V seznamu tragických událostí, kdy evropské velehory Alpy zabíjely, najdeme i zmínku o roce 218 před naším letopočtem. Ano, jednalo se o slavný „alpský trek“ armády kartaginského vojevůdce Hannibala v rámci takzvaných punských válek.

Kde jsou však ostatky těch tisíců nešťastníků, které zahubilo velehorské klima či pády lavin?

Dostupné zdroje tvrdí, že při překonávání Alp ztratil Hannibal osmnáct tisíc vojáků, dva tisíce koní a dokonce i třicet sedm válečných slonů. To vyvolává znepokojivou představu obrovského vysokohorského hřbitova. Našly se v Alpách nějaké lidské či zvířecí ostatky z časů punských válek?

Trasa přechodu Alp

Hodně diskutovanou otázkou historie je též trasa, kterou se kartaginské vojsko ubíralo. Jasno v tom neměli ani antičtí dějepisci. Starověké prameny se při popisu této trasy diametrálně rozcházejí.

My však nyní nechceme poukázat na tajemství pochodového azimutu kartaginského vojska. Ještě větší záhadou jsou prý obrovské ztráty na lidských zdrojích.

Historikové tvrdí, že do Itálie se dostává jen polovina mužů původní kartaginské armády! Nemáme samozřejmě důkaz, že všichni ostatní v Alpách zahynuli. Někteří mohli například dezertovat, nebo se vrátit zpět k zajištění týlu.

Stopy koňského trusu

V moderní době se do hledání trasy Hannibalova přechodu Alp vložili i geologové. Těm se podařilo najít v horách vrstvy organických materiálů se stopami koňského trusu. Označili je za důkaz toho, že tudy kdysi táhla velká armáda.

Podporu této teorii poskytla v nadějné dataci nálezu i respektovaná radiokarbonová metoda. Dobře, našel se koňský trus.

Kam se však poděly ostatky velkého množství lidí i zvířat? Na tuto otázku mohou geologové i archeologové zatím jen bezradně pokrčit rameny.

V Alpách se doposud nenašel jediný artefakt, úlomek lidské či zvířecí kosti, nic konkrétního, co by bylo možno vztáhnout k heroickému výkonu kartaginské armády v roce 218 před naším letopočtem.