Menší moravské městečko Úsov leží v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka a to na pomezí střední a severozápadní Moravy. Dominantou nad městem Úsov je bezesporu budova místního zámku. Jeho předchůdcem byla středověká hradní pevnost ze 13. století.

Ta však byla za třicetileté války vypálena. Až koncem sedmnáctého století došlo k částečné opravě a mezi věže a hradby hradu byla vestavěna budova rozsáhlého zámku.

Zajímavostí je, že zde kromě správy panství působila od roku 1852 také první lesnická škola na Moravě, od roku 1898 také lesnické a lovecké muzeum.

Bohaté sbírky pochází nejen z tehdejšího lichtenštejnského panství, ale také z loveckých výprav do Polska, Itálie, Afriky, ale i Indie.

PŘÍZRAK LICHVÁŘE

V době husitských válek vládli nad panstvím v Úsově pánové z Vlašimi. V té době se rozmáhala v Čechách i na Moravě lichva. Protože věřitelům hrozily často soudy, snažili se dostat z dosahu vrchního purkrabího v Praze.

Pán z Vlašimi byl vášnivým lovcem, tak správu jeho obrovského majetku v podstatě řídil purkrabí a hejtman z Úsova.

V té době přišel do zdejší židovské osady Žid Šaltiel ben Alchanaan. V podstatě to byl neznámý, ale velmi bohatý lichvář. Byl však obžalován, že podporoval husity, kterým obstarával peníze bohatých bavorských Židů.

S obstaráváním falešných kupních smluv mu přitom vydatně pomáhal sám hejtman, který si ovšem tajně část peněz nechával pro sebe.

Když panstvo něco začalo tušit, rozhodl se Šaltiel uprchnout i s nakradenými penězi. Měl totiž sen, že pokud zůstane, bude oběšen. S útěkem mu měl pomoci také hejtman. Domluvili se, že se v noci sejdou v přilehlém Zámeckém lese.

Ale nakonec hejtman dostal strach, že bude jako spoluviník potrestán. Proto raději lichváře zabil a zakopal. Chtěl se ale zmocnit fůry peněz, se kterými lichvář prchal.

Tu se však lesem ozval strašidelný hlas, který ho varoval, že pokud se z toho židova bohatství něco ztratí, tak bude hradní hejtman prozrazen a oběšen místo lichváře. Proto ve zmatku a strachu celý poklad raději hned zahrabal vedle lichvářova těla.

Od těch dob se prý za větrných nocí v zámeckém lese zjevuje obrys muže v tmavém oděvu, zřejmě duch zavražděného lichváře. Straší tam náhodné chodce a hlídá si tak svůj poklad?

Sice se prý zná přibližné místo jeho hrobu. Traduje se ale, že by to mohlo být asi sto kroků od věže Vlašinky a v blízkosti malého skalního převisu, ale kdo ví. Možná si duch zatím poklad pohlídal, co když se smrtelníci zalekli jeho dávného prokletí?