15. listopadu 1997: Obyvatelé Seattlu pozorují na nebi zvláštní tělesa vydávající silné světlo. Jde o ruské družice?
Domů     Oživlá hraběnka z Hlučína
Oživlá hraběnka z Hlučína
od 3.7.2020
5.2tis
Pohled na zámek Hlučín FOTO: kultura.cz
248
SDÍLENÍ
5.2tis
ZOBRAZENÍ

Na řadě míst dnešních zámků stávala kdysi jen skromná tvrz, ale jak se nároky šlechty měnily, začala přestavba na pohodlnější zámky. To je případ i zámku ve Slezsku, konkrétně v městě Hlučíně.

Ještě v roce 1439 je zde vzpomínána tvrz, ale za necelých 60 let se již mluví o zámku.

Vystřídala se zde řada majitelů, kteří samozřejmě kromě zámku vlastnili i místní panství kolem Hlučína.

Pohled na město Hlučín FOTO: Wikimedia Commons Pohled na zámek Hlučín FOTO: kultura.cz Zámek Hlučín FOTO: Wikimedia Commons

Jan z Wrbna byl císařským radou a vrchním důstojníkem opavského knížectví. Druhé manželství uzavřel s Margaretou z Kravař.

Měl s ní syna Václava, za kterého se Hlučín, po velkém požáru, dočkal především architektonického rozkvětu.

PODIVNÁ SMRT HRABĚNKY

Když Václav zemřel, byl pochován ve farním kostele v Hlučíně. A později vedle něho do stejné hrobky v kostele uložili i jeho ženu Markétu. Ta zemřela 31. května 1625. Pro svoji veselou povahu a dobrotu byla obyvateli přezdívána matkou chudých.

A právě tehdy se odehrál podivný příběh související právě s Markétou. Pár dní po jejím pohřbu sloužil kněz mši u oltáře, který se nacházel přímo u vchodu do hrobky. Ta byla uzavřena pevnými dubovými dveřmi.

Ale přesto se náhle nedalo přeslechnout jakési velmi podivné zvuky a třískání. Poděšení ministranti hned utekli, a tak kněz sám dokončil mši. Ovšem hned po ní běžel na zámek, aby hraběti oznámil tuto příhodu.

Okamžitě se vydali oba do kostela, kde odemkli hrobku. To, co spatřili, jim vyrazilo dech a chtěli se dát také na útěk. Na otevřené rakvi prý seděla Markéta. Ale nešlo o jejího ducha. Když viděla zděšení svých zachránců, volala na ně, aby se nebáli:

„nejsem mrtvá, ale živá“. Jen je úpěnlivě prosila, aby jí dali napít vody, že je úplně vyprahlá.

Pohled na město Hlučín FOTO: Wikimedia Commons
Pohled na město Hlučín FOTO: Wikimedia Commons

PROMĚNA POVAHY

Když ji poté odvezli zpátky na zámek, Markéta již nebyla prý onou „Matkou chudých“. Její povaha se změnila. Z ženy dříve plné života se poté stala zádumčivou, jen přežívající osobou. Často i zalitovala, že raději měla zůstat mrtvou.

Po několika létech pak zemřela doopravdy. Děsivý zážitek nadobro změnil Markétě konec života.

Její potomek Josef Franz z Wrbna chtěl mít celou záležitost ověřenou. Čtyři svědci mu údajně pod přísahou dosvědčili, že přímo od hraběte na vlastní uši slyšeli, že Markéta v hrobce ležela pochována celých 11 dní, poté záhadně náhle obživla.

Což o to, ve světě se stala řada případů, kdy údajně mrtví před svým pohřbem ožili. Zvláště v dobách moru a podobných kalamit, kdy na podrobnější a pečlivé ohledání není ani čas, ani podmínky.

Ale tak dlouhá doba (vezmeme-li v úvahu i přípravy na pohřeb a jeho konání), se jeví v případě zdánlivé smrti jako děsivá. A kde se poté vzala v hraběnce ještě síla k rozbití víka vlastní rakve a komunikace s živými?

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 14.11.2026 1.5tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 2.5tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
21stoleti.cz
Nemoc, kterou už Američané porazili, se vrací. USA hlásí přes 5 400 případů spalniček
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyž
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
epochalnisvet.cz
Krvavý vodopád z Antarktidy: Teče z ledovce zpráva z jiného světa?
Uprostřed bílé antarktické pustiny vytéká z ledovce rudá voda. Nestéká z hory, ale přímo z ledu, jako by se v něm otevřela stará rána. Blood Falls děsí barvou, ale ještě více tím, co se ukrývá pod povrchem. Je krvavý vodopád jen přírodním úkazem, nebo oknem do světa, který přežívá bez světla a téměř bez kyslíku?
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz