Šokovat a provokovat, to Marlene Dietrichová (1901–1992) vždycky uměla. Pánskými kostýmy, stejně jako rozvolněnou sexualitou. V Německu, kde se narodí, ji nejdřív milují a pak nenávidí.
Ani v USA, kam uteče za slávou a před Hitlerem, nemá jenom obdivovatele, ačkoliv těch je daleko víc. Trnem v oku je hlavně federálním agentům v čele s jejich šéfem J. Edgarem Hooverem (1895–1972). Ten německé přivandrovalkyni nevěří.
Je přesvědčený, že je nacisty placenou špionkou, a tak pověří své lidi, aby se jí pověsili na paty.
SE ŠPICLY V ZÁDECH
Od roku 1942 se tak Hollywood začne hemžit agenty FBI s cílem zjistit o Dietrichové, co se dá. Jakýmkoliv způsobem. Otevírají její poštu, čtou každý dopis a telegram. Vyptávají se přátel, sousedů, obchodníků, číšníků. Prověřují klepy.
V jejím domě se prý scházejí členové americké nacistické organizace German-American Bund. Kdosi jí také údajně slyšel zpívat nacistickou hymnu. Zprávy špiclů mají stovky stran.
CO KDYBY ZABILA HITLERA?
Jenže důkaz o tom, že jedna z nejzářivějších hereckých hvězd své doby nepřátelství k Hitlerově říši jen předstírá, se najít nepodaří. Naopak.
Od ní samotné se agenti FBI dozví, že když ještě žila v Německu, uvažovala o tom, že by se Hitlerem nechala pozvat na soukromou návštěvu, kde by ho zabila.
VOJÁKŮM DODÁVÁ VÍRU VE VÍTĚZSTVÍ
Nakonec se v roce 1944, unavená neustálým čmucháním kolem své osoby, sama nabídne prokázat svou loajalitu ke Spojeným státům tím, že se pro zemi stane špionem. Načasování nemůže být lepší.
Ve stejný rok vstoupí Marlene s řadou dalších amerických umělců do armády USA, aby zpěvem a dalšími svými přednostmi zvyšovala morální cítění vojáků a povzbudila je v těžkých chvílích bez rodiny.
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU FBI
Kromě toho má od tajných služeb ještě jeden úkol – během svých cest po válečných frontách „shromažďovat informace o podvratných činnostech v Evropě“. Není zcela jasné, jestli Dietrichová na nějakou tu podvratnou činnost skutečně přišla.
V roce 1980 totiž FBI její složku zničí. Údajně má ale existovat ještě jeden tajný svazek, určený ale bohužel „pouze pro vnitřní potřebu FBI“. Dočkáme se někdy jeho zveřejnění?