13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Podivná londýnská vražda rozvířila spekulace o cestování v čase
Podivná londýnská vražda rozvířila spekulace o cestování v čase
od 20.12.2022
3.0tis
Podivná vražda v Londýně vrtá badatelům hlavou dodnes. Foto: Pixabay
344
SDÍLENÍ
3.0tis
ZOBRAZENÍ

V policejních archivech lze najít poměrně dost případů, které se prostě nepodařilo rozluštit a ze kterých se navždy stala záhada bez odpovědi. Jeden z těch nejpodivnějších nedávno zveřejnil britský patolog Mike Silverman.

A k překvapení všech v něm najdeme i slovní spojení „cestování v čase.“ Vítejte v Londýně, v roce 1997.

Podivná vražda v Londýně vrtá badatelům hlavou dodnes. Foto: Pixabay Nález DNA za nehty zavražděné vyšetřovatelům zamotal hlavu. Foto: Pixabay Hrálo v tom všem roli cestování v čase? Foto: Pixabay

„Brutální vražda ženy!“ hlásají titulky londýnských novin. A zatímco si veřejnost čte o nejnovějším vyšetřování, které vedou policejní složky, do forenzní laboratoře míří vzorky na rozbor. Mezi nimi je i materiál, který měla oběť za nehty.

Právě to často pomůže identifikovat možného vraha nebo to aspoň poskytne nějaké nové stopy. V tomto případě se to ale všechno začne výrazným způsobem zamotávat.

Analýza a následné porovnání vzorku s národní databází DNA totiž ukáže, že špína za nehty oběti obsahuje DNA ženy, která byla sama zavražděna. Zabily se snad navzájem? To by byla asi první myšlenka každého, jenže v tomto případě to možné není.

Ona druhá žena totiž zemřela o tři týdny dříve než její údajná oběť. Výsledku analýzy vyšetřovatelé chvíli nevěří a vše raději ještě jednou ověřují. Jak mohla být zavražděná žena před smrtí v kontaktu s někým, kdo je sám už tři týdny po smrti?

SHODA POTVRZENA

Podivná záhada se záhy dostává na stůl tehdejšího manažera národní Forenzní vědecké služby Mikea Silvermana. Zkušený patolog a forenzní vědec rychle zjišťuje, že nedošlo k pochybení a že materiál za nehty oběti skutečně patří ženě zesnulé před třemi týdny.

„Oběť si lakovala nehty výrazným vzorem leopardí kůže a odřezky, které byly odebrány, nesly úplně stejný vzor,“ potvrzuje sám Silverman. Tou dobou se z případu stává senzace.

Média, která se o všem dozvídají, píšou o nepochopitelné záhadě, která nemá racionální vysvětlení. Někteří záhadologové i novináři začínají dokonce spekulovat o cestování v čase. Mohla snad onu zesnulou zavraždit žena, která přicestovala z minulosti?

Nebo naopak. Nemohla tato zavražděná skočit do minulosti, zabít z nějakého důvodu ženu s leopardím vzorem na nehtech a vrátit se zpět?

Nález DNA za nehty zavražděné vyšetřovatele šokoval. Foto: Pixabay
Nález DNA za nehty zavražděné vyšetřovatele šokoval. Foto: Pixabay

ŽÁDNÉ SPOJENÍ

Zdvižená obočí a vrtění hlavou je čím dál častější i mezi vyšetřovateli. Do té doby totiž nic nenasvědčovalo tomu, že by spolu případy jakkoliv souvisely.

Ty dvě ženy neměly nic, co by je spojovalo, nežily na stejném místě, neměly žádné společné známé a nepodařilo se najít ani žádné jejich potenciální setkání třeba v obchodě, u čerpací stanice nebo kdekoliv jinde.

Ostatně na obou vraždách pracovaly i jiné týmy policistů, což dokládá, že nikoho nenapadlo je jakkoliv spojovat. Navzdory záhadě však hypotéze o cestování časem věřil přece jen málokdo.

Ačkoliv je tento koncept teoreticky možný, ostatně slavný vědec Albert Einstein (1879–1955) s pomocí své speciální teorie relativity dokázal, že přinejmenším do budoucnosti je to teoreticky možné,  v praxi se nikdy nic takového neprokázalo. Jaká další vysvětlení případu tedy existují?

ZNEČIŠTĚNÉ NŮŽKY?

To nejjednodušší řešení bylo samozřejmě i tím, které se ověřovalo jako první – záměna vzorků, jejich smíchání nebo kontaminace. Jenže tato stopa se brzy ukázala jako problematická.

Těla se totiž nikdy nedostala do vzájemné blízkosti a odebírání i analýza vzorků probíhala mnoho dnů od sebe. Smíchání vzorků tak prostě nebylo možné. Silverman se však nehodlal vzdát a postupně začal ověřovat prakticky vše, co se analýzy týkalo.

Později ve své knize uvedl, že podle jeho názoru to přece jen muselo být smíchání vzorků. Viníkem mohly být údajně nůžky, které se používaly na odebrání nehtů obou obětí. Stačilo, aby po prvním odebrání nebyly důkladně vyčištěny a kontaminace byla na světě.

Ačkoliv se teorie nikdy zcela nepotvrdila, vědci a policisté ji přijali za finální. Má tedy záhada jednoduché vysvětlení? A pokud ano, nemohly podobné „nehody“ ovlivnit vyšetřování i jiných případů v 90. letech?

Hrálo v tom všem roli cestování v čase? Foto: Pixabay
Hrálo v tom všem roli cestování v čase? Foto: Pixabay
Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 1.5tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.7tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.5tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.7tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 3.2tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz