22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Neobjasněné události
Zvířecí sebevraždy: Tajemství, které se nám nedaří rozlušit
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 24.2.2021
4.1tis
Smutný pohled na umírající velryby. Foto: Wikimedia Commons
435
SDÍLENÍ
4.1tis
ZOBRAZENÍ

Podle obecného názoru vědy zvířata neumějí přemýšlet. Řídí se prý pouze instinkty, svými pocity a potřebami. Taková myšlenková úroveň vylučuje celou řadu vyšších rozhodnutí, jako například rozhodnutí zemřít, tedy sebevraždu.

To je teorie. Proč se ale třeba lumíci dobrovolně vrhají ze skal? A proč velryby jen tak zamíří na smrtonosnou souš? 

Smutný pohled na umírající velryby. Foto: Wikimedia Commons K tzv. velrybím sebevraždám dochází už po staletí. Foto: Wikimedia Commons Lumík je známým zvířecím sebevrahem. Foto: Wikimedia Commons

Lumík je drobný hlodavec z čeledi křečkovitých. Ačkoliv je toto zvíře vcelku obyčejné, těší se značné pozornosti výzkumníků. Chování lumíků totiž vykazuje jeden velmi zvláštní znak – hromadné „sebevražedné“ tendence.

Populace lumíků je co do počtu velmi nestabilní a nárazově dochází k jejímu přemnožení či poklesům téměř na hranici vyhynutí. Když nastane situace nadpočtu druhu, lumíci hromadně migrují do nových oblastí za potravou a právě při této příležitosti dochází k jejich údajným sebevraždám.

Lumíci se zkrátka, ať už samostatně nebo v houfech, bezhlavě vrhají z vysokých skal do propasti. Přitom instinktivně musejí vědět, že to znamená jistou smrt. Proč to dělají? Podle některých vědců jde jen o chybu v orientaci, kdy se někteří jedinci snaží být v honbě za potravou rychlejší a odchýlí se od dráhy ostatních, přičemž nedávají pozor na cestu.

Stojí tedy za zdánlivými sebevraždami lumíků opravdu jen (doslova) vražedně silné pudy a touha po potravě, nebo se v jejich malých hlavičkách odehrává něco, čemu zatím nerozumíme?

K tzv. velrybím sebevraždám dochází už po staletí. Foto: Wikimedia Commons

SELHÁNÍ NAVIGACE

Smutné obrázky velryb hynoucích na souši jsou laiky často považovány za důkaz toho, že zvířata páchají sebevraždy. V tomto případě je ale odpověď jednodušší. Velryby, které se dostanou do mělkých pobřežních vod, jsou podle všeho zkrátka jen zmatené.

Tito tvorové se při pohybu v mořích pravděpodobně orientují podle magnetického pole Země. To je v důsledku slunečních erupcí čas od času narušováno a možná právě zde je jádro problému. Velryby při narušení magnetického pole totiž přijdou o svou navigaci, na niž od přírody spoléhají, a taková situace se jim může stát osudnou.

Tuto teorii se podařilo potvrdit doktorům Klausu Vanselowovi a Klausu Ricklefsovi z univerzity v německém Kielu. Jmenovaní vědci srovnali údaje o pozorování vorvaňů uvízlých na plážích Severního moře v období od roku 1712 do roku 2003 se záznamy o sluneční aktivitě v daném období.

A jejich závěr je pozoruhodný. Z tohoto výjimečného porovnání totiž vyplývá, že k většině vorvaních „sebevražd“ došlo v období, kdy byla sluneční aktivita nejvyšší. Podobné pravidlo údajně platí také u delfínů.

Lumík je známým zvířecím sebevrahem. Foto: Wikimedia Commons

SMRTÍCÍ EMOCE

Sebedestruktivní chování ale nezaznamenáváme jen u lumíků, velryb či delfínů. Dobrovolnou smrt si podle všeho vybírají i jiné druhy zvířat. Známé jsou případy, kdy je v zajetí chován pár zvířat, a když jedno z nich zemře, druhé jej během několika týdnů či dnů dobrovolně následuje na onen svět.

Nejčastěji je příčinou smrti odmítání potravy. Jenže pokud zvířata nepřemýšlejí, jak tvrdí mnozí odborníci, nemohla by si svobodně zvolit smrt. Zvířecí instinkty totiž nekompromisně velí přežít. Někteří zvířecí experti, kupříkladu odborníci z veterinární kliniky v americkém Denveru, dnes už připouštějí, že za takovou volbou smrti může stát vrozené emocionální cítění němých tváří.

Páchají tedy zvířata alespoň v některých případech úmyslné sebevraždy, nebo je žene do záhuby jiný, racionálněji vysvětlitelný mechanismus?

Jitka Krulcová

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 21.1.2022 1.2tis
V srpnu 2016 se v severním Londýně začal 26letý Kennedy Ife chovat divně a agresivně poté, co ho bolelo v krku. Údajně kousl svého otce, vyhrožoval, že si uřízne penis, a stěžoval si na krajtu nebo hada v sobě, než ho jeho rodina připoutala k posteli pomocí kabelových svazků a nadměrné síly. Náhle zemřel Kennedy […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 2.3tis
Los Angeles je jednou z nejlepších destinací pro lov ve strašidelném domě a tento dům v bavorském stylu v Beverly Hills má obzvlášť děsivou historii. V roce 1932 to byl domov ikonické herečky Jean Harlow a jejího násilnického manžela Paula Berna, který se střelil do hlavy, když stál před zrcadlem. Objevil ho jejich majordomus a […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 2.4tis
Majestátní Boeing 377 Stratocruiser se pyšní přezdívkou Romance v oblacích. Letecká společnost Pan America v něm jako první aerolinka nabízí luxusní cesty kolem celého světa. A právě během jedné z nich, 8. listopadu 1957, se romance změní v horor. Co přesně se stalo, nikdo netuší, ale stroj se 44 lidmi na palubě navždy zmizí z […]
od Eva Soukupová 19.1.2022 3.1tis
V roce 1902 se depozitář Národního muzea rozšíří o dva zajímavé exempláře. Šlechtic Bohuslav Jiruš mu ve své závěti odkáže dvě bedny, jejichž obsah dosud není znám.     Významný lékař, botanik a nadšený cestovatel totiž ustanoví, že smějí být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101! Jaký má jeho odkaz […]
od Dalibor Vrána 18.1.2022 3.3tis
Skvěle padnoucí oblek, parádní zbraně a chuť i schopnost rvát se za správnou věc. Přesně tak máme díky známé filmové sérii zaškatulkovány muže v černém. Mají chránit Zemi před „šmejdem z vesmíru“, jak zní jejich motto. Jenže co když oni sami vůbec nejsou lidé? Následující příběh z Japonska tomu nasvědčuje! Japonské Tokio se dávno ponořilo […]