17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Otazníky kolem smrti Jana Žižky z Trocnova: Opravdu byla kůže z jeho zad použita při výrobě vojenského bubnu?
Otazníky kolem smrti Jana Žižky z Trocnova: Opravdu byla kůže z jeho zad použita při výrobě vojenského bubnu?
od 24.8.2024
3.2tis
Husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Zdroj ilustrační fotografie: Petr Kadlec, CC BY-SA 3.0 CZ, via Wikimedia Commons
325
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

V říjnu roku 1424 umírá husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Za místo jeho skonu je tradičně označována lokalita nedaleko města Přibyslav. Staletí se řešila záhadná nemoc, na kterou Žižka zemřel.

Je zde však ještě jedna záhada, značně morbidní… Prý byla kůže z jeho zad použita na výrobu vojenského bubnu. Je to pravda?

Busta Jana Žižky, která se objevila i na československé bankovce. Zdroj ilustrační fotografie: Wolfgang Sauber, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons Mohyla v lokalitě nedaleko města Přibyslav. Právě na tomto místě měl Jan Žižka vydechnout naposledy. Zdroj ilustrační fotografie: Uživatel: Miaow Miaow, Public domain, via Wikimedia Commons Husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Zdroj ilustrační fotografie: Petr Kadlec, CC BY-SA 3.0 CZ, via Wikimedia Commons Měla kůže Jana Žižky z Trocnova posloužit na výrobu vojenského bubnu? Zdroj ilustrační fotografie: Musées départementaux de la Haute-Saône, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Tajemství obestírá i místo, kde byly ostatky Jana Žižky z Trocnova uloženy. Zdroje z letopisů se zmiňují o pohřbení Žižkova těla v kostele sv. Ducha v Hradci Králové. Dále je zmiňován převoz do Čáslavi. Tam byly také v roce 1910 ostatky nalezeny. Zda jsou to však skutečně ostatky Jana Žižky, to stále není jisté.

Mohyla v lokalitě nedaleko města Přibyslav. Právě na tomto místě měl Jan Žižka vydechnout naposledy. Zdroj ilustrační fotografie: Uživatel: Miaow Miaow, Public domain, via Wikimedia Commons
Mohyla v lokalitě nedaleko města Přibyslav. Právě na tomto místě měl Jan Žižka vydechnout naposledy. Zdroj ilustrační fotografie: Uživatel: Miaow Miaow, Public domain, via Wikimedia Commons

„Žižkův buben“

Velmi podivnou zprávu vypustil po Žižkově smrti do světa Ital Enea Silvio Bartolomeo Piccolomoni, budoucí papež Pius II. (1405-1464). Co bylo jejím obsahem? Poslední rozkaz Žižky údajně byl, aby po smrti použili kůži z jeho zad na výrobu vojenského bubnu.

Měl být nesen v čele husitských armád, aby jeho zvuk povzbuzoval k boji a vyděsil nepřátele.

Měla kůže Jana Žižky z Trocnova posloužit na výrobu vojenského bubnu? Zdroj ilustrační fotografie: Musées départementaux de la Haute-Saône, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Měla kůže Jana Žižky z Trocnova posloužit na výrobu vojenského bubnu? Zdroj ilustrační fotografie: Musées départementaux de la Haute-Saône, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Historikové jsou k existenci takového bizarního hudebního nástroje skeptičtí. Piccolomini prý husity velmi nenáviděl a takovou historkou chtěl přilít oleje do ohně a ještě vystrašit všechny dobré katolíky. Byl „Žižkův buben“ jen výplodem katolické propagandy?

Válečná kořist

V kronikách se ale najdou zmínky, že buben vyrobený z kůže Jana Žižky skutečně existoval. Z vlastnictví husitů se však dostal při jednom výboji na území současného Polska. Na dlouhá staletí pak měl být uskladněn na zámku v Klodzku.

Když však toto město dobyli v roce 1743 Prusové, „Žižkův buben“ se stal jejich válečnou kořistí. Pruský místodržitel následně odesílá buben do Berlína jako dar pro krále Fridricha II. (1712-1786).

Busta Jana Žižky, která se objevila i na československé bankovce. Zdroj ilustrační fotografie: Wolfgang Sauber, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Busta Jana Žižky, která se objevila i na československé bankovce. Zdroj ilustrační fotografie: Wolfgang Sauber, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

V německé metropoli je také tato podivná relikvie v moderní době nalezena a podrobena vědeckému zkoumání. Ukáže se, že se jedná o výrobek z druhé poloviny šestnáctého století. Lidská kůže k jeho výrobě použita nebyla. Existoval „Žižkův buben“? Kdoví…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 2.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
od 16.11.2026 2.6tis
Zručný dělník pracuje již několik hodin a práce se mu daří. Přiložit dláto, opatrný úder palicí. Z kamene se rodí socha. Pak se však stane něco, co úsměv na mužově tváři změní v grimasu strachu a hrůzy. Odhodí nástroje a utíká pryč. Už nikdy se do lomu nevrátí. Nedokončené dílo osiří. Zrodí se záhada kolosu, který nikdy nepovstal ze své mramorové kolébky. [gallery ids="174208,174209,174210,1742
od 14.11.2026 3.1tis
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu na Blízkém východě. Jde tedy o skutečný pohřební rubáš, do něhož bylo zavinuto Kristovo tělo? Je to jedna z nejslavnějších a také nejspornějších křesťanských
od 13.11.2026 3.4tis
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz