Šemnická skála stojí na severovýchodním výběžku Slavkovského lesa nedaleko Karlových Varů. Tvoří výraznou dominantu této oblasti a je součástí rezervace Olšová vrata. Dříve se také Šemnické skále někdy říkalo Panenský skok.
Panenský skok byl připomínkou dávné události, které se zde měla odehrát. Na nedalekém hradě Andělská hora ve středověku vládl svým poddaným neomezeně jeho krutý majitel. Proti jeho příkazům nebylo odvolání.
A tak, když si jednou vyhlédl krásnou dceru svého poddaného, nařídil mu, aby ji neprodleně na druhý den dovedl k němu na hrad. Dívka v hrozné předtuše svého dalšího osudu na nic nečekala a utekla se skrýt do okolních lesů.
Když se hradní pán druhý den nedočkal dívky, dal jejího otce zavřít do vězení a to na tak dlouho, až se sama objeví. Ta ovšem o osudu svého otce neměla tušení.
NEŠŤASTNÁ NÁHODA
Ovšem nešťastnou náhodou ji hradní pán jednou zahlédl v lese při své lovecké výpravě. Nestačila se již ukrýt a tak začala utíkat do strmého kopce ve snaze jezdci uprchnout. To se již za ní rytíř prudce rozjel a zdálo se, že svůj závod dívka prohraje.
Vrchol skály se blížil a kousek za ní se ozýval dusot štvaného koně. Rytíř si již byl jistý svým vítězstvím. Když dívka doběhla až na samý skalnatý výběžek, náhle mu zmizela z očí.
Ještě na poslední chvíli stačila seskočit na malý výstupek pod vrcholem a zachytit se keře.
ZŘÍTILI SE DO ÚDOLÍ
Hradní pán ve vzteku, že mu náhle dívka zmizela, zabodl ostruhy do boků svého koně. Ten se lekl a prudkým skokem vyrazil vpřed. Kůň s jezdcem se zřítili do údolí, kde se oba zabili.
A tak tento příběh pomohl osvobodit kraj od nenáviděného pána. Také její otec byl vzápětí propuštěn z vězení a oba žili dál ve své chalupě v podhradí.
Proto se skále začalo říkat také Panenský skok a dlouhou dobu stál na vrcholu skály kříž na paměť této události. Ta skončila šťastně jak pro děvče a jejího otce, tak pro všechny poddané pod hradem Andělská hora.
