Diskuze o počátcích písma ve světě obvykle straní názoru, že jej vynalezlo hned několik civilizací nezávisle na sobě. Jednou z nich mohli být Harappané.

S tím ale nesouhlasí americký historik, který nabízí tučnou finanční odměnu tomu, kdo dokáže najít souvislý harappský text.

Vrcholné období Harappské kultury, která vznikla v povodí řeky Indus, vědci obvykle datují do doby 2600–1900 př. n. l. Stejně staré je také harappské písmo, z něhož se dochovalo úctyhodné množství – kolem 5000 jednotlivých vzorků.

Nejvíce jich bylo nalezeno v pákistánském městě Harappa a ve slavném Mohendžodaru. Ve většině případů jde o znaky vytesané do kamene či znaky na pečetích a pečetidlech. Jenže jde opět o velice krátce texty, které obvykle nepřesahují délku pěti znaků.

Nejdelší známý nápis se skládá z pouhých 20 znaků. Navíc není ani jasné, v jakém jazyce jsou nápisy psány. Vědci si dokonce ani nejsou jistí, zda se skutečně jedná o textový zápis nějakého jazyka. Šance na rozluštění písma jsou tedy mizivé. Co mohou nápisy reprezentovat?

JSOU TO JEN OBRÁZKY?

Harappské písmo tvoří řetězce jednoduchých symbolů. Jejich plochy jsou často rozděleny na horní a dolní část, přičemž dolní část zabírá velký obrázek zvířete, například krávy či slona, a horní obsahuje několik menších znaků.

Objevilo se již mnoho pokusů o výklad tohoto písma, existuje však také nezanedbatelná skupinka odborníků, podle kterých ani nejde o písmo. Znaky jsou prý „symbolickým systémem nejazykové povahy“, zjednodušeně jde jen o obrázky a jakési značky.

Hlasitým zastáncem názoru, že Harappané byli ve skutečnosti negramotní je současný americký historik Steve Farmer.

Od roku 2004 je dokonce vypsaná odměna 10 000 dolarů (v přepočtu asi 213 000 korun – pozn. red.) pro toho, kdo najde harappský text s více než 50 znaky. Odměna je uplatnitelná tak dlouho, dokud je Farmer naživu. Podaří se někomu ji uplatnit a zvrátit jeho přesvědčení?