Štěchovický poklad je jen pověstná špička ledovce. Stovky a možná až tisíce beden s nacistickými poklady mají být roztroušeny po celém Benešovsku!

Poté, co roku 1986 dojde k výbuchu jaderné elektrárny Černobyl, přichází bývalý příslušník SNB (Sbor národní bezpečnosti) Jan Rybín s podivnou zprávou.

1. září 1986 dopisem varuje Ústřední výbor Komunistické strany Československa a tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka (1913–1991). Tvrdí, že v okolí Hradišťka a Štěchovic je zakopáno 1200 tun trhavin a 200 sudů s uranovým materiálem.

V listu dále uvádí seznam ohromného bohatství uloženého na rozlehlém území Benešovska. Odkud čerpá tyto informace?

O nacistických úkrytech se Rybín údajně dozvídá z archivů ministerstva vnitra, k nimž má přístup díky pozici vyšetřovatele válečných zločinů.

O Rybínově dopise hovoří bývalý zaměstnanec Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Adam Kretschmer: „Upozornil na to, že podle výpovědi svědků i Němců by měla oblast, kde byly do různých štol a studní zakopány archivní materiály, zabírat plochu 500 kilometrů čtverečních.

On sám byl přesvědčen, že to vše se mělo odehrát na bývalém cvičišti SS Truppenübungsplatz Böhmen.“ Podle Rybínova seznamu se má v úkrytech nacházet ještě několik citlivých archivů, tři vagony maďarského zlata, 30 tun zlata původem nejspíš z Belgie, 3 tuny stříbra a několik desítek beden blíže nezjištěného materiálu. Proč se nikdo nepokusil nebezpečný jaderný materiál vyzvednout?

Stopy končí na statku

Bedny s nacistickým majetkem se snaží už krátce po válce najít československá rozvědka, komunistická strana i soukromí hledači pokladů.

Výcvikový tábor Truppenübungsplatz Böhmen se od roku 1942 rozprostírá na vysídleném území ve středu Čech a zabírá plochu 500 kilometrů čtverečních. Nejnadějnější lokalitou v tomto prostoru je statek v Bezejovicích.

Právě na něm totiž končí stopy obrovského nákladu, který je do srdce Čech koncem války přepravován letecky i po železnici.

Dvojice známých hledačů tvořená Helmutem Gaenselem a Josefem Mužíkem, kteří se později snaží do podzemí kolem bezejovického statku prokopat, se však setkává s tvrdým odporem majitele stavení.

Jde o vnuka původního majitele, jemuž byl statek vyvlastněn. Snaží se dědic statku jen chránit svůj majetek, nebo skrývá něco víc?

Létající talíře pro Hitlera

Ještě v dubnu 1945 se na statku pohybují vysoce postavení říšští hodnostáři a v posledních dnech války je tu velmi živo.

Přítomnost Heinricha Himmlera (1900–1945) a Otty Skorzenyho jen potvrzuje, že je bezejovické stavení důležitým článkem nacistů.

Vězňové místního lágru vykládají v sousedních Tvoršovicích enormní náklad čítající 964 beden s neznámým obsahem. Poté jsou popraveni. Akce má název Fuchsberg a potvrzuje ji celá řada nacistických dokumentů. Může mít souvislost s německými tajnými zbraněmi?

Je známo, že na území protektorátu se v posledních letech války přesouvá část letecké výroby.

V benešovském výcvikovém prostoru pak údajně probíhají vývojové práce na přísně tajném „létajícím talíři“, diskovitém letounu s označením V-7. Obsahoval transport do Bezejovic součástky potřebné k jeho dokončení?

Jeden „talíř“ se v prvních květnových dnech 1945 skutečně vznáší nad polním letištěm v nedalekých Nesvačilech! Snaží se Třetí říše na poslední chvíli obrátit výsledky války použitím nových superletounů? Skrývají se dosud pod statkem zbytky nacistických „UFO“?