22. ledna 1788: Narodil se anglický spisovatel George Gordon Byron, podivín, jenž se možná stal předobrazem hraběte Draculy.
Domů     Záhady historie
Polynésané předběhli Kolumba, oceán přepluli na dřevěných bárkách
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 14.9.2021
4.8tis
279
SDÍLENÍ
4.8tis
ZOBRAZENÍ

Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky stál v 15. století slavný mořeplavec Kryštof Kolumubus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl údajně objeven už stovky let před Kolumbem.

Repliky Kolumbových lodí, foto Andrews, E. Benjamin / Creative Commons / Volné dílo Model polynéského plavidla tepuke, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 Tepuke v Berlínském muzeu, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Polynésané, obyvatelé více než tisícovky ostrovů středního a jižního Pacifiku, patří do rodiny zdatných mořeplavců. Na svých „tepuke“, až 18 metrů dlouhých a odolných kanoích vybavených plachtou, se dokázali přepravovat i na vzdálená místa Tichého oceánu, kde objevovali a kolonizovali další ostrovy.

Nejspíš už od 6. století našeho letopočtu se tito odvážní mořeplavci pouštěli na otevřené moře a podnikali cílené objevitelské plavby, při nichž podle všeho dokázali urazit tisíce kilometrů. Nikdo ale donedávna netušil, že by se na svých dřevěných bárkách mohli přeplavit až ke břehům Jižní Ameriky.

Přesto to ale dokázali a o svém působením zde zanechali četné důkazy. Byli polynéští mořeplavci mimořádnými konstruktéry zázračných dřevěných loděk, nebo je snad cesta přes oceán snazší, než jsme si mysleli?

Model polynéského plavidla tepuke, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

KUŘATA ZA BATÁTY

Podle výzkumu z roku 2007 Polynésané do Ameriky dopluli desítky, či možná stovky let před Kryštofem Kolumbem (1451–1506). Svědčí o tomv Chile nalezené kosti kuřat datované do doby mezi roky 1321 až 1407.

Jejich genetická analýza ale tvrdí, že tato kuřata nepochází z Jižní Ameriky. Kuřata podle vědců patřila do stejného plemena jako drůbež chovaná starými Polynésany, a to především na souostroví Tonga a Samoa.

Drůbež si Polynésané při svých plavbách vozili na kanoích, neboť si byli vědomi, že jejich cesta může trvat delší dobu. Když nakonec dorazili do Chile, nejspíš zde vyměnili kuřata za sladké brambory – batáty.

O nich se věří, že původně pocházejí právě z jihoamerického kontinentu a na polynéských ostrovech se vůbec nevyskytovaly, dokud sem nebyly dovezeny z Jižní Ameriky, zřejmě z Ekvádoru, neboť „kumara“, jako Polynésané batáty označují, není polynéské slovo.

Podle lingvistů je převzato od jednoho ekvádorského kmene, který se pěstováním batátů intenzivně zabývá. Udržovali Polynésané s jihoamerickými indiány čilé obchodní vztahy?

Tepuke v Berlínském muzeu, foto Bin im Garten / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

NEOBVYKLÉ KANOE. KDE SE VZALA?

Podle dosud nashromážděných důkazů Polynésané k břehům Ameriky nebyli doneseni náhodou, ale mířili k nim záměrně, což z nich s přihlédnutím k jejich jednoduchému dopravnímu prostředku, v němž museli přeplout až 3000 kilometrů, dělá odvážné objevitele.

Důkazy dokonce napovídají, že se Polynésané dostali i dále na sever. Stopy po jejich působení lze najít poblíž Santa Barbary v Kalifornii. Zdejší kmen Čumašů si nejméně od roku 1000 staví velice neobvyklé dřevěné kanoe.

Zatímco v Polynésii je technika, kterou jsou lodě stavěny, naprosto běžná, v celé Americe se vyskytuje jen na dvou místech – na pobřeží Kalifornie a na březích Chile. Vymysleli zdejší indiáni totožnou techniku pro stavbu kanoí, nebo se ji skutečně naučili od Polynésanů?

Kanadský archeolog David Burley má jasno. „Důkazy polynéského kontaktu s Novým světem před Columbem jsou nezpochybnitelné,“ tvrdí. „Máme (v Polynésii, pozn. red.) sladké brambory a další věci původem z Nového světa, které zde byly pevně zdokumentované už v předkolumbovské éře.“

Foto v úvodu: Repliky Kolumbových lodí, foto Andrews, E. Benjamin / Creative Commons / Volné dílo, fota v textu Creative Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 22.1.2022 564
Asi nejznámějším neobjeveným pokladem, který je údajně ukryt na našem území, je takzvaný štěchovický poklad. Pátrá se po něm už od 50. let minulého století a dosud jej ještě nikdo nenašel.     Poklad mají tvořit bedny plné nacistických cenností a údajně by se měl nacházet někde v oblasti Hradišťska u středočeských Štěchovic. Hlavní část […]
od Pavel Polcar 21.1.2022 1.7tis
Podle výzkumu publikovaném v roce 2017 mají mít vědci přesvědčivé důkazy ohledně existence bájné Babylonské věže. Její reálnou existenci by měla prokázat starověká destička datovaná do dobry cca 2600 let před naším letopočtem, která údajně zobrazuje skutečnou podobu věže. S tímto tvrzením nepřišel žádný religionista, ale výzkumník zaměřený na oblast archeologie. Tajemná destička Destička je […]
od Adriana Vojtíšková 20.1.2022 2.1tis
Zajímá vás, kým byl mytický vlk Fenrir, jak se dělí padlí andělé, nebo zda měla Amerika skutečného superhrdinu? Čtěte dál…     OTÁZKA 1.: JAK SE ROZDĚLUJÍ PADLÍ ANDĚLÉ A DÉMONI? Toto členění démonů pochází od anglického okultisty Francise Barretta z přelomu 18./19. století. Právě on stanovil počet pekelných sborů na číslovku 9. Inspiroval se […]
od Pavel Polcar 20.1.2022 2.6tis
Pro popis Karnaku není označení „chrámový komplex“ dostatečný, jednalo se totiž o stát ve státě a v době svého největšího rozkvětu poskytoval domov až 90 tisícům kněží a jejich pomocníků. K poctě Amona, krále lidí a bohů, zde byly vystavěny velkolepé chrámy a mnoho dalších významných staveb. Rekonstrukce některých budov v této lokalitě ležící v […]
od Dalibor Vrána 19.1.2022 2.7tis
Dokud bude existovat vesmír a v něm i naše planeta, bude Leonardo da Vinci vždy na předních místech seznamu těch největších géniů historie. Renesanční umělec a vynálezce dalece předběhl svou dobu a i téměř 503 let po smrti zůstává obdivovanou postavou, která ještě nevydala všechna svá tajemství. Mysterií obklopujících dílo Leonarda da Vinci (1452–1519) máme […]