Rozsáhlý areál nacházející se na okraji Paříže je patrně nejslavnějším francouzským hřbitovem. Zakládá ho v roce 1804 sám francouzský vůdce Napoleon Bonaparte (1769–1821).
Jenže místo, kde je v současnosti přes 70 tisíc hrobů, není rozhodně tak klidné, jak by mělo být…
V roce 1814 se přímo mezi hroby odehrává krvavá bitva mezi ruskými vojsky a kadety francouzský vojenských škol. V roce 1871 se pak na hřbitově opevňují nespokojení příslušníci z řad dělníků a řemeslníků – tzv. komunardi.
Jsou ale nakonec poraženi a 147 jich je u zdi hřbitova popraveno. Mnozí senzibilové dnes tvrdí, že v blízkosti zdi cítí velmi silnou energii a čas od času se objeví svědectví nějakého turisty, že v místech zaslechl zvuky připomínající vzdálené výkřiky. Mohou snad na místě stále přebývat duchové popravených?
Drží hřbitov duše slavných?
Hřbitov je v dnešní době místem odpočinku velkého množství slavných osobností. Právě kolem jejich hrobů jsou prý nejčastěji pozorovány nejrůznější nadpřirozené jevy.
Návštěvníci hovoří o podivných světlech, stínech formujících se do zvláštních tvarů a tajemném šepotu v korunách stromů.
Hovoří se například o duchovi francouzského romanopisce Marcela Prousta (1871–1922) nebo o nadpřirozených jevech v okolí hrobky anglického spisovatele Oscara Wildea (1854–1900).
Tajemná atmosféra je cítit také kolem pomníku ve tvaru keltského menhiru. Pod ním odpočívá sám Allan Kardec (1804–1869), francouzský profesor, lékař a okultista, který položil základy modernímu spiritismu.
Dodnes se u hrobu scházejí nejrůznější okultní spolky i jednotlivci a údajně tam čas od času provádějí i různé magické rituály.
Kletba známého zpěváka
Ovšem vůbec nejslavnějším duchem, který se má na hřbitově zjevovat, je přízrak amerického zpěváka Jima Morrisona (1943–1971). Mnozí lidé v okolí jeho hrobu spatřili podivný stín nebo ucítili náhlý mrazivý dotyk.
V roce 1997 se vydává ke hrobu muzikanta americký hudební kritik Brett Meisner (1965–2010) a nechává se vyfotografovat svým kamarádem, který je tam s ním. Po vyvolání fotky si ničeho nevšimne a snímek někam založí.
Až v roce 2002 si při jejím opětovném prohlížení uvědomí, že na ní je něco podivného – silueta bílé postavy s roztaženýma rukama, což byla typická póza Jima Morrisona.
„Výzkumníci tvrdí, že s fotografií rozhodně nebylo manipulováno a vyloučena byla i možnost, že jde jen o hru světla.
Vědci dodnes považují obraz na snímku za nevysvětlený,“ říká americký publicista Daniel Kreps s tím, že fotka přinesla Meisnerovi smůlu – Po jejím zveřejnění se mu rozpadlo manželství a zemřel blízký kamarád podobně, jako kdysi zemřel Jim Morrison. Jde snad o nějaké prokletí?