21. listopadu 1896: Během jediného večera spatří stovky lidí v USA v oblacích tajemné objekty připomínající vzducholodě.
Domů     Oxfordský elektrický zvon. Krůček od perpetua mobile?
Oxfordský elektrický zvon. Krůček od perpetua mobile?
od 6.1.2023
2.9tis
319
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Stroj času, teleportační zařízení nebo reaktor poskytující neomezenou energii. Vynálezy, které se často vyskytují ve sci-fi povídkách a filmech. Jenže i skutečný svět má své technologické výtvory, nad kterými zůstává rozum stát.

Možná jsou nenápadnější a méně okázalé, ale rozhodně neméně záhadné. Patří mezi ně i legendární oxfordský zvon. Opravdu funguje už 180 let?

Všechno to začíná u anglického kněze a současně profesora fyziky na univerzitě v Oxfordu Roberta Walkera v první polovině 19. století. Mezi učenci je toto doba velké touhy po poznání a mnohých objevů, které posunují limity lidského vědění.

Walker je na tom stejně, a tak se během svého života pídí po nejrůznějších zajímavých zařízeních a strojích. V roce 1840 se mu do ruky dostane jeho nejcennější a zároveň nejtajemnější úlovek.

To zařízení vypadá přitom celkem jednoduše – je to baterie navržená tak, aby poháněla zavěšenou kovovou kouli tam a zpět mezi dvěma malými zvonky. Nic složitého a nic, co by už v té době vyvolávalo nějaký bezbřehý úžas.

Jenže Walker si je i přesto jistý, že jde o naprosto unikátní výtvor, který jednou ohromí svět. Proč si to myslí?

Walkerův zvonek vypadá jednoduše, ale jeho výdrž fascinuje vědce už skoro dvě století.
Walkerův zvonek vypadá jednoduše, ale jeho výdrž fascinuje vědce už skoro dvě století.

Nekonečné tiché odbíjení

Podle dostupných informací vyrábí tento oxfordský elektrický zvonek, jak je zařízení později nazváno, londýnská firma Watkins and Hill, a to přímo pro Walkera. Součástí je i doprovodný lístek, na kterém stojí „nastaveno v roce 1840“.

Profesor si ho nechává sestavit, aby si experimentální formou ověřil, zda bude jím navržený způsob pohánění zvonku fungovat a zda by opravdu mohl fungovat velmi dlouho. Jeho předpoklady se záhy nejen vyplňují, ale jsou dokonce mnohonásobně překonány.

Zařízení totiž zvoní pravidelně po celý zbytek Walkerova života a nezastaví se ani s jeho smrtí. Naopak. Zvonek funguje po celé 19. století a následně i po celé století dvacáté.

Tiché zvonění se ozývá během obou světových válek, během studené války a funguje nadále i v novém tisíciletí. I dnes, kdy je baterie se zvonkem vystavena v oxfordských Clarendonových laboratořích, je stále funkční. Jak je něco takového možné?

Jak je to možné?

Otázku, proč vlastně Walkerovo zařízení, které je mimochodem zapsáno do Guinnessovy knihy rekordů, tak dlouho funguje, si pokládají úplně všichni. Návštěvníci laboratoří, studenti, zástupci univerzity a nakonec i vědci napříč obory.

Nikdo nedokáže říci, jak je možné, že strojek tak dlouho vydržel. O jeho fungování máme přitom celkem jasnou představu:

kdykoliv se koule dotkne zvonu, baterie do ní dodá malý náboj, také je koule následně elektrostaticky odpuzována a přitahována ke druhému zvonu. A tak se vše děje pořád dokola.

A ačkoliv energie je k pohybu potřeba málo, je nepochopitelné, že se jí dostává i po 180 letech. Napovědět by mohl přesnější rozbor baterií, jejichž přesné složení neznáme. Jenže ani to není možné – zařízení je chráněné sklem, které se vědci zdráhají odstranit. Mohli by tím totiž celý experiment narušit.

Možná si počkáme

Jak dlouho budeme na rozluštění záhady čekat? To dnes nikdo neví a spousta vědců upozorňuje, že by nás zvonek klidně všechny mohl přežít.

To ostatně přivádí mnoho lidí k myšlence, zda se náhodou Walkerovi nepodařilo nějakou relativně jednoduchou úpravou tehdy známé baterie objevit skutečné perpetuum mobile. Tedy stroj, který dokáže po prvotním impulsu fungovat už nekonečně dlouho.

Ačkoliv to zatím tak trochu vypadá, většina vědců o tom pochybuje a věří, že se časem baterie přece jen vybije. Přesto její zkoumání může být velkým vědeckým přínosem. „Oxfordská baterie nám dává cennou lekci pokory.

V jednoduchosti starších technologií se lze mnohému naučit a kořeny budoucích inovací jsou v robustních experimentech,“ píše indický publicista a inženýr Ravi Shankar Rajan. Je to přece jenom dosud neprozkoumaná stopa na cestě k nevyčerpatelné energii?

Údajná perpetua mobile

Fyzikální zákony jsou jasné a neumožňují existenci stroje vykonávajícího práci bez vnějšího zdroje energie. Přesto se našlo mnoho lidí, kteří věřili, že věčný stroj vynalezli.

Už ve 12. století navrhl indický učenec Bháskara II. kolo s paprsky naplněnými rtutí, které se mělo nekonečně dlouho otáčet. Ve skutečnosti se však časem zastavilo. Později se o perpetuum mobile zajímali i mnozí slavní učenci.

Údajně i český badatel Jan Amos Komenský (1592–1670) nebo italský všeuměl Leonardo da Vinci (1452–1519). Není však známo, že by někdo z nich uspěl.

Na začátku 19. století se svým strojem pochlubil Angličan Charles Redheffer a za jeho ukázku inkasoval velké sumy. Nakonec se ukázalo, že jde o podvod. I v současnosti se občas objeví někdo, kdo věří, že tajemství odhalil.

V roce 2006 měla prý věčný stroj na principu magnetismu vymyslet irská firma Steorn. Nedávno pak ukázali Rusové, že u nich je možné všechno – jejich úřad pro duševní vlastnictví zaregistroval patent na perpetuum mobile vynálezce Anatolije Ščerbatjuka.

Lokalita:
Související články
od 21.11.2026 1.0tis
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura Conana Doyla, duchovního otce Sherlocka Holmese. Jenže zatímco slavný spisovatel hledá důkazy o existenci víl, dvě dívky se potutelně baví nad tím, jak snadno dokážou obelstít dospělé. Jejich tajemst
od 20.11.2026 2.4tis
  Po moři se plaví loď s pořádně tučnou kořistí. Skupině starých Řeků se během bitvy podařilo porazit partu Amazonek a několik z nich si odvážejí domů jako válečnou kořist. Bojovné ženy ale neprodají svou kůži lacino.    V jeden nestřežený okamžik rozpoutají vzpouru a své únosce povraždí. Ovládat lodě ale neumí, a tak se na moři ztratí. Ví
od 19.11.2026 2.7tis
Německý nacistický politik Rudolf Hess (1894–1987) si nasadí letecké brýle a nastartuje motor svého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 110. Dne 10. května roku 1941 krátce před šestou hodinou večerní odlétá do Skotska za vévodou z Hamiltonu.    V hlavě má plán, který může změnit běh dějin. Proč se vydal na území nepřítele? Kolem jeho výpravy se po
od 18.11.2026 3.3tis
Město Oděsa, které najdeme na jižní Ukrajině ve funkci hlavního města Oděské oblasti, je dnes spojováno zejména s válečným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou. Má však také svá tajemství, mimo jiné i mnoho městských legend. Nejzajímavějším fenoménem jsou však bezesporu místní rozlehlé podzemní chodby, v nichž lze objevit snad skutečně cokoliv… [gallery ids="174036,174037,174039,174035,174041,174
od 16.11.2026 3.2tis
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich zánik v roce 1611 živí dodnes představy o ztraceném pokladu. Zanechává po sobě poslední Rožmberk Petr Vok skutečně někde ukryté jmění, nebo se za tajemnými pověstmi skrývá mnohem prozaičtější příběh? K
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
21stoleti.cz
Elektromobily v Německu už předstihly benzinová a naftová auta dohromady
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na cel
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz