Na mnoha starých mapách severní části Atlantského oceánu se objevuje ostrov Frisland. Vypadá jako dvojče současného Islandu. Co vedlo kartografy k tomu, že tento přízračný ostrov na mapy zakreslovali?

Éra zámořských objevů dala vyniknout národům i jednotlivcům. Občas se však stalo, že mořeplavec (příslušník konkrétního národního či jazykového celku) „odřel“ všechnu práci a smetanu „slízl“ národ jiný.

Je to jistě hodně zjednodušené konstatování, ale tak tomu bylo. Příkladem je i sám Kryštof Kolumbus, původem z italského Janova. Nové území za oceánem však objevil pro Španělsko. To se ovšem vlastencům z Apeninského poloostrova hrubě nelíbilo.

Zenova mapa

Záhada ostrova Frisland je prý spojena se ctihodným benátským občanem jménem Nicolo Zeno. Tomu se nelíbila španělská dominance v zámořských objevech natolik, že předložil papežovi Pavlovi IV. mapu, na které byl zakreslený záhadný ostrov.

K  mapě přidal i historku, že dva členové z rodiny Zenů tento ostrov kdysi objevili, když hledali západní cestu do Číny. Svatý otec pak prohlásil všechny stávající mapy za chybné. To stačilo k tomu, že si dobrodruzi z mnoha evropských zemí začali dělat zálusk na bohatství Frislandu.

Výpravy se ale vracely s prázdnou. Ostrov nebyl k nalezení.

Konec legendy

V roce 1659 byla vydána kniha Kosmografie. Autorem díla byl anglický historik a teolog Peter Heylyn. Kniha Frisland detailně popisovala včetně tamního podnebí a přírodních zdrojů. Vzedmula se nová vlna „frislandománie“.

Brzy však narazila na šokující informaci, že si Nicolo Zeno ostrov Frisland vymyslel, aby na straně jedné poškodil Španělsko, a naopak oslavil objevitelské schopnosti mořeplavců z italských měst. Ještě téhož roku byly stávající mapy označeny za neplatné, na nových mapách již Frisland nebyl zakreslen.

Epilog

Objevily se i názory, že přízračný Frisland stále existuje, ale v poněkud jiné kartografické pozici. Mohlo by se jednat o současný Fair Isle mezi Shetlandskými ostrovy a Orknejemi. Jak to dopadlo s dezinformační válkou v zájmu Itálie?

Italové si „pokus“, který učinila rodina Zeno, pamatovali a dokázali jej později alespoň symbolicky ocenit. Ve třicátých letech byl na vodu spuštěn torpédoborec Nicolo Zeno. Ale to už se chystala nejen dezinformační válka, ale i ta skutečná, kde slova a mapy byly již nahrazeny i ostrými náboji a torpédy.