Z obýváku doléhá hlas televizních zpravodajů a Josef Procházka otráveně utírá umyté talíře utěrkou. Je rok 1998, tři dny po Silvestru. Do okenních tabulek bytu v malém činžáku ve Středočeském kraji bubnují kapky deště. Venku je tma, dvě děti jsou již uložené v postelích.

„Počasí toho dne si budu pamatovat asi do konce života. Chtěli jsme už pár dní vyrazit na sjezdovku, ale místo sněhu bylo jen lezavě a poprchávalo,“ vzpomíná Josef.

Televizní zprávy si užíval

S manželkou pozvou na Silvestra i Josefova tatínka. Dohodnou se, že u nich zůstane i na další čtyři dny. Pak ho chtějí zase autem odvézt do jeho garsonky. „Táta toho s námi poslední den moc nenamluvil.

Pravidelný večerní rituál – zprávy – si ale nemohl odpustit. Myslím, že si je užíval – manželce jsem totiž pod stromeček nadělil novou televizi s pořádně velkou obrazovkou.“ Josefův otec sleduje televizi vždy ze židle. Z gauče ho prý bolí záda.

Josefa vyruší od nádobí až podivná rána. Pustí talíř i utěrku a utíká do obýváku.

Věděl jsem, že je mrtvý

Jeho otec leží na zemi, zřejmě spadl ze židle. „Mluvil jsem na něj a zároveň se pokoušel zjistit, zda dýchá a má tep. Nerozpoznal jsem ani jedno. Křičel jsem na ženu, ať volá sanitku. Najednou se mi vybavilo, co nás kdysi učili – masáž srdce a umělé dýchání.

V duchu jsem ale asi už věděl, že je táta mrtvý.“ Za zády jim zatím nezaujatým hlasem moderátorka odříkává nejnovější události ve světě.

Prostě jsem se musel otočit

Televize najednou utichne a namísto ostrého obrazu se objeví jen zrnění. „Divím se, že jsem si toho vůbec všiml. Najednou jsem cítil divné mrazení v zádech, i v té vypjaté situaci jsem se tam prostě musel zadívat. Zrnění udělalo dvě vlny, pozvolné. Pak obraz zase naskočil.“

Možná to zní bláznivě…

Porucha televize upoutá i pozornost manželky, ta se ale víc věnuje hovoru se záchrannou službou. „Možná to bude znít bláznivě, ale jsem si jistý, že to bylo tátovo rozloučení,“ stojí si za svým Josef.

„Vždycky když mě táta vyprovázel do školy, dvakrát mi pomalu zamával, vypadalo to hrozně vtipně. Stejně jako to udělal skrz obrazovku.“