22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Proč nenávidíme vosy a milujeme včely?
Proč nenávidíme vosy a milujeme včely?
od 26.9.2018
6.4tis
169
SDÍLENÍ
6.4tis
ZOBRAZENÍ

Nová studie odhaluje, proč jsou vosy nepřáteli veřejnosti a včely vysoce ceněny. Přitom vosy jsou stejně ekologicky potřebné jako včely.

Vědci chystají kampaň, aby vosy zpopularizovali. Průzkum, kterého se zúčastnilo 750 respondentů ze 46 zemí, byl publikován v časopise Ekologická entomologie.

A podle něj jsou vosy nejnenáviděnějším hmyzem. Účastníky studie odborníci požádali o postavení několika druhů hmyzu na pomyslnou stupnici od minus pěti do pěti.

Většina lidí přiřadila včely k číslu tři nebo výš, přičemž vosy se téměř vždy rovnaly minus trojce. V další části výzkumu respondenti přiřazovali slova, která se jim automaticky vybaví ve spojitosti se včelami i vosami.

Pro první druh to byl většinou med, květiny a pyl. K vosám se řadila slova žihadlo, obtěžování a nebezpečí. Proč tomu ale tak je?

Vosy totiž také opylují květiny a zabíjejí škůdce, pro životní prostředí jsou stejně důležité jako včely. Veřejnost si podle vedoucí studie Seirian Sumner z univerzity College London neuvědomuje ty dobré věci, které mají vosy na svědomí.

A to proto, že o vosách vychází jen zlomek výzkumů z počtu studií, které se věnují včelám. Od roku 1980 bylo 97, 6 procent publikací o včelách a tedy 2, 4 procenta o vosách.

Z celkem 2 543 konferencí se 81, 3 procent věnovalo včelám. Protože si ale veřejnost neuvědomuje důležitost vos, nemá problém s ničením jejich hnízd. Nedostatek výzkumů tedy přispívá ke ztrátám celých populací. Povede se tento hmyz zachránit?

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 19.11.2026 2.6tis
Hranická propast u města Hranice v Olomouckém kraji je pravděpodobně nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní světa. Její hloubka, která je dnes stanovena na zhruba 1 km, byla dlouho velkou záhadou a dodnes není úplně jasné, zda je to číslo konečné. Je propast tak strašidelná a depresivní, jak se říká? Navštivte ji s námi! [gallery ids="174124,174125,174126,174127,174128,174130,174131,174132
od 16.9.2026 3.4tis
Švédský ostrov Blå Jungfrun je na první pohled krásným národním parkem. Podle legend má ale místo velmi špatnou pověst. Dodnes na něm prý přetrvávají zbytky temné magie! Archeologické nálezy z posledních let navíc ukazují, že na folklóru může být něco pravdy. Prozkoumejte tajuplný ostrov společně s ENIGMOU!
od 13.9.2026 3.0tis
Čert má v české krajině překvapivě rozsáhlé teritorium. Najdete tu jeho kameny, skály, stoly, mosty, brázdy i celá jezera. Někde prý staví, jinde se s někým vsadí, občas něco ukradne a sem tam po sobě zanechá jen pořádně podivný kámen. Vydejte se po stopách českého čerta. Na Vysočině, na jižním svahu Melechova nedaleko Rejčkova, se ukrývá Čertův kámen. Na rozdíl od mnoha slavných skal nejde o o
od 7.9.2026 3.4tis
Mezi Sázavou a Chotouní se vine jedna z nejzajímavějších českých pověstí. Říká se jí Čertova brázda a už samotný název slibuje příběh, ve kterém nechybí světec, ďábel ani pořádně namáhavá práce. Podle legendy se právě tady svatý Prokop setkává s čertem, kterého přemáhá a zapřahá do pluhu. Pekelník musí poslouchat a táhnout rádlo krajinou. Za ním zůstává hluboká brázda, která dává jméno celé tra
od 5.9.2026 3.4tis
Nemusíte čekat na půlnoc ani vyrážet na opuštěný hřbitov. Duchové mají v Česku adresy, které se dědí z generace na generaci. Nejčastěji se zabydlují na hradech a zámcích, kde po nich zůstávají příběhy o bílých paních, tajemných šlechticích, dětech i tragicky zemřelých. Některá místa přitom působí tak ponurým dojmem, že člověku ani příliš nevadí, když si při prohlídce raději rozsvítí. Když se ře
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz