Čtyřletý Luke Burgie je vážně nemocný. Každý den prodělává až deset těžkých záchvatů průjmu. Po usilovných modlitbách k německé jeptišce matce Theresia Bonzel však přijde něco nevídaného.

O několik let později i církev uzná, že chlapcovo náhlé uzdravení nelze vysvětlit jinak než tím, že se stal zázrak.

Římskokatolická církev se slovem „zázrak“ nakládá velice opatrně a často se jej zdráhá použít.

Při posuzování údajných zázraků, které nemají přirozené nebo vědecké vysvětlení a jsou věřícími považovány za božský zásah, se spouští přísný, formalizovaný proces ověřování.

Vyšetřování jednoho zázraku může trvat roky a ne vždy církev nakonec dospěje k pozitivnímu závěru.

Vyšetřování náhlého uzdravení čtyřletého chlapce z Colorado Springs Vatikánu trvalo dlouhých 14 let, než uznal, že přirozené vysvětlení události skutečně neexistuje a v roce 1998 se stal zázrak.

K němu prý napomohla německá jeptiška matka Theresia Bonzel (1830–1905), která v té době byla již 93 po smrti! Umí snad tato žena stejně jako mnozí římskokatoličtí světci konat zázraky i ze záhrobí?

Devět dnů modliteb

Čtyřletý Luke Burgie v roce 1998 trpí závažným onemocněním zažívacího traktu. Osm až deset prudkých záchvatů průjmu, které prodělává každý den po dobu šesti měsíců, ho donutilo opustit školku.

Lékaři už vyzkoušeli všechno, co je napadlo – antibiotika, diety a nejrůznější testy. Nic ale nepomáhá a příčina jeho potíží zůstává také skryta.

Poté, co lékaři začnou mluvit o podezření na rakovinu, se chlapcova matka, zbožná katolička, rozhodne hledat lék také mimo moderní medicínu.

Velkým dílem k tomu přispěje náhoda, či snad nějaké řízení osudu, díky němuž se Lukova starší sestra Jill se setkává se Sestrami svatého Františka ustavičné adorace, které navštívily její základní školu.

Její rodina nakonec pozve dvě jeptišky na večeři k nim domů, kde přijde řeč také na Lukovu záhadnou nemoc. Ženy víry okamžitě vědí, co dělat. Koncem ledna 1999 zahajují novénu, devítidenní vigilii, v níž se modlí k zakladatelce svého řádu o pomoc.

Než skončí únor, je chlapec zcela zdravý. Byly jejich prosby vyslyšeny?

Cesta ke svatořečení

Lukova matka vypráví, že se chlapec jednoho dne po skončení novény probral ze svého odpočinku na gauči, zvedl se a šel si hrát jako normální zdravé dítě. Jeho přetrvávající bolesti břicha jsou pryč a už se nikdy nevrátí.

Následné kontroly u lékaře dokazují, že nemoc, které odborníci dlouhé měsíce nemohli přijít na kloub, jednoduše zmizela. V době, kdy Vatikán prohlásí jeho uzdravení za zázračné, je Lukovi už 18 let, je stále zdravý, chodí do školy a běhá maraton.

Zachránily ho modlitby k ženě, která zemřela dávno předtím, než vůbec přišel na svět? Jeho příběh ještě sehraje velkou roli v následném procesu svatořečení, o který stoupenkyně řádu založeného Theresií Bonzel dlouhodobě usilují.

Jednou z podmínek svatořečení jsou totiž nejméně dva uznané zázraky, které dotyčný musí vykonat až už za svého života či po smrti.

Uzdravení čtyřletého chlapce přisuzované právě Theresii Bonzel tak zesnulou jeptišku o velké krok přibližuje k tomu, aby byla prohlášena za svatou.