Domů     Záhady historie
Nevysvětlitelný osud italského krále: Za setkání s dvojníkem zaplatí životem
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 24.10.2021
2.7tis
Spatření vlastního dvojníka bývá špatným znamením, foto Pixabay
289
SDÍLENÍ
2.7tis
ZOBRAZENÍ

Říká se, že toho, kdo potká svého vlastního dvojníka, čeká brzká smrt. Toto rčení se naplní, když italský panovník Umberto I. potká muže, se který ho spojuje nejen neuvěřitelná fyzická podoba, ale i mnohé životní události.

Oba muži si například vzali ženu stejného jména a oba shodně pojmenovali své syny. A oba také v téměř stejnou dobu zemřeli.

Spatření vlastního dvojníka bývá špatným znamením, foto Pixabay Umberto I. byl stejně jako jeho dvojník vyznamenán za statečnost, foto Studio Giuseppe e Luigi Vianelli / Creative Commons / Volné dílo Umberto I. v pozdějším věků, foto Pietro Tremolada / Creative Commons / Volné dílo

Koncem července roku 1900 král přijíždí do města Monza, několik kilometrů od Milána, italský král Umberto I. (1844–1900).

V malé restauraci v tomto městě po svém příjezdu zažívá nejpodivnější setkání svého života, z něhož mu však už zbývají jen poslední hodiny. Ještě téhož večera po příjezdu do města se král se svým pobočníkem vydává na večeři.

Hned v okamžiku, kdy se u vážených hostů objeví majitel podniku, aby přijal jejich objednávky, si král všimne, jak jsou si vzájemně podobní. Tváří i stavbou těla téměř k nerozeznání!

Král na tuto podobu poukáže a dá se s mužem do řeči, během níž vyjde najevo, že je spojuje nejen vzhled, ale rovnou celá řada pozoruhodných shod, jako by dva muži žili jedním životem. Takové šokující podobnosti jsou známé především u dvojčat, která byla hned po narození oddělena.

Hostinského s králem však zcela určitě žádné krevní pouto nespojuje. Jak je tedy možné, že jsou si jejich životy tolik podobné?

Umberto I. byl stejně jako jeho dvojník vyznamenán za statečnost, foto Studio Giuseppe e Luigi Vianelli / Creative Commons / Volné dílo

DVOJNÍK TĚLEM I DUŠÍ

Současná americká spisovatelka Aubrey Nye, která tajemným dvojníkům věnovala celou knihu, se detailně zabývala také případem Umberta I. a jeho doppelgängera.

„Oba se narodili ve stejný den a rok ve stejném městě, a měli stejné jméno. Oba se oženili 22. dubna 1868. Obě ženy se jmenovaly Margareta, oba měli syna jménem Vittorio,“ vyjmenovává podobnosti.

Tím ale výčet nekončí. Oba také prokázali stejnou sílu charakteru. „Byli vyznamenán za statečnost současně ve dvou případech, a to poprvé v roce 1866 a podruhé v roce 1870, kdy každý z nich byl povýšen na četaře a velitele sboru,“ doplňuje Nye.

Může být taková podobnost jen souhrou náhod? Král je svým dvojníkem natolik ohromen, že se rozhodne udělat z něj hned příštího dne korunního kavalíra Itálie.

Umberto I. v pozdějším věků, foto Pietro Tremolada / Creative Commons / Volné dílo

OSUDNÁ SMRT

Umberto I. svého pobočníka žádá, aby se ujistit, že majitel restaurace dalšího dne za králem dorazí. Jenže když pro muže pošle, dozví se, že jeho dvojník zemřel při přestřelce. Šokovaný a zarmoucený král rychle zjišťuje kdy a kde se bude konat jeho pohřeb, aby se alespoň mohl dostavit na poslední rozloučení s cizincem, se kterým se cítil tak úzce spjat.

Jejich pouto je ovšem silnější, než by si panovník přál. Ve stejný okamžik se totiž ozvou tři výstřely. První cíl mine, ale dva míří přímo do králova srdce.

Odehrál se zde fascinující případ synchronicity, jak bývají neuvěřitelné shody náhod nazývány, nebo bylo jejich setkání předzvěstí blížící se smrti? Podle některých tvrzení je možné, že hostinský doplatil na podobu s králem a byl zavražděn omylem, když se atentátník zmýlil.

To však nevysvětluje záhadnou shodu v jejich životech. Byla stejná smrt jen dalším shodným a předurčeným bodech jejich osudů?

Lokalita:
reklama
Související články
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.1tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.4tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.5tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 2.8tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]
od Pavel Polcar 29.11.2021 1.9tis
Ani vyspělé civilizace nejsou schopné se bránit krutým rozmarům přírody. Lidí díky prosperitě rapidně přibude, a to je ten zásadní problém. Mocné říše už nejsou schopné své lidi uživit, to byl případ i legendární Mayské říše. Mayská říše se rozprostírala na území celého poloostrova Yucatán a protilehlého území až po Tichý oceán, konkrétně v dnešní […]