Denně se setkáváme se zvláštními gesty, průpovídkami a různými zvyky, které nám přijdou automatické, a nemáme potřebu se nad nimi nijak zvlášť zamýšlet. Takové trojité zaťukání na dřevo má kořeny až u našich keltských předků.
Když se během rozhovoru s přáteli zmíníme, že se nám něco dobře daří, máme ve zvyku to zaklepat, abychom nic nezakřikli a štěstí se neodvrátilo. Správně se klepe na holé dřevo.
Tento zvyk jsme pravděpodobně přejali už od našich keltských předků, kteří chovali posvátnou úctu k přírodě a zejména stromům.
MUSÍM TO ZAKLEPAT!
Keltové věřili, že právě ve stromech sídlí dobří duchové. Magické obřady Keltů předcházelo klepání na stromy, aby se tito duchové vzbudili a byli nápomocni. Aniž bychom to tušili, provádíme dodnes malý kouzelný rituál.
Všude kolem nás se totiž prý vynořují také zlí duchové, připravení škodit, a naše vyprávění by mohlo upoutat jejich pozornost. Zaklepáním na dřevo tedy vyvoláváme dobré duchy a žádáme je tím o ochranu.
