Skip to content

Podivný úkaz na Měsíci: Středověcí mniši sledovali neuvěřitelně vzácnou událost!

Slunce mizí za obzorem a na nebi se rozzáří úzký srpek nového měsíce. Hlouček mužů, kteří k němu vzhlíží, náhle sledují, jak se horní špička měsíce rozdvojí a začnou z ní šlehat ohromné plameny. S obavami před blížícím se koncem světa se někteří uchylují k modlitbám. Co tehdy koncem 12. století na našem souputníku odehrálo?

Opatství v Canterbury

V Gerváciově kronice, jejímž autorem je britský mnich Gervácius z Canterbury (asi 1141–1210), je k datu 18. června 1178 ozdobným písmem vytvořen pozoruhodný zápis. Pětice dalších mnichů autorovi kroniky nezávisle na sobě popisuje jev, jehož se stali svědky. Ten večer se zdá, jako by měsíc v jednom místě někdo rozťal vedví. Následuje neuvěřitelná podívaná. Měsíc na obloze vypadá, jako by se měl zhroutit po smrtelném zásahu. Nikdy předtím ani potom není podobný jev zaznamenán. A samotný popis zní poněkud fantasticky. Mohlo se snad něco takového skutečně odehrát? Kronika je později uložena v knihovně univerzity v Cambridgi a ti, kteří na zmínku o nebeském úkazu z 12. století narazili, ji chápou jen jako zvláštní kuriozitu. Až v 70. letech se spis dostává do rukou amerického geologa Jacka B. Hartunga a okamžitě upoutá jeho pozornost. Vědec se ponoří do práce a přichází s ohromující hypotézou. Nejen, že kronika popisuje skutečnost, ale pětice mnichů z Canterbury se navíc stala možná jedinými svědky neuvěřitelně vzácné události!

Mniši sledovali na Měsíci erupce.
MĚSÍC SE SVÍJEL JAKO HAD!

Špičky úzkého srpku dorůstajícího měsíce ukazují k východu. „Náhle se horní špička rozštěpila vedví. Zprostředka této škvíry vyšlehla zářící pochodeň, vyvrhující do nemalé dálky oheň, žhavé uhlíky a jiskry,“ líčí barvitě Gervácius. A pokračuje ve vyprávění, při němž přeběhne mráz po zádech.

Měsíc se před očima svědků rozechvěje a svíjí se jako raněný had. Po chvíli vše ustane. „Celý úkaz se opakoval nejméně tucetkrát. Plameny se slepě proplétaly v nejrůznějších tvarech a opět se uklidňovaly.“

Nejstrašidelnější pohled se však vylekaným mnichům naskytne, až když je po všem. „Po těchto proměnách pak měsíc od jedné špičky ke druhé, tj. po celé své délce, nabyl černavého vzezření.“

Vše nasvědčuje tomu, že se na Měsíčním povrchu odehrává cosi zcela zásadního. Ale co? Na první pohled popis připomíná erupci obrovského vulkánu, ale měsíční sopky jsou už stovky tisíc let vyhaslé.

Vyhaslá měsíční sopka
VZNIK MĚSÍČNÍHO KRÁTERU

Jack B. Hartung si po přečtení malého úryvku vyžádá celý text kroniky a začíná tím jeho mravenčí práce, která vyústí v překvapivé rozřešení. Hartung se jako geolog zabývá krátery meteorického původu na Zemi a k vysvětlení proto využívá teorii, která je mu nejbližší. Domnívá se, že mniši spatřili srážku Měsíce s jiným vesmírným tělesem. Zjišťuje proto, v jaké fázi se Měsíc toho dne nachází. Díky tomu určuje co nejpravděpodobnější lokaci a vypočítává, jak velký kráter by po takové srážce měl vzniknout. Dochází k závěru, že k tomu, aby byl jev tak dobře viditelný ze Země, muselo by se zvednout mračno prachu a plynů o průměru víc než 100 km a samotný kráter by tak musel měřit alespoň 10 km. Kráter mají podle předpokladů geologa obklopovat paprsky světleji zbarvené horniny. Může náraz asteroidu vysvětlit vše, co mniši viděli?

Kráter Giordano Bruno
NEUVĚŘITELNÁ NÁHODA

Hartung je přesvědčen, že mechanismy spuštěné při nárazu vyvolají přesně takovou reakci, jakou kronika popisuje. Zbývá mu jen najít kráter. Podle dostupných fotografií z družic a misí Apollo ve vytipované lokaci skutečně nachází kráter přesně odpovídající teoretickým výpočtům.

Kráter má v průměru asi 20 km, kolem něj jsou zřetelné světlejší paprsky, z nichž jeden je dlouhý nejméně 1200 km! Jde o kráter nazvaný Giordano Bruno.

„V kterémkoliv danám údobí tří tisíc let existuje šance, že dojde na Měsíci k podobné události v poměru jedna ku tisíci,“ říká nevěřícně Hartung a poznamenává, že šance pozorování tohoto úkazu a dochování záznamu o něm je ještě menší. Pokud je hypotéza vědce pravdivá, měla pětice mnichů i autor kroniky neuvěřitelné štěstí.

Foto: NASA, Wikipedie
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Poznáte andělská znamení?
nasehvezdy.cz

Poznáte andělská znamení?

Všechna čísla něco sdělují. Říká se, že andělé s námi...
Kuba: Ostrov doutníků, rumu a salsy
epochanacestach.cz

Kuba: Ostrov doutníků, rumu...

Zvolněte tempo, nechte...
Komu se chce zalíbit?
nasehvezdy.cz

Komu se chce zalíbit?

Na veřejnosti se moc často společně neukazují, a...
V Dubaji skončil historicky první hodinářský týden LVMH Watch Week Dubai
iluxus.cz

V Dubaji skončil historicky...

Od 13. do 15. ledna probíhal v Bvlgari...
Smrtonosné syčení: Děsil Kalifornii osmnáctimetrový had?
epochalnisvet.cz

Smrtonosné syčení: Děsil...

Anakonda velká a krajta mřížkovaná jsou dva nám známé...
Mark Zuckerberg: Jak ve studentském pokoji rozjet největší sociální síť?
epochaplus.cz

Mark Zuckerberg: Jak ve...

Světla počítačových monitorů vídá mladý Mark Zuckerberg...
Komu se nejlépe daří dodržovat léčbu?
epochalnisvet.cz

Komu se nejlépe daří...

Nejčastější výmluvy pacientů, proč nedodržují...
Přitažlivost moderní kuchyně
rezidenceonline.cz

Přitažlivost moderní kuchyně

Jasné a přehledné linie, dokonalý komfort, soudobé...
Záchranná stanice ARCHA přijala v roce 2019 rekordních 1575 zvířat
21stoleti.cz

Záchranná stanice ARCHA...

Zoologická zahrada Liberec není jenom zoo, ale...
Chichén Itzá: Na jeden rituál Mayové obětovali až 80 tisíc lidí!
epochanacestach.cz

Chichén Itzá: Na jeden rituál...

Zbytky prastarého mayského...
Těžká rána pro svět technologií: Robotickým restauracím v San Franciscu se nedaří
21stoleti.cz

Těžká rána pro svět...

Kde jinde by měly technologie ovlivňovat...
Největší a nejmocnější: Jaká tajemství ukrývá sídlo českých panovníků?
epochaplus.cz

Největší a nejmocnější: Jaká...

Je nejnavštěvovanějším hradem v Česku, a není se čemu divit....