Jako zlato z Tolosy je označován poklad, kterého se měl ve třetím století před naším letopočtem zmocnit římský konzul Caepio v oblasti tehdejšího města Tolosa – dnes francouzské město Toulouse. Tento zlatý poklad se hledá již od starověku.

Pozor, jedná se však o prokleté zlato. Proč?

Poklad měl být tvořen zlatem, které uloupili Galové v Řecku. Legendy zmiňují, že část zlata pocházela i z posvátného okrsku v Delfách. Byl to snad důvod, proč bylo zlato považováno za prokleté?

Ukradený poklad

Galové se později střetli s Římany na území dnešní jižní Francie. Právě zde byl zlatý poklad objeven. Římané nelenili a rozhodli se přesunout zlato do Říma. Nejprve však chtěli učinit zastávku ve městě Massilia (dnešní Marseille).

Tam ale zlato nikdy nedorazilo. Cestou byl jeho transport přepaden. Na místě zůstalo jen něco málo stříbra. Z krádeže zlata byl velmi podezřelý samotný konzul Caepio.

Než však mohla být záležitost řádně vyšetřena, utrpěli podezřelý římský funkcionář a jemu podřízené legie katastrofální vojenskou porážku v bitvě u Aurasia, ve střetnutí s germánským kmenem Kimbrů.

Mnozí věřili, že tomuto vojenskému debaklu napomohla i kletba provázející ukradené zlato.

Kdo zlato proklel?

I později se šířily klepy, že Caepiové ukradené zlato ukrývají na neznámém místě. Brzy však postihly tuto váženou rodinu větší i menší katastrofy a tragické události. Opět se věřilo, že „v tom má prsty“ prokleté zlato.

Kde však hledat onu kletbu, kdo ji pronesl a zlato proklel? Existují dvě základní teorie, První dává prokletí do souvislostí s legendárním původem části zlatého pokladu. Pokud bylo zlato skutečně ukradené z posvátného okrsku v Delfách, byla to kletba řecká.

Spekuluje se ovšem, že kletba ulpívající na zlatě byla římské provenience. Zlato po dobytí Tolosy mělo patřit Římu a nikoli jednotlivci…

Podle některých indicií může být poklad ukrytý stále kdesi v jižní Francii. Pokud by jej někdo náhodou objevil a ze země odvezl, vystavuje se možnosti třetí kletby – ze strany francouzského „berňáku“, co říkáte?!