Před čtyřmi lety bydlela Jane ve velmi velkém statku, který byl přeměněn na dva byty. Dům byl známý jako “domov starých chlapců“. Sloužil k ubytování chlapců s problémovým chováním, ale byl uzavřen kvůli obvinění z obtěžování. 

Jane tam tehdy bydlel se svým manželem a tříletou dcerou. Jejich ložnice měla velký krb, který byl zabedněný a vymalovaný. „Jednoho dne jsem se rozhodla přitlačit postel ke krbu.

Bylo to jako čelo postele. Tu noc, kolem jedné hodiny ráno, jsem zaslechla slabý hlásek, který říkal ‚mami, mami, mami‘.“

Volání neustávalo

Žena se posadila na posteli, avšak ve tmě nic neviděla. Natáhla ruku přes svého muže a snažila se vzít svou dceru a uložit ji do manželské postele. „Pořád jsem něco cítila kolem a stále jsem slyšela ten hlas.“

Nikdo tam nebyl… anebo ano?

Muž se probudil, rozsvítil noční lampičku a zeptal se manželky, co to dělá. Ta mu vysvětlila, že se jejich dcera Amelia snažila dostat k nim do postele, a proto se po ní natahovala. Ovšem dívka se v jejich ložnici nenacházela, nýbrž spala ve svém pokoji.

Vše se opakovalo

Další noc opět v jednu ráno šel už vyvenčit jejich psa. Vstal z postele a šel ven. Znáte ten pocit v posteli, když si vedle vás někdo lehne? Přesně to Jane pociťovala, a tak předpokládala, že se její muž vrátil. Žena se přetočila, avšak vedle ní nikdo neležel.

Poté cítila, jak postel uvolňuje tlak, takže cokoliv tam leželo, bylo najednou pryč.