Téměř 16 tisíc lidí přišlo během tsunami v březnu roku 2011 o život a dalších 10 tisíc se oficiálně stále pohřešuje, neboť nebyla nalezena jejich těla. Nedlouho po katastrofě Japonci začnou ve velkém vyhledávat exorcisty. Na plážích se jim totiž zjevují duchové těch, kteří tu zahynuli.
Byla to jedna z nejničivějších přírodních katastrof moderních dějin. Energie 400milionkrát silnější než atomová bomba svržená na Hirošimu způsobila vychýlení zemské osy o 16 centimetrů, zkrácení dne o1,8 mikrosekundy a výrazně změnila tvář ostrovů na severu Japonska.
Ničivé zemětřesení v pátek 11. března 2011 přivedlo k pobřeží přes 30 metrů vysokou vlnu tsunami. Právě mohutné nezadržitelně se valící vodní stěny mají na svědomí největší škody a ztráty na životech. Města a vesnice na 650 kilometrů dlouhém pobřeží byly zpustošeny.
PROKLETÉ POBŘEŽÍ
Dalo by se říci, že po celé délce zasaženého pobřeží jsou od nešťastného dne zaznamenávány paranormální jevy. Nejvíce je však postiženo přístavní město Išinomaki v prefektuře Mijagi, které se po katastrofě stává symbolem zkázy.
Smrt zde v osudný den našlo téměř 4000 obyvatel. Přestože 6 let po tragédii se do místa vrací život, určitá část zůstává neobydlena. Jedním z důvodů je úcta k těm, kteří zde zahynuli, a dalším pak strach z děsivých přízraků, které se tu objevují.
V Išinomaki jsou dokonce rok po neštěstí náhle zastaveny opravy a stavební práce, neboť na stavbách dochází k nešťastným nehodám, které dělníci přičítají duchům. „Slyšel jsem, že lidé, kteří tento obchod opravovali, onemocněli.
Kvůli duchům. Lidé tady všude umírají, město je plné takových příběhů,“ líčí jeden z tamních obyvatel Satoshi Abe. Nejde ale spíš jen o japonskou pověrčivost?
ČEKAJÍ NA POSLEDNÍ CESTU?
Mnozí z těch, kteří na místě při tsunami zahynuli, nebyli identifikováni, a bezpočtu obětí se nedostane tradičního pohřbu žehem. Místo toho mrtví končí v masovém hrobě. Jejich duše prý na povrchu bloudí a čekají na řádný pohřeb.
Ti, kteří se s duchy setkali, pak vyprávějí skutečně děsivé zážitky. Přízraky mrtvých se prý zjevují přesně tam, kde je smrt zastihla. Například uprostřed trosek v místech, kde stával supermarket, za nocí postávají fronty přízračných zákazníků.
Jiní postávají tam, kde dříve býval jejich dům smetený vodou. Některým zjevením údajně chybí hlavy nebo jiné končetiny a další jsou dokonce rozseknutí v polovině těla. Odrážejí tedy stav, v jakém zemřeli.
Někteří taxikáři dokonce vypovídají, že v noci několikrát k pláži vezli pasažéry, kteří se najednou rozplynuli. Jde o skutečné duchy, nebo se na duševním stavu nešťastných Japonců projevuje prožité trauma, což způsobuje halucinace?
