Skip to content

Odvrácená tvář sira Thomase Morea: Britský světec by perverzník a masochista

Jeho zbožnost jde mnohým příkladem, a když v roce 1516 vydává knihu Utopie, pojednávající o ideální společnosti v ideálním světě, je chápán také jako vzor všech lidských ctností. Za tím vším se však skrývá ještě docela jiná osobnost.

Král Jindřich VIII., kterému se More vzepřel, foto Wikimedia Commons

Oblíbený britský právník, spisovatel a politik Sir Thomas More (1478–1535) je považován za jednoho z největších vzdělanců své doby. Patří zkrátka mezi tu nejsvrchnější smetánku. Církev v něm také spatřuje člověka, který se pro svou víru vzepřel samotnému králi a raději zvolil smrt, než aby zradil svého boha, pročež je v roce 1935 svatořečen jako mučedník.

Historici však v jeho obrazu vidí katolického fanatika se sklony k perverzním praktikám, který se sadistickým potěšením posílá na smrt protestanty.

More a jeho dcera po vynesení rozsudku smrti, foto Wikimedia Commons
MUČEDNÍK, NEBO FANATIK?

Počátkem 16. století More působí jako jeden ze dvou londýnských podšerifů, když si jej všimne anglický král Jindřich VIII. (1491–1547) a vysílá jej na diplomatické mise. To nastartuje Moreovu kariéru, během níž se stává rytířem, kancléřem i blízkým přítelem krále Jindřicha VIII.

, největším anglickým právníkem a také mužem, jehož samotný papež vyznamená titulem Obránce víry. Jsou mu skládány pocty a má vše, o čem by jen mohl občan své doby snít. Tento sen se ale začíná hroutit ve chvíli, kdy král zatouží po rozvodu a anulaci manželství s Kateřinou Aragonskou (1485–1536). Král se prohlašuje za hlavu anglické církve, ale More jej odmítá uznat a rezignuje na svůj post kancléře. I přes vědomí, že zradí vlastního krále a čeká jej jistá smrt, odmítne zradit vlastní církev.

Jindřich VIII. jej proto nechává uvěznit a později ho popraví. Byl však svatým mučedníkem, za kterého jej církev považuje?

Poprava Thomase Morea, foto Wikimedia Commons
NECHÁVÁ SE BIČOVAT OD VLASTNÍ DCERY

Thomas More má podle méně známých, ale přesto ověřitelných informací i své stinné stránky. A není jich málo. „Nikdo nebyl aktivnější v pronásledování protestantů, kteří distribuovali anglickou Bibli, než sir Thomas More,“ přibližuje britský historik Jasper Ridley (1920–2004). Osobně se prý jako právník přičiní k tomu, aby bylo nejméně šest protestantů posláno na hranici. „Brilantní právník, spisovatel a intelektuál je také mimořádně odporný perverzní sadomasochista,“ píše Ridley. Proč? More se totiž s potěšením nechává bičovat od své oblíbené dcery. A se stejným potěšením pak on sám bičuje údajné kacíře ve své zahradě. Svou ženu přitom před hosty v její přítomnosti ponižuje a zdůrazňuje, jak je ošklivá, aby tímto svazkem dokázal, že neprahne po krásných ženách.

Podle všeho to ale chtěl dokazovat především sám sobě. „Když psal jako propagandista pro katolickou církev, byl to nestydatý lhář,“ rozhořčuje se Ridley nad Moreovým pokrucováním faktů, v čemž měl jako právník vynikající praxi.

Mohla církev přehlédnout tyto stinné stránky při procesu kanonizace, nebo byly záměrně přehlíženy?

Foto: Wikimedia Commons
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články