Skip to content

Podivný úkaz na Měsíci: Středověcí mniši sledovali neuvěřitelně vzácnou událost!

Slunce mizí za obzorem a na nebi se rozzáří úzký srpek nového měsíce. Hlouček mužů, kteří k němu vzhlíží, náhle sledují, jak se horní špička měsíce rozdvojí a začnou z ní šlehat ohromné plameny. S obavami před blížícím se koncem světa se někteří uchylují k modlitbám.

Co tehdy koncem 12. století na našem souputníku odehrálo?

Opatství v Canterbury

V Gerváciově kronice, jejímž autorem je britský mnich Gervácius z Canterbury (asi 1141–1210), je k datu 18. června 1178 ozdobným písmem vytvořen pozoruhodný zápis. Pětice dalších mnichů autorovi kroniky nezávisle na sobě popisuje jev, jehož se stali svědky.

Ten večer se zdá, jako by měsíc v jednom místě někdo rozťal vedví. Následuje neuvěřitelná podívaná. Měsíc na obloze vypadá, jako by se měl zhroutit po smrtelném zásahu. Nikdy předtím ani potom není podobný jev zaznamenán.

A samotný popis zní poněkud fantasticky. Mohlo se snad něco takového skutečně odehrát? Kronika je později uložena v knihovně univerzity v Cambridgi a ti, kteří na zmínku o nebeském úkazu z 12. století narazili, ji chápou jen jako zvláštní kuriozitu.

Až v 70. letech se spis dostává do rukou amerického geologa Jacka B. Hartunga a okamžitě upoutá jeho pozornost. Vědec se ponoří do práce a přichází s ohromující hypotézou. Nejen, že kronika popisuje skutečnost, ale pětice mnichů z Canterbury se navíc stala možná jedinými svědky neuvěřitelně vzácné události!

Mniši sledovali na Měsíci erupce.
MĚSÍC SE SVÍJEL JAKO HAD!

Špičky úzkého srpku dorůstajícího měsíce ukazují k východu. „Náhle se horní špička rozštěpila vedví. Zprostředka této škvíry vyšlehla zářící pochodeň, vyvrhující do nemalé dálky oheň, žhavé uhlíky a jiskry,“ líčí barvitě Gervácius.

A pokračuje ve vyprávění, při němž přeběhne mráz po zádech.

Měsíc se před očima svědků rozechvěje a svíjí se jako raněný had. Po chvíli vše ustane. „Celý úkaz se opakoval nejméně tucetkrát. Plameny se slepě proplétaly v nejrůznějších tvarech a opět se uklidňovaly.“

Nejstrašidelnější pohled se však vylekaným mnichům naskytne, až když je po všem. „Po těchto proměnách pak měsíc od jedné špičky ke druhé, tj. po celé své délce, nabyl černavého vzezření.“

Vše nasvědčuje tomu, že se na Měsíčním povrchu odehrává cosi zcela zásadního. Ale co? Na první pohled popis připomíná erupci obrovského vulkánu, ale měsíční sopky jsou už stovky tisíc let vyhaslé.

Vyhaslá měsíční sopka
VZNIK MĚSÍČNÍHO KRÁTERU

Jack B. Hartung si po přečtení malého úryvku vyžádá celý text kroniky a začíná tím jeho mravenčí práce, která vyústí v překvapivé rozřešení. Hartung se jako geolog zabývá krátery meteorického původu na Zemi a k vysvětlení proto využívá teorii, která je mu nejbližší.

Domnívá se, že mniši spatřili srážku Měsíce s jiným vesmírným tělesem. Zjišťuje proto, v jaké fázi se Měsíc toho dne nachází. Díky tomu určuje co nejpravděpodobnější lokaci a vypočítává, jak velký kráter by po takové srážce měl vzniknout.

Dochází k závěru, že k tomu, aby byl jev tak dobře viditelný ze Země, muselo by se zvednout mračno prachu a plynů o průměru víc než 100 km a samotný kráter by tak musel měřit alespoň 10 km. Kráter mají podle předpokladů geologa obklopovat paprsky světleji zbarvené horniny.

Může náraz asteroidu vysvětlit vše, co mniši viděli?

Kráter Giordano Bruno
NEUVĚŘITELNÁ NÁHODA

Hartung je přesvědčen, že mechanismy spuštěné při nárazu vyvolají přesně takovou reakci, jakou kronika popisuje. Zbývá mu jen najít kráter. Podle dostupných fotografií z družic a misí Apollo ve vytipované lokaci skutečně nachází kráter přesně odpovídající teoretickým výpočtům.

Kráter má v průměru asi 20 km, kolem něj jsou zřetelné světlejší paprsky, z nichž jeden je dlouhý nejméně 1200 km! Jde o kráter nazvaný Giordano Bruno.

„V kterémkoliv danám údobí tří tisíc let existuje šance, že dojde na Měsíci k podobné události v poměru jedna ku tisíci,“ říká nevěřícně Hartung a poznamenává, že šance pozorování tohoto úkazu a dochování záznamu o něm je ještě menší.

Pokud je hypotéza vědce pravdivá, měla pětice mnichů i autor kroniky neuvěřitelné štěstí.

Foto: NASA, Wikipedie
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mají už s milencem společné hnízdečko lásky?
nasehvezdy.cz

Mají už s milencem společné...

Před časem se herečka Eva Burešová (27)...
Turkmenistán: Brána do pekla hoří již 50 let
epochaplus.cz

Turkmenistán: Brána do pekla...

Turkmenistán je země, která toho cestovatelům...
Vědci z Přírodovědecké fakulty se podílejí na vývoji lidské vakcíny proti zákeřné parazitární chorobě
epochalnisvet.cz

Vědci z Přírodovědecké fakulty se...

Není známá, přesto jí trpí 4 až 12 milionů...
Na Slovácko nejen za vínem
epochanacestach.cz

Na Slovácko nejen za vínem

Pokud nevíte, kam se...
Nejznepokojivější práce? Mimo jiné i umývač oken na nejvyšší budově světa
epochaplus.cz

Nejznepokojivější práce? Mimo jiné...

Práce je nedílnou součástí...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos
21stoleti.cz

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na...
Bvlgari Hotel Roma – Nový klenot v kolébce módy
epochalnisvet.cz

Bvlgari Hotel Roma –...

Už jen samotný pohled do jejich nitra evokuje...
Chronograf inspirovaný betonovou džunglí New York City
iluxus.cz

Chronograf inspirovaný...

Od chvíle, kdy Hublot otevřel brány svého...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR
21stoleti.cz

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu...
Ivanu národ miluje, Olgu nenávidí!
nasehvezdy.cz

Ivanu národ miluje, Olgu...

Přestože Olgu Menzelovou (42) a Ivanu...
Na smyslné vlně rustikální elegance
rezidenceonline.cz

Na smyslné vlně rustikální...

Když si sympatická třicátnice vysní bydlení...
Bílá Šumava zahřeje
epochanacestach.cz

Bílá Šumava zahřeje

Příroda se uložila ke...