Ropná havárie v Mexickém zálivu se svým ekologickým rozměrem vymyká všem „průšvihům“, které Zemi potkaly do té doby. Nový a tajemný rozměr dodává celé události spisovatel Gustav Meyrink, který před více než 100 lety napsal povídku Petroleum, Petroleum. Naprosto věrně v ní popisuje ropnou zkázu likvidující oceán!

Velice se zajímá o okultismus a historii tajných společenství, takže k záhadám a jasnovidectví nemá daleko. Přesnost, s jakou se Gustav Meyrink (1868–1932) strefil do průběhu celé katastrofy, přesto tají dech!

Povídku Petroleum, Petroleum přitom píše v Praze již v roce 1903, tedy více jak 100 let před vypuknutím celé nešťastné události.

Tehdy ale zřejmě ještě netuší, že skutečně vytečou neuvěřitelné stovky milionů litrů ropy a vytvoří hnědý film, který se bude pomalu ale jistě sunout až k břehům Evropy. Neuvěřitelně přesné je i umístění původu celé tragédie.

Hrdina povídky, Dr. Kunibald Jessegrim, ukládá nálože do podzemních jeskyní, které jsou plné ropy a ústí ostrohem k moři. Že onou lokalitou je míněn Mexický záliv, není třeba dodávat. Hlavní hrdina povídky tuto havárii plánuje jako pomstu.

Jaká je pravděpodobnost, že i v případě katastrofy v Mexickém zálivu je na vině sabotáž? Názory se různí. Hypotéz je slušná řádka, ale skutečně hmatatelné důkazy jako by nebyly k nalezení. Přitom od výbuchu již uběhlo mnoho let.

MÁ VYTLAČIT ZELENÉ MILITARISTY?

Postava zfanatizovaného doktora Jessegrima v sobě ukrývá prvky anarchismu a pacifismu. Rebel se hrůznou událostí mstí americkému estabilishmentu a jeho dalším cílem je vojenská obec.

Vytváří atmosféru strachu, kterou podkresluje voláním po zrušení armád. Namísto těch by měl svět investovat svou pozornost a finanční prostředky do strojů, které by si s obrovskou civilní katastrofou poradily.

Ovšem i přírodní pohromy samy o sobě se nás často snaží upozornit na nesprávnost lidského chování a zacházení se svěřenými hodnotami. Může tak mexický případ znamenat varování, či dokonce hrozbu, kterou nemá na svědomí člověk, ale matka příroda?

Některé názory, jež si nezadají s konspiračními teoriemi, bez ostychu tvrdí, že autorem celého nešťastného scénáře je sama americká vláda!

Potřebují zestátnit ropu a mexická událost je jen záminkou – volají zastánci této teorie na tehdejšího prezidenta Baracka Obamu (*1961) a jeho věrné. Jak by se asi na tuhle verzi tvářil Gustav Meyrink a jeho doktor Jessegrim?

NEPOHODLNÝ AUTOR VYŠTVÁN Z PRAHY

Během svého pobytu v Praze se německy píšící autor nechává často inspirovat jejím tajemným nádechem. I v jeho pozdějších dílech je cítit vliv českého města. Přímo do Prahy zasazuje například děj románu Golem. A už předtím píše povídky plné tajuplných vzkazů.

Pro náš případ zásadní pojednání Petroleum, Petroleum sepisuje rok před opuštěním českého území. Co je důvodem Meyrinkova náhlého odchodu z jeho oblíbené metropole?

Údajně šikana policejních složek, nátlak maloměšťácké společnosti a také křivé obvinění z bankovního podvodu. Meyrink totiž působí v Praze také jako bankéř. Jeho přítomnost prostě vrchnosti ani prosťáčkům není po chuti.

Přitěžují mu antimilitaristické postoje, smysl pro tajemno a satiru. Mohla být povídka o záhubě hrozící světu poslední kapkou? Pozoruhodné je, že tištěné vydání této povídky (na rozdíl od jiných) neměl český čtenář možnost číst do dnešních dnů.

Mohl se snad svět hrozivé katastrofě v Mexickém zálivu vyhnout, kdyby si někdo včas všiml Meyrinkova mrazivého varování?