Michel de Nostredame, zvaný též Nostradamus (1503-1566), se stal známým především jako autor slavných proroctví. Pro další staletí měla předpovědět řadu klíčových dějinných okamžiků. Proč nás tato proroctví tak fascinují i v dvacátém prvním století? Nostradamus je vnímán především jako prorok, který viděl do budoucnosti. Ve své době ale proslul i j

Věštkyním v čele s Pýthií prý pomáhá předvídat budoucnost řecký bůh Apollon. Do jeho chrámu poblíž Delf si jezdí pro radu panovníci i prostí lidé téměř tisíc let. Ve většině případů ale dávají věštby prostor pro vlastní výklad. Popularita Delf roste už v 8. století př. n. l. Jen málo významných mužů učiní nějaké rozhodnutí bez podpory delfské věštkyně. Vliv a bohatství věštírny stoupaly, a ne n

Jako zlato z Tolosy je označován poklad, kterého se měl ve třetím století před naším letopočtem zmocnit římský konzul Caepio v oblasti tehdejšího města Tolosa – dnes francouzské město Toulouse. Tento zlatý poklad se hledá již od starověku. Pozor, jedná se však o prokleté zlato. Proč? Poklad měl být tvořen zlatem, které uloupili Galové v Řecku. Lege

Delfskou svatyni najdete v takzvaném Apollónově okrsku. Ten je ale nejdřív zasvěcen Gaie. Místo podle legend hlídá šupinatý drak Pýthón, který má podobu obřího hada.     Bude to právě bůh Apollón, který sem doplave v podobě delfína a hrůzného plaza zabije. Od té chvíle patří svatyně jemu. Na počest bájného heroického činu se zde konají py

Oblast, kde se Delfy nacházely, byla osídlena již o mnoho let dříve, výstavby svatyní probíhaly zejména v době 14. až 11. století př. n. l., tedy v tzv. mykénském období. Nejčastěji zde byla uctívána Matka Země, bohyně Gaia, ochranu města zajišťoval hrozivý dračí bůh Python, jenž byl podle bájí po příchodu řeckých kmenů přemožen bohe

Chtěli-li jste ve starověkém Řecku vstoupit do manželství, zjistit, jestli vás čeká bohatství nebo láska, nebo se prostě jen dozvědět odpověď na otázku, která vás už dlouhé roky trápila, obvyklou praxí bylo zajít do věštírny. Tam jste se mohli otázat pýthie, která vám vyjevila vůli bohů. Nejslavnější věštírna celého Řecka se nacházela ve městě Delfy, asi 150 kilometrů od Athén. Tam poblíž posvá

Byla to nejslavnější věštírna starého Řecka. Bez její návštěvy neudělali vládci jediný krok. Takovou proslulost mělo toto posvátné místo! Jakým způsobem zde vznikala osudová proroctví? Místo, kde vznikly Delfy, bylo osídlené již před 5000 let. Výstavby svatyní ale započaly v mykénské době (14.–11. stol. př. n. l.), lidé zde tehdy uctívali jako božstvo Matku Zemi. O ochranu místa se staral drač

Řečtí vědci, kteří se účastnili vládního projektu „Digital Delphi“, sestavili na základě archeologických nálezů kompletní rekonstrukci starověkého řeckého města Delfy včetně slavné věštírny. Na výsledek jejich práce se můžete podívat v přiloženém videu. Věštírna v Delfách byla nejslavnějším posvátným místem starověkého Řecka a její věhlas se rozšířil daleko za hranice antického světa. Zdejší vě

Na základě dlouhodobého archeologického výzkumu v lokalitě starověké řecké věštírny v Delfách, bylo před nedávnou dobou zveřejněno video s 3D rekonstrukcí athénské pokladnice, která před dvěma a půl tisíci lety stávala nedaleko jedné z nejuctívanějších svatyní starověkého Řecka. Na dávnou podobu pokladnice se můžete podívat v přiloženém videu. Delfská věštírna byla nejznámější a nejproslulejší