30. září 1888: Další útok děsivého sériového vraha zvaného Jack Rozparovač, jeho třetí obětí se stane Elizabeth Stride.
Domů     Záhady historie
Portrét neznámé ženy v Hampton Court: Odhaluje tajemství královny Alžběty I.?
Adriana Vojtíšková
od Adriana Vojtíšková 23.9.2022
3.5tis
Hampton Court Palace je původní královský palác v londýnském obvodu Richmondu. Visí v něm záhadný obraz… Foto: JaT / CC BY-SA 3.0
342
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Obraz visí v anglickém paláci Hampton Court. Je na něm neznámá žena, která vypadá jako těhotná. Říká se, že jde možná o anglickou a irskou královnu Alžbětu I. Ta však oficiálně žádného potomka neměla…

Hampton Court Palace je původní královský palác v londýnském obvodu Richmondu. Visí v něm záhadný obraz... Foto: JaT / CC BY-SA 3.0 Alžbětin obraz od neznámého autora Foto: Creative commons - volné dílo Je na obraze těhotná Alžběta I.? Foto: Creative commons

Tajemný obraz, který visí na stěně londýnského sídla Hampton Court Palace, je možná klíčem k jedné z největších historických záhad. Je na něm vyobrazena žena v bohatě zdobených šatech, vyvedených v perském stylu a z drahé látky.

Přesto diváka upoutá na první pohled něco jiného – střih a velikost šatů. Naznačují totiž, že žena na obraze je těhotná! Když vezmeme v potaz nízkou četnost portrétů gravidních, vysoce postavených žen, otázka se stane o to palčivější. Kdo je ta žena na plátně?

VÝPRAVA DO HISTORIE

Přestože totožnost vznešené dámy jasná není, znám je alespoň autor díla. Je jím dvorní malíř královského rodu Tudorovců Marcus Gheeraerts ml. (1561/62–1636). Gheeraerts pokračuje v řemesle svého otce, který byl rovněž významným malířem u dvora.

Pravděpodobně ho právě on naučil jeho dovednostem. Jeho nejranější díla pocházejí z roku 1592, přičemž on sám nabývá slávy zejména v posledním desetiletí vlády královny Alžběty I. (1533–1603). Kdy vznikl portrét těhotné ženy, to však známo není.

Umělec má na kontě podobizny významných aristokratů, královny nevyjímaje. V paláci Hampton Court visí její portrét od Gheeraertse právě naproti obrazu neznámé šlechtičny. Zajímavé je, že mají obě dvě podobné obličejové rysy.

Co když je tedy těhotná žena právě Alžbětou I.? Jenže pokud ano, znamenalo by to, že přímo na stěně královského sídla, na očích všem jeho návštěvníkům, visí odpověď na prastarou hádanku: Měla královna utajeného potomka?

Alžbětin obraz od neznámého autora Foto: Creative commons – volné dílo

MYSTÉRIUM PŘICHÁZÍ

Dlouhou dobu se věří, že žena na obraze je skutečně Alžběta I. Důvod je zřejmý – na rámu je totiž vepsáno její jméno. Ovšem někteří historikové se domnívají, že tento rám není původní, nýbrž že měl být k obrazu přidán až po 2.

světové válce. Nápis tedy o totožnosti ženy nemusí vůbec nic vypovídat. Proč je ale tak nemyslitelné, že by na obraze mohla být skutečně tato panovnice? Poslední vládkyně z rodu Tudorovců, Alžběta I., je nazývána „panenskou královnou“.

Nikdy totiž (oficiálně) nepřivede na svět potomka a spekuluje se dokonce, že byla neplodná. Za svůj život zůstává svobodná, přestože o nápadníky nouzi nemá. Podle jedné z teorií stojí za vším její tajná láska, přítel z dětství Robert Dudley (1532–1588).

S ním má mít královna poměr, z něhož údajně vzejde tajný potomek. Jeho totožnost je navíc vskutku zajímavá. Může se prý totiž jednat o budoucího slavného filozofa, historika a politika Francise Bacona (1561–1626)! Je pravda ukryta v obraze na Hampton Court?

Je na obraze těhotná Alžběta I.? Foto: Creative commons

TAJEMSTVÍ POD DROBNOHLEDEM

Neznámá žena skutečně působí gravidním dojmem. Navíc to vypadá, že její těhotenství není právě šťastné. Na plátně kromě jejího portrétu vidíme také sonet a několik latinských nápisů. Hovoří se v nich o žalu, pomoci či nespravedlnosti. Takové indicie naznačují, že teorie

o přísně utajovaném nemanželském dítěti královny Anglie a Irska nemusí být tak scestné. Jenže jak by něco takového Alžběta I. dokázala utajit? A navíc, proč by se nechala ještě k tomu všemu namalovat v jiném stavu?

Odpovědí může být to, že tento portrét vznikl až po královnině smrti. Marcus Gheeraerts ho možná vytvořil na zakázku od někoho, kdo chtěl, aby smutná a zároveň šokující pravda o jejím osudu vyšla najevo.

Možné je ovšem i to, že na plátně jsou zpodobněny právě jen ony pomluvy, nezakládající se na pravdě. Jak je to ve skutečnosti? Nikde není přímo napsáno, že se jedná o Alžbětu I., a historie obrazu zůstává i nadále zahalena tajemstvím.

Foto: Creative commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 30.9.2022 206
Neidentifikovatelné zvuky na moři jsou hlášeny z mnoha oblastí světa. Nejde však o fenomén moderní doby, který bychom mohli například spojovat se zásadním rozmachem námořní dopravy. Jedno takové hlášení totiž pochází již z roku 1867 z pobřeží Nikaraguy. Událost se týkala parníku Royal Mail Danube. Loď právě kotvila poblíž Greytownu, známého též jako San Juan […]
od Mirek Brát 30.9.2022 470
Současný zámořský departement Francie v Karibském moři byl v roce 1812 místem nálezu, který šokoval vědce i veřejnost. Fosilizované lidské kosti nalezené na ostrovním Guadeloupe měly být staré 28 milionů let! Tyto ostatky tak byly o 25 milionů let starší, než byla lidská epocha, během které se na Zemi objevil předchůdce moderního člověka. Nalezená ženská kostra byla […]
od Adriana Vojtíšková 29.9.2022 1.6tis
Krásný pták, velký asi jako orel, jehož peří září purpurovou a zlatou barvou, přilétá do svého hnízda. Usedá, skládá křídla, klopí hlavu a najednou zahoří jasnými plameny.     Zbude po něm jen hromádka popela jako smutná vzpomínka na někdejšího velikána. Jenže ostatky se rázem začnou probouzet. Co se to děje? Z popela vstává nový […]
od Mirek Brát 29.9.2022 1.7tis
Jeden z nejlépe zdokumentovaných incidentů s UFO je spojený s kanadským přístavem Shag v Novém Skotsku. Pozorování UFO a jeho následný pád do Atlantského oceánu byly vyšetřovány kanadskými i americkými úřady. Existuje možnost, že bude tajemný objekt někdy nalezen? V kalendáři byl 4. říjen 1967. Členové malé rybářské komunity specializované na lov humrů, se stali svědky čehosi velmi podivného. […]
od Mirek Brát 29.9.2022 1.9tis
O tom, že by měli být vojáci schopni rychlých přesunů, nemusíme obšírněji diskutovat. Jen to nesmí být „přesun“, který je spojován se jménem Gila Peréze, vojáka španělské koloniální armády ve filipínské Manile. Ten byl během několika vteřin záhadnou silou teleportován až do Mexika. Psal se tehdy rok 1593… Gil Peréz je už hodně unavený. Jeho […]