V osmdesátých letech devatenáctého století bylo jeho jméno vyslovováno s úctou v celé Evropě. Generálmajor Charles George Gordon (1833-1885) byl známý jako Gordon paša nebo také jako Gordon z Chartúmu.
Biografie tohoto důstojníka britské armády je detailně zmapována, kromě posledních minut jeho života, který skončil v bojích s Mahdího povstalci v súdánském Chartúmu.
Když v Súdánu vypuklo rozsáhlé povstání vedené Muhammadem Ahmadem, který přijal jméno Mahdí, byl Gordon v roce 1884 poslán do Chartúmu. Jeho úkolem bylo zajištění evakuace britské správě loajálních vojáků a civilistů.
Tento úkol však Gordon splnil jen částečně a místo odjezdu z města se rozhodl organizovat jeho obranu. Zároveň se snažil s Mahdím vyjednávat.
Pozdní pomoc Chartúmu
Snaha o záchranu Chartúmu před povstaleckou armádou cestou diplomacie však nebyla úspěšná. Dlouhé měsíce odolávala Gordonem organizovaná obrana útokům mahdistů. Evropská veřejnost tyto události velmi sledovala.
Britská vláda se nakonec rozhodla, dílem i pod tlakem veřejného mínění, vyslat do Chartúmu expediční armádu.
Ta dosáhla města pouhých čtyřicet osm hodin poté, co Chartúm padl. Masakr, který v ulicích Chartúmu rozpoutali mahdisté, nepřežil ani generál Gordon, ani další tisíce jemu věrných vojáků a příznivců.
Obraz křesťanského mučedníka?
Co se týká posledních minut života generála Gordona, dlouhou dobu byla přejímána idealizovaná a romantická představa, kterou inicioval obraz G.W.Joye. Později s touto verzí smrti generála Gordona pracuje ve filmových obrazech i scénáři hollywoodský snímek Chartúm (1966), kde roli Gordona paši vytvořil herec Charles Heston.
Podle této verze se Gordon oblékl do slavnostní uniformy a neozbrojený šel vstříc davu útočníků. Tato verze byla velmi populární v tehdejším britském tisku, protože vytvářela dojem až křesťanské mučednické symboliky. Dá se i říci, že odpovídala tehdejší poptávce veřejného mínění a zájmům církve.
Generálův poslední boj
Ozývaly se však i hlasy badatelů, kteří zcela racionálně zpochybňovali popis posledních okamžiků generálova života. Nevyšel prý vstříc mahdího bojovníkům neozbrojen, aby přijal roli pasivního mučedníka.
Naopak se do posledních chvil jako voják aktivně bránil střelnou zbraní. Svědkové dále popisovali, že byl vyzbrojen i mečem. Aktivní odpor ze strany generála možná vysvětluje i poslední záhadu, nad kterou historikové spekulovali.
Jednalo se o doložitelnou skutečnost, že Mahdí vydal striktní rozkaz zajmout Gordona živého. Důvod, že rozkaz svého nejvyššího vůdce mahdisté nesplnili, je možná hledat v jejich zuřivosti nad neočekávaným posledním odporem statečného vojáka. Smrtí však záhadná pasáž Gordonovy biografie definitivně končí.
Jeho hlava byla oddělena od mrtvého těla a dopravena jako trofej Mahdímu. V následujících hodinách po Gordonově smrti zahynulo při masakrech na deset tisíc obránců města a civilistů.
