Domů     Záhady historie
Podivný úkaz na Měsíci: Středověcí mniši sledovali neuvěřitelně vzácnou událost!
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 12.12.2019
3.8tis
473
SDÍLENÍ
3.8tis
ZOBRAZENÍ

Slunce mizí za obzorem a na nebi se rozzáří úzký srpek nového měsíce. Hlouček mužů, kteří k němu vzhlíží, náhle sledují, jak se horní špička měsíce rozdvojí a začnou z ní šlehat ohromné plameny.

S obavami před blížícím se koncem světa se někteří uchylují k modlitbám. Co tehdy koncem 12. století na našem souputníku odehrálo?

Opatství v Canterbury

V Gerváciově kronice, jejímž autorem je britský mnich Gervácius z Canterbury (asi 1141–1210), je k datu 18. června 1178 ozdobným písmem vytvořen pozoruhodný zápis. Pětice dalších mnichů autorovi kroniky nezávisle na sobě popisuje jev, jehož se stali svědky.

Ten večer se zdá, jako by měsíc v jednom místě někdo rozťal vedví. Následuje neuvěřitelná podívaná. Měsíc na obloze vypadá, jako by se měl zhroutit po smrtelném zásahu. Nikdy předtím ani potom není podobný jev zaznamenán.

A samotný popis zní poněkud fantasticky. Mohlo se snad něco takového skutečně odehrát? Kronika je později uložena v knihovně univerzity v Cambridgi a ti, kteří na zmínku o nebeském úkazu z 12. století narazili, ji chápou jen jako zvláštní kuriozitu.

Až v 70. letech se spis dostává do rukou amerického geologa Jacka B. Hartunga a okamžitě upoutá jeho pozornost. Vědec se ponoří do práce a přichází s ohromující hypotézou. Nejen, že kronika popisuje skutečnost, ale pětice mnichů z Canterbury se navíc stala možná jedinými svědky neuvěřitelně vzácné události!

Mniši sledovali na Měsíci erupce.

MĚSÍC SE SVÍJEL JAKO HAD!

Špičky úzkého srpku dorůstajícího měsíce ukazují k východu. „Náhle se horní špička rozštěpila vedví. Zprostředka této škvíry vyšlehla zářící pochodeň, vyvrhující do nemalé dálky oheň, žhavé uhlíky a jiskry,“ líčí barvitě Gervácius. A pokračuje ve vyprávění, při němž přeběhne mráz po zádech.

Měsíc se před očima svědků rozechvěje a svíjí se jako raněný had. Po chvíli vše ustane. „Celý úkaz se opakoval nejméně tucetkrát. Plameny se slepě proplétaly v nejrůznějších tvarech a opět se uklidňovaly.“

Nejstrašidelnější pohled se však vylekaným mnichům naskytne, až když je po všem. „Po těchto proměnách pak měsíc od jedné špičky ke druhé, tj. po celé své délce, nabyl černavého vzezření.“

Vše nasvědčuje tomu, že se na Měsíčním povrchu odehrává cosi zcela zásadního. Ale co? Na první pohled popis připomíná erupci obrovského vulkánu, ale měsíční sopky jsou už stovky tisíc let vyhaslé.

Vyhaslá měsíční sopka

VZNIK MĚSÍČNÍHO KRÁTERU

Jack B. Hartung si po přečtení malého úryvku vyžádá celý text kroniky a začíná tím jeho mravenčí práce, která vyústí v překvapivé rozřešení. Hartung se jako geolog zabývá krátery meteorického původu na Zemi a k vysvětlení proto využívá teorii, která je mu nejbližší.

Domnívá se, že mniši spatřili srážku Měsíce s jiným vesmírným tělesem. Zjišťuje proto, v jaké fázi se Měsíc toho dne nachází. Díky tomu určuje co nejpravděpodobnější lokaci a vypočítává, jak velký kráter by po takové srážce měl vzniknout.

Dochází k závěru, že k tomu, aby byl jev tak dobře viditelný ze Země, muselo by se zvednout mračno prachu a plynů o průměru víc než 100 km a samotný kráter by tak musel měřit alespoň 10 km. Kráter mají podle předpokladů geologa obklopovat paprsky světleji zbarvené horniny. Může náraz asteroidu vysvětlit vše, co mniši viděli?

Kráter Giordano Bruno

NEUVĚŘITELNÁ NÁHODA

Hartung je přesvědčen, že mechanismy spuštěné při nárazu vyvolají přesně takovou reakci, jakou kronika popisuje. Zbývá mu jen najít kráter. Podle dostupných fotografií z družic a misí Apollo ve vytipované lokaci skutečně nachází kráter přesně odpovídající teoretickým výpočtům.

Kráter má v průměru asi 20 km, kolem něj jsou zřetelné světlejší paprsky, z nichž jeden je dlouhý nejméně 1200 km! Jde o kráter nazvaný Giordano Bruno.

„V kterémkoliv danám údobí tří tisíc let existuje šance, že dojde na Měsíci k podobné události v poměru jedna ku tisíci,“ říká nevěřícně Hartung a poznamenává, že šance pozorování tohoto úkazu a dochování záznamu o něm je ještě menší. Pokud je hypotéza vědce pravdivá, měla pětice mnichů i autor kroniky neuvěřitelné štěstí.

Foto: NASA, Wikipedie
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 4.12.2021 931
Historikové nemají příliš v oblibě tvrzení: Co by bylo, kdyby? Jaký by však byl svět, kdyby životní pouť Adolf Hitlera skončila ve výbuchu, který by na vůdce nacistického Německa vyšlehl v roce 1939 z jihlavského podzemí? V březnu 1939 měl Adolf Hitler v plánu navštívit Jihlavu. Ve městě žila početná německá komunita, ke které plánoval pronést projev před […]
od Pavel Polcar 2.12.2021 2.8tis
Jedním z dinosaurů, který nebyl ušetřen historických nepřesných úprav, byl brachiosaurus, obří býložravý dinosaurus. V první řade je třeba zmínit, že se v žádném případě nejednalo o přežvýkavce tak, jak je známe dnes, tito gigantičtí sauropodi svou potravu maximálně kousali. Ke žvýkání neměli uzpůsobené čelisti ani zuby. Nekýchal To ovšem není jediný omyl, kterého se […]
od Adriana Vojtíšková 1.12.2021 2.8tis
Příběhů o rodičích, kteří odloží své dítě, je možné nalézt bezpočet. Plní nejen stránky odborných knih či novin, ale vyprávějí se o nich i fantaskní historky. Pohádka o Plaváčkovi mezi ně patří.     Český spisovatel a sběratel lidových pověstí Karel Jaromír Erben (1811–1870) ji zachycuje v báchorce o Třech zlatých vlasech děda Vševěda: „Král […]
od Adriana Vojtíšková 30.11.2021 2.6tis
Skotský spisovatel, básník a cestovatel Robert Louis Stevenson (1850–1894) i britský lékař a spisovatel Arthur Conan Doyle (1859–1930) se proslaví psaním knih plných napětí a dobrodružství. Inspirují se během jejich tvorby skutečnými událostmi?   Stevenson otevřeně přiznává řadu inspiračních zdrojů. V eseji Moje první kniha píše o tom, že si do díla Ostrov pokladů vypůjčil […]
od Pavel Polcar 30.11.2021 3.0tis
Město Babylon vzniklo přibližně kolem roku 2200 př. n. l. jako nevýznamná osada. Tehdy nejspíše nikdo nečekal, jaké velikosti dosáhne. Význačnosti se jí dostalo zhruba v době, kdy se králem říše stává legendární panovník Chammurapi (cca 1810–1750 př. n. l.), jenž se proslavil prvním zákoníkem. Babylonské zajetí V průběhu dějin byl pak Babylon několikrát pobořen […]