Byla to v té době věc nevídaná a byla by jí i dnes, umocněno dvakrát… Křesťanský panovník nechal na území své země postavit muslimskou mešitu. Navíc mešita nesla i jeho jméno. Píše se rok 1913, v Rumunsku je slavnostně otevřena Mešita krále Karla I.

Železobeton i ústřední topení

Tato největší mešita v Rumunsku je stále k vidění v přístavním městě Konstanca. Byla postavena v letech 1910-1913 podle návrhu architekta Victora Stefanescu.

Stojí na místě původní mešity z roku 1822. Jedná se o první železobetonovou stavbu v Rumunsku s prvky egyptské, maurské, románské a byzantské architektury. Technicky zajímavý je na této stavbě systém vytápění, který dodala německá firma. I když je starý již více než sto let, je prý stále funkční.

Historická mešita v Konstanci se měla v nedávné době stát předlohou pro stavbu mnohem větší mešity v hlavním městě Bukurešti. Z projektu, který měl být financován Tureckem, však nakonec sešlo. Více než hektarový pozemek pro stavbu byl vrácen rumunské vládě.

V Rumunsku v současnosti žije téměř 70 000 obyvatel muslimského vyznání. Většina z nich se hlásí k tzv. sunnitské větvi islámu.

Královská mešita

Proč rumunský král nechal postavit muslimskou mešitu a navíc jí propůjčil i svoje jméno? I po více než století je královský stavitel-investor připomínán, byť se nyní více než pojmenování Mešita Karla I. používá obecnější označení královská mešita.

Rumunský král Karel I. byl velký vizionář a obratný politik. Stavbou mešity chtěl integrovat početnou muslimskou komunitu v oblasti do rumunské společnosti. Cílem bylo mírovým soužitím zajistit i ekonomickou prosperitu důležitého přístavu.

Karel I. jistě sledoval i dlouhodobější politické cíle a tahy na šachovnici Evropy. Ostatně, schylovalo se k první světové válce, ve které měl svůj důležitý part sehrát také islám jako náboženství Osmanské říše.

Víc se už ale o jeho plánech nedozvíme, protože je nestihl zrealizovat. Rumunský král Karel I. zemřel rok po dokončení královské mešity.