22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Projekt Cumulus: Mohly za povodňovou vlnu vládní experimenty s počasím?
Projekt Cumulus: Mohly za povodňovou vlnu vládní experimenty s počasím?
od 29.3.2023
3.4tis
Muzeum v Lynmouthu věnované katastrofální povodni v roce 1952. Zdroj foto: Geof Sheppard, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
323
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

Poručíme větru, dešti! Tento imperativ je často kritizován jako bláhová snaha člověka podmanit si síly přírody. Ovšem, zejména různým vládám připadá fenomén počasí jako docela dobrá výzva.

Výjimkou nebyla ani Velká Británie, kde se po druhé světové válce zrodil Projekt Cumulus. Jak dopadl?

Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru.Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons Muzeum v Lynmouthu věnované katastrofální povodni v roce 1952. Zdroj foto: Geof Sheppard, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons

Projekt Cumulus, fungující v období let 1946-1952, dostal název podle druhu oblak nejnižšího patra troposféry. „Kumuly“ máme většinou velmi rádi, protože je spojujeme s příjemným počasím.

Cílem bylo takové počasí vytvořit tím, že budeme regulovat-plánovat dešťové srážky. Jak toho však dosáhnout?

Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru. Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons
Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru. Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons

Výsev látek do mraků

Pro cílenou modifikaci počasí je nejčastěji používána metoda výsevu specifických látek do mraků. Může se jednat o jodid stříbrný, jodid draselný či suchý led (pevná forma oxidu uhličitého). Do mraků jsou dopravovány zejména letadlem či raketou.

Využít však můžete i pozemní generátor. Tyto látky ovlivňují mikrofyzikální pochody v mracích. Mohou zvýšit aktuální srážky. Zároveň tím však předcházejí srážkám v dalších dnech. Poroučíte dešti.

Tedy, alespoň se o to snažíte…Tak tomu bylo i v Projektu Cumulus, jehož „nebeskou část“ si pod patronát vzalo Britské královské letectvo (RAF).

Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Tragédie města Lynmouth

V souvislosti s realizací Projektu Cumulus se objevily názory, že tyto pokusy mohly za katastrofální srážky a následnou povodňovou vlnu, která v roce 1952 postihla město Lynmouth v britském Devonu. Tamní řeka East Lyn se vylila z břehů. Následky byly tragické.

Kromě značných škod na majetku a infrastruktuře,  zemřelo i 34 obyvatel města. Experti RAF však obvinění, že jejich experimenty s počasím tuto katastrofu zavinily, důrazně odmítli. Podle nich se jednalo o přirozené, byť extrémní počasí.

Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Nic na tom nezměnilo ani zjištění, že v inkriminovaný tragický den roku 1952 spadl v oblasti města Lynmouth 250násobek běžných srážek typických proto toto období. Svědkové deště a následné povodně zároveň popisovali, že vzduch byl podivně „cítit“.

Poručíme větru, dešti? Závěrečnou odpověď raději ponecháme na vás…

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 22.11.2026 318
Představte si, že dorazíte do vesnice, kde ještě před několika hodinami žili lidé, ale nyní nenajdete jediného člověka. V ohništích údajně dohasíná oheň, příbytky zejí prázdnotou a po obyvatelích jako by se slehla zem. Přesně takový příběh se ve 30. letech 20. století šíří o inuitské osadě Anjikuni v odlehlé kanadské divočině. Zmizí desítky lidí beze stopy? Nebo se zrodí jedna z nejvytrvalejších n
od 21.11.2026 1.5tis
Skupina chlapců pronásledovaná pro svou víru nachází úkryt v jeskyni kdesi na Blízkém východě. Vyčerpaní usínají, a když se znovu probudí, zjistí, že venku mezitím uběhlo několik staletí! Jejich příběh je mnohými považován za pravdivý, vysvětlení pro něj ale neexistuje. Narazili snad na nějakou anomální zónu, kde dochází k deformaci času? [gallery ids="173873,173874,173876,173877,173878,173880,
od 20.11.2026 2.7tis
Hluboko v ekvádorské džungli se nachází jeskynní systém, který už desítky let jitří fantazii dobrodruhů, archeologů i milovníků záhad. Cueva de los Tayos je spojována s obrovskými podzemními chodbami, neznámou civilizací a údajnou knihovnou tvořenou kovovými deskami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v jejích útrobách leží důkazy o dávných návštěvnících z jiných světů. Co se skutečně skrývá p
od 18.11.2026 3.5tis
Ohlušující výbuch. Před obličeje pasažérů letu MH17 vypadávají kyslíkové masky. Vzduchem létají drobné předměty, teplota rychle klesá na minus 50 stupňů. Většina cestujících okamžitě omdlévá.  Jen několik z nich cítí, jak se letadlo naklání a načíná spirálu smrti směrem k zemi. Tři minuty trvá, než dopravní Boeing s 298 osobami na palubě dopadne na východ
od 16.11.2026 3.4tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz