29. listopadu 1981: Za podivných okolností umírá americká herečka Natalie Wood. Shodil ji z jachty její manžel?
Domů     Paranormální jevy
Noční můry spánkové paralýzy: Teror již od dětství!
Dalibor Vrána
od Dalibor Vrána 30.3.2022
3.1tis
Spánkovou paralýzu zažívají i malé děti. FOTO: Pixabay
340
SDÍLENÍ
3.1tis
ZOBRAZENÍ

Dnes už dospělý Chris C. si už není jistý, kolik let mu přesně bylo, když spánkové paralýze propadl naplno. Zpočátku se mu to neděje nijak pravidelně, jenže s přibývajícím věkem se z paralýzy stává každodenní horor, který chlapec nejen sleduje, ale i prožívá na vlastní kůži…

Spánkovou paralýzu zažívají i malé děti. FOTO: Pixabay Chris se snaží bránit tím, že si na noc zapíná spoustu televizí naráz. FOTO: Unsplash Démoni spánkové paralýzy jsou lidem známi stovky, možná i tisíce let. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

„Žiju dva různé životy,“ říká Chris. „Nejdřív mám tenhle život, kdy o tom mluvíme, je to napínavé vyprávění a pak jdu do práce. Ale když jdu večer spát, začne druhý život, se kterým jsem se nevyrovnal.“ Vzpomíná na jeden zážitek z dětství.

Spával tehdy na neobvykle nakloněné posteli, protože jeho máma pod ní schovávala plyšové hračky, které sbírala. Chris tak spal, skoro jako kdyby ležel na klouzačce. Kdykoliv však otevřel oči, viděl přímo na dveře od svého pokoje, které bývaly často otevřené dokořán.

A tak jednou v noci bezmocně sleduje, jak k němu do pokoje vstupují tři postavy. Vypadají jako oživlé stíny, jsou celé černé a bez rysů ve tvářích. Nic nedělají, jenom stojí u jeho postele a dívají se na něj.

V tu chvíli Chris uvěří, že jsou skuteční. Všechno je příliš reálné na to, aby to byl jen sen: „Tohle bylo poprvé, co jsem viděl „něco“, a došlo mi, že jde o víc než o poruchu spánku.“ Po jeho probuzení jsou ale stínomuži, jak těmto temným bytostem říká, pryč.

Chris se snaží bránit tím, že si na noc zapíná spoustu televizí naráz. FOTO: Unsplash

Vydrž, dokud se nezhroutíš

O nějaký čas později je Chris v noci opět svírán spánkovou paralýzou. Ale tentokrát se nemůže hýbat ani dýchat! Cítí, jak ho drtí obrovský tlak, jako kdyby se proti němu obrátilo vlastní tělo. Chris se snaží přemoci paralýzu a popadnout dech, což se mu nakonec daří.

Začíná tím období, kdy se bojí chodit spát a snaží se zůstávat vzhůru až do naprostého vyčerpání. Fyzicky se něco takového nedá dlouhodobě zvládnout, a tak Chris hledá způsob, jak projevy paralýzy zmírnit nebo úplně zastavit.

Nějaký čas mu pomáhá, když si nechá při usínání zapnutou televizi. Jenže netrvá dlouho a jedna televize přestává fungovat. Tak Chris přidává druhou. A pak třetí. Čtvrtou. A další a další, s hromadou televizí v bytě působí na okolí jako blázen.

Uvědomuje si, že tohle dál nepůjde, a všechny televize vyhazuje. Jako kdyby snad temné síly na tohle čekaly a chtěly se mu pomstít za to, že se pokoušel bránit. Příští paralýza je nejsilnější, jakou do té doby zažil, a nově se do ní propadá i několikrát denně. Chris svůj úděl přijímá a otevírá se dalším hrůzám spánkové paralýzy.

Démoni spánkové paralýzy jsou lidem známi stovky, možná i tisíce let. FOTO: neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Přichází bolest

Ve snech věci chápeme jinak, mají svoji vlastní logiku. Proto je tolik fascinující naslouchat prožitkům obětí spánkové paralýzy. Chris vypráví, jak se jednou ve spánku ocitá v místě, kterému říká „jiný svět“.

Všude jsou spousty schodů. Chris se prochází a potkává svého jediného kamaráda ze základní školy, Dannyho. Jenže Danny není sám. Těsně za ním přichází i obrovský muž s výrazně zrzavými vlasy. Danny na Chrise ukáže a říká:

„To je on. Můžu už jít?“ Kamarád ho tam nechává samotného, zatímco ten obrovský zrzek dokola opakuje: „Ty mě znáš.“ Chris se snaží uhodnout odkud, ale na nic nepřijde. Pak celý ten „jiný svět“ rázem mizí a Chris se ocitá v nejhorší spánkové paralýze svého života.

Leží na posteli a nemůže se pohnout. Najednou se u jeho rozkroku objevuje kovová ruka se třemi drápy, jakou známe např. z automatu na plyšové hračky. Nekonečně dlouhou chvíli se nic neděje a pak se ruka znovu a znovu zuřivě zatíná do jeho přirození!

Chris pociťuje strašlivou bolest a konečně se probouzí, jenže se dál svíjí v agonii. Bolest ho drží i v bdělém stavu. Jde ještě o dozvuk snu? Je možné, že si jeho mozek neuvědomil, že už je zpět v realitě?

Nebo může spánková paralýza v pokročilejším stadiu způsobovat utrpení, i když už jsme vzhůru?

Lokalita:
reklama
Související články
od Dalibor Vrána 29.11.2022 72
Sedíme v potemnělé místnosti a sledujeme, jak písmena naskakují, jedno za druhým. Mistr spisovatel se dal do díla. Postupně vytváří slova i celé věty, přihlížející žasnou. Jenže něco tu nehraje. Písmena se totiž zjevují na spiritistické tabulce ouije. A starý mistr je diktuje ze záhrobí… Existují lidé, pro které je psaní jako droga. Někteří mají […]
od Dalibor Vrána 28.11.2022 1.3tis
Francouzský spisovatel Guy de Maupassant má problém. Na sklonku života sedí za stolem a snaží se pracovat. Není tam ale sám – upřeně na něj hledí jeho dvojník! Děsivá postava je usazená přímo vedle něj a diktuje mu, co má psát dál… Skončí až ve chvíli, kdy už nebohý Guy de Maupassant (1850–1893) nevydrží a […]
od Filip Appl 27.11.2022 943
Na videoportálu Youtube se nedávno objevilo další zvláštní video. Tentokrát zachycuje hlídače, který si – alespoň to tak trochu vypadá – povídá s duchem. Video bylo natočené kamerou v pečovatelském centru Finochietto Sanatorium v argentinském Buenos Aires ve tři hodiny ráno. Hlídač sedí u svého stolu, když v tom se dveře samy od sebe otevřou. […]
od Adriana Vojtíšková 27.11.2022 1.7tis
Budova, jejíž některé části sloužily nemocným po úctyhodných 140 let, byla ponechána svému osudu poté, co ve městě vyrostl nový moderní zdravotnický komplex.     Něco z historie v ní však údajně stále zůstává. Po Domažlicích se proslýchá, že potemnělými chodbami ponuré nemocnice korzovali duše mrtvých, které dosud nenašly klid. Podobně jako jiné opuštěné objekty, […]
od Jiří Nechanický 25.11.2022 3.0tis
O tom, že sexuální energie a libido má nad lidmi velkou moc, není třeba pochybovat. Bylo by proto podivné, kdyby se toho temné bytosti nepokusily využít. Zejména proto, že náboženské předsudky podporované řadou církví v lidech dlouhodobě vyvolávaly strach ze sexuality. Vštěpování negativních pocitů ze sexu a potěšení je spolehlivou cestou, jak otevřít dveře bytostem, které nás pohltí. Počáteční […]