19. září 1936: V honosném sídle Raynham Hall v britském Norfolku pořídí fotograf magazínu Country Life Hubert Provand asi nejznámější snímek ducha všech dob.
Domů     Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?
Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?
od 23.12.2023
2.8tis
Sloužily tradiční věže opravdu jen k pohřbívání nebo se v nich odehrávalo něco úplně jiného? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons

Tajemná kultura Inků obývající oblast And na území několika států po sobě zanechala velké množství fascinujících památek. A nejen ona. Mezi ty méně známé patří také kamenné věže zvané chullpa, které patrně ještě před Inky vytvořila kultura zvaná Aymara. Opravdu jde jen o prosté pohřební mohyly, jak zní oficiální teorie?

Sloužily tradiční věže opravdu jen k pohřbívání nebo se v nich odehrávalo něco úplně jiného? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému - k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN - Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons

To místo je skutečně nádherné. Nad hlavou ční do široka se táhnoucí modré nebe poseté bílými oblaky. Pokud pak člověk pohledem klesne níž, spatří jemně zvlněnou temně modrou hladinu studeného jezera Umayo.

A právě tam, uprostřed ostře řezaných skal pokrytých zelenohnědým porostem se k nebi vypínají zvláštní věže vyrobené z precizně vytvořených kamenných bloků. Nacházíme se v lokalitě zvané Sillustani, která není příliš daleko od slavného jezera Titicaca.

Právě tady se nachází největší koncentrace zvláštních kamenných věží válcovitého tvaru vysokých až 12 metrů.

Odborníci je nazývají chullpa a věří, že do nich Aymarové ukládali ostatky významných obyvatel i celých rodin často z řad těch, které porazili agresivní Inkové. Jenže existují i odvážnější teorie o jejich účelu.

Francouzský záhadolog Robert Charroux (1909–1978) například věří, že právě tyto stavby mohou být důkazem o existenci dávných mimozemšťanů.

Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons
Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan – Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons

Přesahují jejich schopnosti?

Charroux je ve světě záhadologie poměrně známý. Patří mezi zastánce teorie, že v dávných časech naši planetu navštívili mimozemšťané a kontaktovali přitom několik tehdejších civilizací, které je později uctívali jako bohy či jako zakladatele.

V souvislosti s věžemi chullpas Charroux a někteří další badatelé upozorňují na několik nejasností. V první řadě prý není vůbec jisté, že je vytvořili Aymarové či po nich přicházející Inkové. „Nic takového nebylo prokázáno.

Ve skutečnosti jsou tu otázky, zda Inkové, kteří byli na úrovni doby bronzové, mohli vůbec dosáhnout tak dokonalého zpracování,“ upozorňuje americký záhadolog Brien Foerster a naznačuje, že věže, podobně jako některé jiné stavby, mohly vzniknout už mnohem dřív rukou někoho úplně jiného.

Ostatně už jen to, jakým způsobem by dostali domorodci velké kamenné bloky ze vzdálených lomů, se dodnes nepodařilo zcela objasnit.

Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému - k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN - Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons
Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému – k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN – Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons

Rampy pro létající stroje?

A hypotézy kolem věží chullpas jdou ještě dál. Velmi zvláštní je prý i jejich konstrukce, která vůbec nenaznačuje, že by mělo jít o pohřební komory. Věže se totiž na vrcholu zužují a každá má navíc zvláštní otvor ve stěně směrem na východ.

A co víc, Foerster tvrdí, že podle jeho experimentů jsou všechny věže postavené tak, aby při působení zvuku vydávaly určité konkrétní vibrace. Jde snad o nějakou formu energetických vysílačů, jak on sám naznačuje? To Charroux šel ve svých závěrech ještě dál.

Věže podle něj sloužily jako jakési odpalovací zařízení ke startování bizarních létajících strojů využívajících speciálně tepaného zlata způsobujícího vibrace narušující gravitaci.

Údajně šlo o znalost, která se mezi lidmi kultury Aymara předávala po stovky a možná tisíce let. Kde by takovou znalost předkové získali? Charroux věřil, že právě od mimozemšťanů, jednoznačné důkazy pro to však nikdy nepředložil. Jsou tedy peruánské věže nakonec opravdu jen zvláštními pohřebními komorami?

Foto: Wikimedia commons
Související články
od 19.9.2026 4.4tis
Srdeční pulz je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně Dálného i Blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Stačí jim k tomu údajně jen několik okamžiků a zkušené prsty položené na správném místě. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá? [gallery ids="1
od 18.9.2026 2.3tis
Noc, mlha nad Dyjí a mezi rozpadajícími se zdmi se objeví žena v bílých šatech. Pláče a vedle ní sedí černý pes. Tak vypráví jedna z nejpůsobivějších pověstí o Cornštejně. Za příběhem nešťastné ženy se přitom skrývá skutečná a mimořádně tvrdá historie. Hrad více než deset měsíců odolává vojsku krále Jiřího z Poděbrad a nakonec nepadá pod děly, ale hladem. A právě v tomto okamžiku se rodí legenda,
od 17.9.2026 2.9tis
Evita je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové politiky. Její životní osudy jsou ale obestřeny také celou řadou dosud nevyjasněných otázek... První dáma Argentiny Eva María Duarte de Perón, známější jako Evita (asi 1919–1952), prochází ulicemi Buenos Aires. Náhle před sebou spatří starší vrásčitou ženu trpící leprou (infekčním onemocnění
od 16.9.2026 3.3tis
Wilhelm König nachází v roce 1938 v pouštních ruinách několik tzv. bagdádských baterií. To, jak podivuhodný nález se mu podařilo uskutečnit, však zjišťuje až po čase. O co vlastně jde? Archeolog objeví zvláštní malé objekty podobné hliněným vázám. Jenže zátka jinak obyčejné hliněné nádoby je propíchnuta měděným drátem. Uvnitř je navíc umístěna zkorodovaná
od 15.9.2026 3.2tis
Gunung Padang je velice kontroverzní archeologické naleziště s pozůstatky tajemné megalitické stavby pyramidového tvaru. Není zcela jasné, kdo a ani kdy objekt vytvořil. Výzkumy odhalily, že je celá stavba velmi stará. Dodnes se ale vedou ostré spory o tom, jak moc stará vlastně je… Pyramida se nachází asi 130 km jižně od Jakarty, hlavního m
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz