13. srpna 1929: Narodil se indický jogín Prahlad Džani, muž tvrdící, že 80 let nejedl ani nepil.
Domů     Záhady historie
Polynésané předběhli Kolumba, oceán přepluli na dřevěných bárkách
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 14.9.2021
4.8tis
279
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky stál v 15. století slavný mořeplavec Kryštof Kolumubus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl údajně objeven už stovky let před Kolumbem.

Repliky Kolumbových lodí, foto Andrews, E. Benjamin / Creative Commons / Volné dílo Model polynéského plavidla tepuke, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Tepuke v Berlínském muzeu, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Polynésané, obyvatelé více než tisícovky ostrovů středního a jižního Pacifiku, patří do rodiny zdatných mořeplavců. Na svých „tepuke“, až 18 metrů dlouhých a odolných kanoích vybavených plachtou, se dokázali přepravovat i na vzdálená místa Tichého oceánu, kde objevovali a kolonizovali další ostrovy.

Nejspíš už od 6. století našeho letopočtu se tito odvážní mořeplavci pouštěli na otevřené moře a podnikali cílené objevitelské plavby, při nichž podle všeho dokázali urazit tisíce kilometrů. Nikdo ale donedávna netušil, že by se na svých dřevěných bárkách mohli přeplavit až ke břehům Jižní Ameriky.

Přesto to ale dokázali a o svém působením zde zanechali četné důkazy. Byli polynéští mořeplavci mimořádnými konstruktéry zázračných dřevěných loděk, nebo je snad cesta přes oceán snazší, než jsme si mysleli?

Model polynéského plavidla tepuke, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

KUŘATA ZA BATÁTY

Podle výzkumu z roku 2007 Polynésané do Ameriky dopluli desítky, či možná stovky let před Kryštofem Kolumbem (1451–1506). Svědčí o tomv Chile nalezené kosti kuřat datované do doby mezi roky 1321 až 1407.

Jejich genetická analýza ale tvrdí, že tato kuřata nepochází z Jižní Ameriky. Kuřata podle vědců patřila do stejného plemena jako drůbež chovaná starými Polynésany, a to především na souostroví Tonga a Samoa.

Drůbež si Polynésané při svých plavbách vozili na kanoích, neboť si byli vědomi, že jejich cesta může trvat delší dobu. Když nakonec dorazili do Chile, nejspíš zde vyměnili kuřata za sladké brambory – batáty.

O nich se věří, že původně pocházejí právě z jihoamerického kontinentu a na polynéských ostrovech se vůbec nevyskytovaly, dokud sem nebyly dovezeny z Jižní Ameriky, zřejmě z Ekvádoru, neboť „kumara“, jako Polynésané batáty označují, není polynéské slovo.

Podle lingvistů je převzato od jednoho ekvádorského kmene, který se pěstováním batátů intenzivně zabývá. Udržovali Polynésané s jihoamerickými indiány čilé obchodní vztahy?

Tepuke v Berlínském muzeu, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

NEOBVYKLÉ KANOE. KDE SE VZALA?

Podle dosud nashromážděných důkazů Polynésané k břehům Ameriky nebyli doneseni náhodou, ale mířili k nim záměrně, což z nich s přihlédnutím k jejich jednoduchému dopravnímu prostředku, v němž museli přeplout až 3000 kilometrů, dělá odvážné objevitele.

Důkazy dokonce napovídají, že se Polynésané dostali i dále na sever. Stopy po jejich působení lze najít poblíž Santa Barbary v Kalifornii. Zdejší kmen Čumašů si nejméně od roku 1000 staví velice neobvyklé dřevěné kanoe.

Zatímco v Polynésii je technika, kterou jsou lodě stavěny, naprosto běžná, v celé Americe se vyskytuje jen na dvou místech – na pobřeží Kalifornie a na březích Chile. Vymysleli zdejší indiáni totožnou techniku pro stavbu kanoí, nebo se ji skutečně naučili od Polynésanů?

Kanadský archeolog David Burley má jasno. „Důkazy polynéského kontaktu s Novým světem před Columbem jsou nezpochybnitelné,“ tvrdí. „Máme (v Polynésii, pozn. red.) sladké brambory a další věci původem z Nového světa, které zde byly pevně zdokumentované už v předkolumbovské éře.“

Foto v úvodu: Repliky Kolumbových lodí, foto Andrews, E. Benjamin / Creative Commons / Volné dílo, fota v textu Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 12.8.2022 1.1tis
Jisté je, že objev elixíru mládí by změnil svět. Ovšem, ani nechtěná odchylka, oproti původně zamýšlenému produktu, nemusí být úplně nezajímavá. Stalo se to prý v nějaké alchymistické laboratoři v Číně v devátém století. Pravda, elixír mládí to zrovna nebyl. Svět to ale určitě změnilo! Tradičně je citováno, že objev černého střelného prachu mají „na svědomí“ čínští alchymisté […]
od Mirek Brát 12.8.2022 1.6tis
Píše se rok 1942 a v pracovně říšského vůdce SS je stůl pokrytý odbornými články, knihami, ilustracemi a fotografiemi. Jejich společným jmenovatelem je čáp bílý (Ciconia ciconia). Heinrich Himmler je nadšený. Čápi pomohou třetí říši srazit nenáviděnou Anglii na kolena! Čáp bílý je v Evropě velmi oblíbeným ptákem. Každé malé dítě přece ví, že děti nosí […]
od Mirek Brát 11.8.2022 2.1tis
Mohutný hrad v maďarském městě Eger se proslavil hrdinskou obranou proti Turkům v šestnáctém století. Památkou na tuto dobu jsou i rozlehlé hradní kasematy, ve kterých se údajně objevují i záhadné paranormální jevy. Straší zde snad duchové tureckých vojáků, kteří se pokoušeli do hradní pevnosti prokopat? Nutno dodat, že zatímco prvnímu útoku turecké armády hrad […]
od Dalibor Vrána 11.8.2022 2.4tis
Žralok bílý patří právem k nejobávanějším predátorům. Říká se o něm, že je to dokonalý stroj na zabíjení. Ve vodě je rychlý jako střela, má několik řad zubů ostřejších než čerstvě nabroušené nože a stisk jeho čelistí drtí kosti stejně nezastavitelně jako ocelový píst. Dlouhé roky byl pro většinu lidí jen příšerou z legend a […]
od Pavel Polcar 10.8.2022 2.4tis
Život princů a princezen není vždy bezstarostný, možná tak ten v pohádkách, ale v historii jejich životy většinou nekončily příliš vesele. Vypravme se do londýnského Toweru, v němž byli uvězněni princové Edward a Richard. Důvodem jejich uvěznění bylo zabránění stát se králem a zjevným dědicem. V dubnu 1483, kdy zemřel král Edward IV., se nakrátko stal […]