S kletbou, která zasáhne narušitele klidu mrtvých, jsou nejčastěji spojovány události následující po otevření hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Již méně známým je prokletí spojované s takzvaným pokladem Karun.

V roce 1965 došlo v západní části Turecka k „objevu“ cenností v hrobkách z doby mocné Lýdské říše. „Objev“ však ponecháme raději v uvozovkách, protože to bylo plenění, nelegální vykopávky, chcete-li.

Cennosti z pohřebních mohyl se podařilo v letech 1965-1968 propašovat do zahraničí.

Poklad krále Kroisa?

Soubor cenností se podařilo objevit v roce 1985 v Metropolitním muzeu v New Yorku. Nastala skutečná právní bitva mezi Tureckem a Spojenými státy. V roce 1993 byl poklad navrácen Turecké republice. Proč se hovoří o „pokladu Karun“?

Toto označení vychází z předpokladu, že by se mohlo jednat o artefakty z doby panování krále Kroisa (560-547 př. n. l.), lýdského panovníka z rodu Mermnovců.

Kroisos byl i v dávné minulosti příkladem pohádkově bohatého panovníka. Ostatně, i dnes lze užít příměr „bohatý jako Kroisos“. Ten, kdo utrpěl vzdělání, porozumí…Kroisos je v turečtině jmenován jako Karun.

Kletba i číslo šelmy

Říká se, že celkem sedm mužů, kteří se zúčastnili plenění hrobek a pašování artefaktů do zahraničí, velmi brzy zemřelo násilnou či tragickou smrtí. Je to pravda? Ano, podle tureckých pramenů se nad pokladem Karun skutečně vznášela kletba.

Muži umírali… Jednoho na poli zavalil traktor, druhý byl zavražděn, třetí onemocněl záhadnou chorobou, čtvrtý zmizel bez jediné stopy…

Bezesporu zajímavé je, že navzdory tomu, že  se jednalo o poklad z pohanských časů, některé mysteriózní dopady údajné kletby jsou spojovány s jediným konkrétním dnem. O který den se jednalo? 16. 6. 1966. Tři šestky, číslo „šelmy“, Antikrista.

Jistě není už nutné pokračovat, co říkáte?! I když, vlastně to byly čtyři šestky. Inu, ta čtvrtá byl možná jen „pro sichr“, kdoví…