Malé děti občas přicházejí se zvláštními příběhy. A zatímco některé jsou jasným výplodem dětské mysli, u některých si ani dospělí nejsou jistí, do jaké míry se dětské tvrzení zakládá na pravdě. Podobně matoucí byl v roce 1960 příběh malého Gillese z Dupuy v Kanadě.

Gilles žil se svou rodinnou ve venkovském domě v klidné oblasti. A právě se chystal na společný víkendový oběd. Jakmile ale dosedl ke stolu, uslyšel prý v hlavě hlas, který ho volal do stodoly. Hlas měl znít velmi sugestivně a přesvědčivě. A sedmiletý Gillese marně bojoval s tím, aby odolal jeho volání.

Ze stodoly do neznáma

Jakmile chlapec vkročil do stodoly, jako by ho cosi paralyzovalo. Před sebou viděl podivnou červenou záři a nebyl schopný se pohnout. Náhle jeho mysl zaplavila vlna obrazů a myšlenek a chlapec omdlel. Jakmile se Gilles probral z mrákot, utíkal za svými rodiči, kterým odvyprávěl podivný příběh.

Gilles se prý ocitl v místnosti se zářícími stěnami popsanými znaky, které připomínaly hieroglyfy. Nemohl se hýbat a v místnosti navíc nebyl sám. Spolu s ním tam byla vysoká bytost, jejíž hlava se zobákem připomínala ptačí hlavu.

Nad zobákem na chlapce zíraly dvě velké žluté oči. Zatímco tvor chlapce pozoroval, vstoupily do místnosti další, podobně vypadající postavy. Ty prý chlapci ukázaly tabulku popsanou dalšími symboly. Gilles měl prý pocit, že ho postavy žádaly, aby je přečetl.

On to ale nedokázal. Pak se mu prý zatmělo před očima a probral se až zpět ve stodole.