebo o zvláštním působení magnetismu.

Některé současné vědecké studie přičítají neobvyklé vlastnosti právě zvýšenému obsahu fosforu, který mírně zvyšuje korozní odolnost. Oponenti poukazují na to, že se tak děje pouze ve spojení s mědí a že ani to by nestačilo ochránit materiál na tak dlouho.

Další výzkumníci vysvětlují „nerezovost“ příznivým a velmi suchým klimatem v Dillí, oháněje se statistickými tabulkami teploty a vlhkosti. Ať si tabulky říkají co chtějí, je zřejmé, že něco takového může tvrdit jen někdo, kdo v Dillí nikdy nebyl.

Zdejší ovzduší totiž mnohdy připomíná prádelnu za plného provozu a o nízké vlhkosti (dosahuje až 90 procent!) se tu opravdu mluvit nedá. Takže si to shrňme – ve skutečnosti toho o sloupu víme velmi málo.

Jen to, že je hodně starý, aniž bychom věděli jak přesně. Nevíme jistě, kdo, kde a kdy jej vyrobil, jakou technologií, z čeho, a vlastně ani proč. Ještě si myslíte, že na sloupu v Dillí není nic záhadného?

Autor článku: Michal Hamšík

Foto: Wikipedia, higherjourneys.com
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 3.3tis
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Eva Soukupová 18.10.2021 7.9tis
Na světě existuje jen malé množství náboženských relikvií spojených s islámem či jeho zakladatelem. Jednou z nich je plášť, který měl údajně prorok Mohamed na sobě, když se jedné noci setkal s anděli a Bohem. Pravost pláště je však důvodně zpochybňována.     V muslimském světě existuje pouze malá hrstka náboženských artefaktů. Jde o přísně […]
od Matěj Soukup 17.10.2021 5.2tis
Ačkoliv nejznámějším místem, kde se ztrácejí lidé, letadla i lodě, je bezesporu bermudský trojúhelník, nejsevernější výspa americké pevniny, Aljaška, má také své tajuplné místo. V oblasti mezi městy Barrow, Anchorage a Juneau, která pokrývá celý Aljašský poloostrov, nápadně často mizí turisté i místní. Oblast začala přitahovat pozornost veřejnosti v říjnu 1972, kdy malé soukromé letadlo […]
od Mirek Brát 14.10.2021 5.6tis
Začátek konce napoleonské éry se začal odpočítávat u Moskvy v roce 1812. Na počátku ruského tažení čítala francouzská armáda téměř 700 000 mužů. Domů se jich vrátí pouhá desetina. A někteří z nich brzy zemřou za záhadných okolností!   Je září roku 1812. Před branami Moskvy usilovně přemýšlí „malý velký muž“, který dovedl obrovskou mnohonárodnostní armádu až sem, […]
od Matěj Soukup 11.10.2021 4.8tis
Jedna z nejvíce seismologicky aktivních oblastí na naší planetě se nachází u pobřeží Japonska. Téměř každoročně jsou Japonci svědky několika desítek silnějších zemětřesení. To vůbec nejničivější v posledním desetiletí zlikvidovalo spolu s následnou vlnou tsunami jadernou elektrárnu Fukušima. Hrozící ekologickou katastrofu se jen tak tak podařilo odvrátit. Ačkoliv dnes víme, že zemětřesení způsobují posuny a […]