Skip to content

O co se opravdu bojovalo v Trojské válce?

Je to největší starověká legenda o velké lásce. Paris, syn trojského krále, se zamiloval do Heleny, dcery samotného nejvyššího řeckého boha Dia a manželky spartského krále. Unesl ji, a tak začala Trojská válka trvající dlouhých 10 let. Tak to alespoň tvrdí epos Ilias z pera samotného Homéra, nejstaršího známého řeckého básníka. Co když se ale Trojská válka vedla kvůli něčemu úplně jinému? Co když vůbec neproběhla? A především – co když neexistoval sám Homér?

Podle legendy slíbila bohyně Afrodita Paridovi lásku Heleny, nejkrásnější ženy světa. Ta ale byla manželkou mocného spartského krále Meneláa. Helena se do Parida na první pohled zamilovala a prchla s ním do Troje. Milenci s sebou vzali i královskou pokladnici plnou zlata. Král Meneláos nesmírně zuřil. Okamžitě pověřil svého bratra krále Agamemnona, aby proti Tróji vytáhl s ohromnou armádou a zašlapal celé město do země.

HRDINOVÉ JDOU DO VÁLKY

Agamemnon shromáždil desetitisíce vojáků a na 1144 lodích přistáli u Trojských břehů. Vypukla legendární Trojská válka, která trvala dlouhých 10 let. Po boku krále Agamemnona se do boje vydali všichni největší hrdinové té doby – ithácký král Odysseus, nepřemožitelný bojovník Achilleus a mnoho dalších. Průběh řecké invaze a bojů, které se odehrály na Trojské pláni, podrobně popsal básník Homér v nepřekonatelné epické básni Ilias. Ta je úplně nejstarším zachovaným dílem evropské literatury.

ODYSSEOVA ĎÁBELSKÁ LEST

Po 10 letech bojů byli vojáci nesmírně vyčerpaní. Zemřel už hrdina Achilleus, i Paris, kvůli kterému válka začala. Právě tehdy vymyslel Odysseus ďábelskou lest. Navrhl postavit velkého dřevěného koně, v němž se ukryjí vybraní bojovníci a nechají se zatáhnout do města. Povedlo se. Řekové naoko zrušili tábořiště na Trojské pláni a odpluli s loděmi do míst, kde nebyly z břehu vidět. Na břehu zůstal jen podivný dřevěný kůň, ve kterém se ukrývala třicítka odvážlivců v čele se samotným Odysseem.

KONEC PYŠNÉHO MĚSTA

Obránci Troje vtáhli koně za hradby, považovali ho za dar na usmířenou a symbol konce války. Po bouřlivých oslavách město tvrdě usnulo. Útočníci vylezli uprostřed hluboké noci z koně a otevřeli městské brány spojencům, kteří se mezitím znovu vylodili. Společně pak rozespalé město pobili a zapálili. Čest krále Meneláa byla zachráněna. Odvezl si krásnou Helenu zpátky do Sparty, nikdy nezapochyboval o její věrnosti. Vinu za únos dával jen Parisovi – a ten byl mrtvý.

ODYSSEA, DLOUHÁ CESTA DOMŮ

Další osudy ithackého krále Odyssea, který vymyslel léčku s Trojským koněm, popisuje stejnojmenné pokračování eposu Ilias. Na cestě domů z Trojské války si Odysseus rozhněvá boha moří Poseidona, který mu pak za trest klade do cesty strašlivé překážky – musí bojovat se zuřivou saní Skyllou, jen o vlásek unikne ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda Charybda. Navštíví ostrov Kyklopů, ukrutných obrů s jedním okem uprostřed čela. Dostane se i do podsvětí. Po 10 letech bloudění konečně dorazí domů ke své věrné ženě Pénelopé.

ŽIL VŮBEC SLAVNÝ HOMÉR?

Autorem obou slavných epických básní, Iliady i Odyssey, je Homér, největší z řeckých básníků. Nebo spíš – měl by být. Homér sám je největší záhadou starověkých dějin. Neví se o něm téměř nic. Kde se narodil, kde zemřel, jak vypadal. Jestli opravdu žil. Sochaři jej znázorňovali jako slepého a chudého potulného pěvce, který žil v rozmezí let 1200 až 700 př. n. l. Údajná slepota vznikla na základě špatného výkladu jména Homér (ho mé horón – nevidící). Ve skutečnosti se vůbec neví, jak Homér vypadal. Informace o něm si často protiřečí, dodnes vlastně netušíme, jestli opravdu žil. Odyssea byla navíc napsána zhruba 50 až 100 let po Iliadě, jen stěží ji tak mohl napsat jediný člověk.

Údajná Homérova slepota vznikla na základě špatného výkladu jeho jména.
KRVAVÁ ŘEKA SKAMANDROS

Do konce 19. století proto celý svět považoval Ilias a Odysseu za pouhou legendu. Jeden muž jí ale beze zbytku uvěřil. Jmenoval se Heinrich Schliemann (1822 – 1890) a byl to německý obchodník a amatérský archeolog. Rozhodl se, že Troju podle Homérova popisu v Iliadě najde a odkryje její základy. Pozůstatky města měly ležet na západním pobřeží dnešního Turecka mezi pohořím Ida a Středozemním mořem. Kolem ztracené Tróje měla protékat řeka. „Řeka Skamandros se od krve zbarvila rudě,“ píše se v Iliadě.

SPLNĚNÝ SEN AMATÉRSKÉHO ARCHEOLOGA

Po měsících hledání a měření konečně našel Schliemann místo, které popisu odpovídalo. Nedaleko od řeky se tyčil pahorek, kterému místní obyvatelé říkali Hissarlik. Schliemann najal kopáče a ti se pustili do práce. Po několika dnech narazili na kamenné hradby. Jeho dětský sen se začínal naplňovat. Brzy celý svět obletěla fantastická zpráva: neznámý amatér objevil město, které dosud historikové považovali jen za výplod básnické fantazie.

PRIAMŮV POKLAD NALEZEN!

Psal se rok 1873 a Schliemann přepsal učebnice historie. Překvapivý objev pobouřil akademické kruhy, vědci okamžitě začali nález zpochybňovat. Jde opravdu o slavnou Troju? Pak ale Schliemann narazil v zemi na množství nádherných zlatých šperků. Přesně takové popisoval Homér v Iliadě jako poklad Priama, krále Tróje a Paridova otce. Kritické hlasy umlkaly. Schliemannovi začalo do sebe všechno zapadat. Kousek od pobřeží byl ostrov – to přece musí být Tenedos, za který Řekové ukryli své lodě, když předstírali útěk kvůli lsti s Trojským koněm.

KUDY TÁHLI OBRÁNCI TROJSKÉHO KONĚ?

Důležitým opěrným bodem obránců Tróje byla část opevnění, které Homér v Iliadě označoval jako Velkou věž. I tu Schliemann vykopal. A když narazil na nakloněnou rampu, byl si už naprosto jistý. Tudy přece Trójané sami dovlekli do města Trojského koně! Nalezené cennosti Schliemann tajně propašoval z Turecka do Berlína, v roce 1945 zmizely. Až o 50 let později se potvrdily dohady, že poklad po dobytí Berlína odvezli vojáci Rudé armády. V 90. letech se totiž části Priamova pokladu objevily v Rusku.

Opravdu se ukrývali Řekové v dřevěném koni?
PROBĚHLA OPRAVDU TROJSKÁ VÁLKA?

Po Schliemannových objevech akademický svět uznal, že Troja skutečně existovala a ležela přesně tam, kde ji v Iliadě Homér umístil. Proběhla ale skutečně i Trojská válka? Posledních 20 let na zdejších vykopávkách pracují němečtí archeologové. Zjistili, že Troja byla mnohem rozsáhlejší a významnější, než se dosud předpokládalo. Za celou dobu ale nenarazili na jedinou zbraň, dokonce ani na hrot šípu. Kde se tedy odehrávaly krvavé bitvy ohromných armád?

DEVĚTKRÁT ZNIČENÁ TRÓJA

Protože archeologové nenašli na Trojské pláni jedinou známku bojů, jsou přesvědčeni, že Trojská válka, jak ji popsal Homér, neproběhla. Nalezli ale hodně důkazů o tom, že město bylo několikrát vypáleno a vždy znovu obnoveno. „To je velmi neobvyklé. Jinde lidé po takové katastrofě město vždy opustili,“ říká Ruslen Aslan, archeolog z německé univerzity Tübingen. Heinrich Schliemann, a po něm další archeologové, objevili celkem 9 spálených vrstev. Devětkrát byla Troja zničena a devětkrát opět obnovena.

POKLADY Z CELÉHO SVĚTA

Trója byla podle německých archeologů založena kolem roku 3000 př. n. l. Tehdy to byla jen opevněná osada. Rozšířila se až o 500 let později, kdy posílila opevnění. Díky své poloze nedaleko průlivu Dardanely měla velký strategický význam. „V Troji bylo nalezeno velké množství pokladů – zlato, bronzové předměty, horský křišťál i drahé kameny. To dokládá, že kolem roku 2500 př. n. l. byla v živém spojení s Egyptem, centrální Asií, Kavkazem a také s Evropou,“ vysvětluje Ruslen Aslan.

BAŽINY NA TROJSKÉ PLÁNI

Turecký spisovatel Mustafa Askin se v Tróji narodil a žije zde celý život. O Tróji napsal několik knih. „Vím, že archeologové nenašli na trojské pláni žádné zbraně, ale podívejte se na ni: jsou to tisíce hektarů bažinaté a nepřístupné půdy. Nikdy se tu žádný systematický archeologický výzkum nekonal,“ myslí se Mustafa Askin. Podle něj je hlavním dokladem Trojské války samotná Iliada.Nebýt Homéra a jeho Iliady, nebyla by Troja nikdy nalezena. Homér to místo v básni dokonale popsal. Píše i o větru, který zde dodnes neustále fouká.“ Je proto pravděpodobné, že se bitvy Trojské války odehrávaly právě tady – archeologické nálezy ale leží v nepřístupných bažinách.

KLÍČ KE SVĚTOVÉMU OBCHODU NA MOŘI

Vedla se tato legendární válka opravdu kvůli krásné Heleně, jak praví legenda? Nejspíš ne. Skutečnost byla mnohem prozaičtější. Dardanelské úžiny byly a jsou mimořádně strategickým místem. Mohly kdykoliv uzavřít spojení mezi Středomořím a Asií, byly klíčem k tehdejšímu světovému obchodu na moři. A tento klíč držela v rukou Trója. Jistě svého postavení uměla využít, možná i zneužít. Proto musela být trnem v oku lodím, které tudy potřebovaly proplout.

VÍME CELOU PRAVDU?

Před 3000 lety na Trojské pláni tábořili vojáci několika řeckých států a chystali se na dlouhé obléhání Tróje. Nezajímala je láska mezi Helenou a Paridem ani hádky bohů. Připluli sem proto, že Trójané bránili volnému obchodu mezi východem a západem. Heinrich Schliemann objevil pozůstatky legendárního města náhodou. Vydají někdy své tajemství i vrstvy bahna na Trojské pláni, kde zuřily těžké boje?

Foto: wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Znovu bojuje s anonymem
nasehvezdy.cz

Znovu bojuje s anonymem

Herec a spisovatel Zdeněk Svěrák 82) dostal opravdu...
BMW zkouší rychlonabíječku s výkonem 450 kW
21stoleti.cz

BMW zkouší rychlonabíječku s...

Průmyslové společnosti Allego, Phoenix-Contact,...
Člověk neandertálský: Je možné jej opět přivést k životu? 
epochaplus.cz

Člověk neandertálský: Je možné...

Neandertálci byli dlouho považováni za méně...
Prázdný prostor má podivné kvantové vlastnosti?
epochalnisvet.cz

Prázdný prostor má podivné...

Týmu astronomů pracujícímu s teleskopem VLT se...
Cesta je cíl: Mercedes-Benz Transylvania Experience
21stoleti.cz

Cesta je cíl: Mercedes-Benz...

Rok co rok pořádá české zastoupení...
Závist v podnikání: Označoval soused císařskou barvírnu za čertovský dům?
epochaplus.cz

Závist v podnikání: Označoval...

V barvířské tradici svých předků pokračuje Josef...
Lezou, kam nemají
21stoleti.cz

Lezou, kam nemají

Nevšední úkaz byl spatřen u tuleňů havajských (Monachus...
Carské Velikonoční klenoty: Dal k jejich rozprodání příkaz až Stalin?
epochalnisvet.cz

Carské Velikonoční klenoty: Dal...

Fabergého vejce jsou dodnes symbolem...
Chantal Poullain: Pro svou osudovou lásku obětovala život v pohodlí
nasehvezdy.cz

Chantal Poullain: Pro svou...

Herečka CHANTAL POULLAIN (62) po svém...
Jak by vypadala naše planeta bez vody?
epochaplus.cz

Jak by vypadala naše...

Ne nadarmo se Zemi přezdívá modrá...
Módní zastávky Tosca Blu
iluxus.cz

Módní zastávky Tosca Blu

Hravé, ojedinělé, osobité. Takové kousky, které...
Interiérová geometrie s jasným uspořádáním
rezidenceonline.cz

Interiérová geometrie s jasným...

Základem příjemné atmosféry vily na okraji...