13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?
Peruánské pohřební věže: Měly ve skutečnosti jiný účel?
od 23.12.2023
2.8tis
Sloužily tradiční věže opravdu jen k pohřbívání nebo se v nich odehrávalo něco úplně jiného? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons
293
SDÍLENÍ
2.8tis
ZOBRAZENÍ

Tajemná kultura Inků obývající oblast And na území několika států po sobě zanechala velké množství fascinujících památek. A nejen ona. Mezi ty méně známé patří také kamenné věže zvané chullpa, které patrně ještě před Inky vytvořila kultura zvaná Aymara. Opravdu jde jen o prosté pohřební mohyly, jak zní oficiální teorie?

Sloužily tradiční věže opravdu jen k pohřbívání nebo se v nich odehrávalo něco úplně jiného? Foto: Volné dílo, Wikimedia commons Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému - k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN - Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons

To místo je skutečně nádherné. Nad hlavou ční do široka se táhnoucí modré nebe poseté bílými oblaky. Pokud pak člověk pohledem klesne níž, spatří jemně zvlněnou temně modrou hladinu studeného jezera Umayo.

A právě tam, uprostřed ostře řezaných skal pokrytých zelenohnědým porostem se k nebi vypínají zvláštní věže vyrobené z precizně vytvořených kamenných bloků. Nacházíme se v lokalitě zvané Sillustani, která není příliš daleko od slavného jezera Titicaca.

Právě tady se nachází největší koncentrace zvláštních kamenných věží válcovitého tvaru vysokých až 12 metrů.

Odborníci je nazývají chullpa a věří, že do nich Aymarové ukládali ostatky významných obyvatel i celých rodin často z řad těch, které porazili agresivní Inkové. Jenže existují i odvážnější teorie o jejich účelu.

Francouzský záhadolog Robert Charroux (1909–1978) například věří, že právě tyto stavby mohou být důkazem o existenci dávných mimozemšťanů.

Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan - Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons
Chullpy jsou někdy považovány za důkaz o dávné návštěvě mimozemšťanů. Mohlo by to tak být? Foto: Kevstan – Own work, CC BY-SA 3.0, Wikimedia commons

Přesahují jejich schopnosti?

Charroux je ve světě záhadologie poměrně známý. Patří mezi zastánce teorie, že v dávných časech naši planetu navštívili mimozemšťané a kontaktovali přitom několik tehdejších civilizací, které je později uctívali jako bohy či jako zakladatele.

V souvislosti s věžemi chullpas Charroux a někteří další badatelé upozorňují na několik nejasností. V první řadě prý není vůbec jisté, že je vytvořili Aymarové či po nich přicházející Inkové. „Nic takového nebylo prokázáno.

Ve skutečnosti jsou tu otázky, zda Inkové, kteří byli na úrovni doby bronzové, mohli vůbec dosáhnout tak dokonalého zpracování,“ upozorňuje americký záhadolog Brien Foerster a naznačuje, že věže, podobně jako některé jiné stavby, mohly vzniknout už mnohem dřív rukou někoho úplně jiného.

Ostatně už jen to, jakým způsobem by dostali domorodci velké kamenné bloky ze vzdálených lomů, se dodnes nepodařilo zcela objasnit.

Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému - k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN - Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons
Věže mají různé podoby, údajně ale sloužily k tomu stejnému – k pohřbívání mrtvých. Foto: BERNARDO VALENTIN – Own work, CC BY-SA 4.0, Wikimedia commons

Rampy pro létající stroje?

A hypotézy kolem věží chullpas jdou ještě dál. Velmi zvláštní je prý i jejich konstrukce, která vůbec nenaznačuje, že by mělo jít o pohřební komory. Věže se totiž na vrcholu zužují a každá má navíc zvláštní otvor ve stěně směrem na východ.

A co víc, Foerster tvrdí, že podle jeho experimentů jsou všechny věže postavené tak, aby při působení zvuku vydávaly určité konkrétní vibrace. Jde snad o nějakou formu energetických vysílačů, jak on sám naznačuje? To Charroux šel ve svých závěrech ještě dál.

Věže podle něj sloužily jako jakési odpalovací zařízení ke startování bizarních létajících strojů využívajících speciálně tepaného zlata způsobujícího vibrace narušující gravitaci.

Údajně šlo o znalost, která se mezi lidmi kultury Aymara předávala po stovky a možná tisíce let. Kde by takovou znalost předkové získali? Charroux věřil, že právě od mimozemšťanů, jednoznačné důkazy pro to však nikdy nepředložil. Jsou tedy peruánské věže nakonec opravdu jen zvláštními pohřebními komorami?

Zdroje informací a fotografie
Související články
od 13.11.2026 707
Je vůbec možné, aby jediný člověk bez použití těžké techniky dokázal úplně sám postavit mohutnou stavbu z kamenných kvádrů o celkové váze mnoha stovek tun? Samozřejmě, že ne, zněla by jistě odpověď. Jenže to by nebyla tak úplně pravda. Jednomu se to skutečně podařilo. A stvořil dílo, nad kterým dodnes všichni kroutí hlavou. Jmenov
od 6.11.2026 3.4tis
V pátrání po původu řeckého ohně se můžeme dostat až do daleké Indie ve 4. století př. n. l. Makedonský vojevůdce Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.) slaví jeden úspěch za druhým. Rychle si podmaní celou Perskou říši a roku 326 př. n. l. se vydává dobýt Indii. Právě během tohoto tažení se podle některých teorií mohl setkat s neobvyklými zápalnými prostředky, které později inspirovaly vznik obáva
od 4.11.2026 3.4tis
Čas od času se objeví nové teorie o tom, kdo z Evropanů jako první doplul do Ameriky. Prokazatelně tu byli už Vikingové téměř 500 let před Kryštofem Kolumbem. Spekuluje se ale nad tím, zda sem nedoplula už některá ze starověkých kultur z okolí Středozemního moře. Existuje ale pro tuto teorii důkaz? Záliv Guanabara u brazilského města Rio de Janeiro
od 3.11.2026 3.1tis
Je noc z 24. na 25. února 1942 a Los Angeles se mění v dějiště podivné válečné paniky. Sirény varují před nepřátelskými letouny, světlomety pročesávají oblohu a protiletadlová děla chrlí jednu salvu za druhou. Nad městem se odehrává obrovská bitva. Jenže proti komu vlastně Američané bojují? Když se rozední, nenajdou žádný sestřelený bombardér, žádného mrtvého pilota ani jediný přesvědčivý důkaz ne
od 2.11.2026 3.8tis
Kalifornský ctihodný občan Salomon Pico (1821–1860) prochází kalifornským městem Santa Barbara a snaží se být co nejméně nápadný. Mezi místními se totiž po roce 1848 začne proslýchat, že někdo po večerech útočí na zdejší hledače zlata. A to prý vždy ve chvíli, kdy si odvážejí svou kořist domů.  „Zrovna včera se to stalo znovu. Přepadl je nějaký gang, kter
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz