Hostinský hotelu U Lva v německém městě Staufen im Breisgau ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko se celý třese. „Musím se tam podívat,“ říká si přede dveřmi pokoje, kde se před několika dny ubytoval podivínský host Johann Georg Faust (zhruba 1480–1540). 

Předešlého večera se z místnosti ozýval nevysvětlitelný jekot, křik a podivné dunění. „Co se tam proboha mohlo stát?“ říká si rozklepaný hostinský a otevře dveře. To, co uvnitř najde, mu doslova vyrazí dech.

Na stropě zeje podivuhodná díra, ze které se ještě line kouř. Po celé místnosti je navíc cítit nepříjemný sirný zápach. A po Faustovi ani památky. Zdá se, že si ho někdo nebo něco odneslo do díry s sebou. Co se mohlo stát?

Některé prameny uvádějí, že hostinský nakonec najde Faustovo pokroucené, těžce znetvořené tělo bez duše. „Mohl si za to sám. Neustále si pohrával s  okultními vědami a uzavřel smlouvu s ďáblem,“ domnívají se místní obyvatelé.

Čaroděj cestovatel

Německý potulný mág Johann Georg Faust ve své době vzbuzuje nebývalý rozruch. Libuje si v alchymii i astrologii a svými čarodějnickými kejklemi ohromuje prostý lid i vznešené šlechtice.

„Jsem studnice nekromantie, pomocník kouzelníků, hadač z ruky, věštec ze vzduchu, ohně a vody,“ rozhlašuje o sobě. Za svůj život údajně navštíví celou řadu evropských měst, mezi nimiž nechybí ani Praha.

Skeptici tvrdí, že byl spíše šarlatánem a jeho podivínská smrt v německém hotelu U Lva byla způsobena nějakým neodborným alchymistickým pokusem. Na desce vsazené do zdi hotelu však stojí:

„Jeden z nejmocnějších ďáblů, Mefistofeles, kterého Faust za života nazýval švagrem, mu po čtyřiadvaceti letech, kdy smlouva mezi nimi vypršela, zlámal vaz a jeho duši vydal věčnému zatracení.“