17. listopadu 1981: Z neznámých příčin umírá tajuplný Karel Novák – muž bez minulosti, kterého objevili u Oravské Polhory.
Domů     Projekt Cumulus: Mohly za povodňovou vlnu vládní experimenty s počasím?
Projekt Cumulus: Mohly za povodňovou vlnu vládní experimenty s počasím?
od 29.3.2023
3.4tis
Muzeum v Lynmouthu věnované katastrofální povodni v roce 1952. Zdroj foto: Geof Sheppard, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
323
SDÍLENÍ
3.4tis
ZOBRAZENÍ

Poručíme větru, dešti! Tento imperativ je často kritizován jako bláhová snaha člověka podmanit si síly přírody. Ovšem, zejména různým vládám připadá fenomén počasí jako docela dobrá výzva.

Výjimkou nebyla ani Velká Británie, kde se po druhé světové válce zrodil Projekt Cumulus. Jak dopadl?

Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru.Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons Muzeum v Lynmouthu věnované katastrofální povodni v roce 1952. Zdroj foto: Geof Sheppard, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons

Projekt Cumulus, fungující v období let 1946-1952, dostal název podle druhu oblak nejnižšího patra troposféry. „Kumuly“ máme většinou velmi rádi, protože je spojujeme s příjemným počasím.

Cílem bylo takové počasí vytvořit tím, že budeme regulovat-plánovat dešťové srážky. Jak toho však dosáhnout?

Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru. Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons
Ovlivňovat počasí lze prostřednictvím výsevu specifických látek do mraků z letadla i pozemního generátoru. Zdroj obrázku: DooFi, Public domain, via Wikimedia Commons

Výsev látek do mraků

Pro cílenou modifikaci počasí je nejčastěji používána metoda výsevu specifických látek do mraků. Může se jednat o jodid stříbrný, jodid draselný či suchý led (pevná forma oxidu uhličitého). Do mraků jsou dopravovány zejména letadlem či raketou.

Využít však můžete i pozemní generátor. Tyto látky ovlivňují mikrofyzikální pochody v mracích. Mohou zvýšit aktuální srážky. Zároveň tím však předcházejí srážkám v dalších dnech. Poroučíte dešti.

Tedy, alespoň se o to snažíte…Tak tomu bylo i v Projektu Cumulus, jehož „nebeskou část“ si pod patronát vzalo Britské královské letectvo (RAF).

Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Lynmouth leží nedaleko pobřeží Bristolského zálivu. Zdroj foto: John Menard, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Tragédie města Lynmouth

V souvislosti s realizací Projektu Cumulus se objevily názory, že tyto pokusy mohly za katastrofální srážky a následnou povodňovou vlnu, která v roce 1952 postihla město Lynmouth v britském Devonu. Tamní řeka East Lyn se vylila z břehů. Následky byly tragické.

Kromě značných škod na majetku a infrastruktuře,  zemřelo i 34 obyvatel města. Experti RAF však obvinění, že jejich experimenty s počasím tuto katastrofu zavinily, důrazně odmítli. Podle nich se jednalo o přirozené, byť extrémní počasí.

Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Jodid stříbrný nebo suchý led při průchodu mrakem iniciují dešťové srážky. Zdroj obrázku: Naomi E Tesla, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons

Nic na tom nezměnilo ani zjištění, že v inkriminovaný tragický den roku 1952 spadl v oblasti města Lynmouth 250násobek běžných srážek typických proto toto období. Svědkové deště a následné povodně zároveň popisovali, že vzduch byl podivně „cítit“.

Poručíme větru, dešti? Závěrečnou odpověď raději ponecháme na vás…

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Lokalita:
Související články
od 16.11.2026 1.6tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
od 15.11.2026 2.3tis
Představte si, že se uprostřed noci probudíte a slyšíte hluboké, nepříjemné dunění. Připomíná vzdálený dieselový motor, který nikdy nevypne. Projdete celý dům, otevřete okna, vyjdete ven, ale nikde nenajdete jeho původ. Ještě podivnější je, že ostatní členové domácnosti neslyší vůbec nic. Nejde přitom o ojedinělý zážitek. Podobné příběhy přicházejí z různých koutů světa a záhadný fenomén dostává j
od 14.11.2026 3.1tis
Jezero Vorota o délce 15 a šířce tří kilometrů leží v Jakutsku a navíc je propojeno se sousedními jezery. Je to právě Vorota odkud přicházejí svědectví členů vědecké výpravy. Expedice, které se na jezeře setkávají s neznámým tvorem, jsou nejméně tři, což svědectvím propůjčuje mnohem věrohodnější nádech. První takové setkání se odehrává 30. června roku 195
od 13.11.2026 3.1tis
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 3.3tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
epochalnisvet.cz
Gumová kachnička byla nejdřív hračkou pro psy!
Jsou zářivě žluté, roztomilé, pískají a plavou ve vodě. Dokážete se při pohledu na gumovou kachničku ubránit úsměvu. Kde se tato ikonická hračka vlastně vzala? Aby se mohla zrodit gumová kachnička, potřebujeme gumu. Jenže ta pravá se nedá vyrobit, jde o přírodní materiál ze stromu jménem kaučukovník brazilský. Po naříznutí z něj vytéká bílý latex,
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
21stoleti.cz
Jak na mikroplasty v lidském těle? Pomoci mohou mikroroboti!
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců - mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vy
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz