Zřejmě nejzáhadnější atentát na českého panovníka se u nás odehrál před sedmi stoletími.

Terčem chladnokrevného vraha byl teprve sedmnáctiletý Václav III. Dodnes však nevíme, kdo vladaře zabil a kdo všechno, mohl mít zájem, aby Přemyslovci zmizeli ze scény dějin. Nejedna okolnost královy smrti je přitom podezřelá.

Vyšetřování bylo velmi povrchní a za vraha byl rychle označen muž ubitý strážemi.

Byl horký letní den, 4. srpna roku 1306 a mladý král odpočíval v domě olomouckého děkana, pouze ve lněné košili a plášti. I tělesná stráž pospávala, nebo ji někdo podplatil? Kdo ví.

Teprve šestnáctiletý král se právě chystal k válečnému tažení do Polska, když jej v domě navštívil neznámý vrah či vrahové. Králi zasadili tři bodné rány do hrudi. Svědkové pak tvrdili, že z komnat vyběhl muž, který v ruce držel zkrvavený nůž.

Stráže jej však zabili, než vůbec stačil něco říci. To právě není jasné, v zápisech a kronikách i tehdejší současníci připouštějí.

Že Konrád z Botenštějna, jak se ten muž jmenoval, mohl vraha ve skutečnosti pronásledovat, nebo jen vyběhnout z domu se zprávou, že krále kdosi zabil. Je však ještě jedna možnost. Konrád byl napaden proto, aby skutečný vrah mohl uprchnout.

Aby se totiž útočník dostal nepozorovaně až ke králi, muselo jít o dobře promyšlený atentát. Kdo jej ale mohl spáchat a proč? Nejčastěji bývá z atentátu obviňována česká šlechta. Mladý král si totiž své postavení po otcově smrti náležitě užíval.

Organizoval bouřlivé pitky v doprovodu žen lehkých mravů a často zpitý namol rozdával peníze, šperky ale i hrady a pole. Po několika měsících však zjistil, kolik rozházel a rozzlobeně požadoval vrátit majetek zpět. To se ale žádnému z pánů nechtělo.

Traduje se, že spiklenci si házeli kostkou, aby los určil, kdo krále zabije. Opravdového vraha a jeho motiv se však už asi odhalit nepodaří. Králova vražda byla, jak se říká, zametena pod koberec.