Potomci lidí, kteří zažili hluboké trauma, si často ve svém nitru v průběhu vlastního života toto trauma nesou, aniž by například o temné minulosti svých předků věděli. Mohou prý zažívat ničím nepodložené depresivní stavy a hluboké pocity úzkosti. Jak je to možné?

Nevysvětlitelná tíseň

Již v roce 1913 můžeme v asi nejslavnější a nejznámější knize zakladatele psychoanalýzy českého původu Sigmunda Freuda (1856-1939) „Totem a tabu“ najít hned několik teorií, kterými se autor snaží tento mezigenerační přenos, tedy vliv předků na život dnešních lidí, objasnit.

Další Freudovy odkazy na tuto problematiku objevíme například i v jeho eseji z roku 1915 „Smutek a melancholie“ a také v dalších dílech, v nichž Freud popisuje cosi nevysvětlitelně tísnivého a deprimujícího, co nás neustále pronásleduje…

Návraty zemřelých?

V roce 1978 se dvojice psychoanalytiků maďarského původu, žijící v Paříži, rozhodla pro retrospektivní pohled na možnost přenosu traumatu na další generace jak v rodině, tak i mimo ni, například v rámci konkrétního národa.

Nicolas Abraham a Maria Török zvolili jako východisko svého bádání víru v duchy a návraty zemřelých. Těmito otázkami byly každopádně vždy fascinováni lidé všech náboženství i všech dob.

Tajemství předků

Tito dva psychologové posléze docházejí k závěru, že se k nám navrací prázdnota nevyslovených tajemství našich předků. Prý nás takto mohou ovlivňovat předci až z šestého pokolení.

Může snad být takovým tajemstvím například i nesmířený konflikt nebo násilný čin?

Rodová prokletí

Je tedy skutečně možné, že naše případné problémy nejsou pouze jen výsledkem našich prohřešků? Opravdu zde hraje roli i vliv hříchů a selhání našich „otců“, tedy obrazně právě nejrůznějších předků?

Navíc se prý může jednat i o situaci, při níž byla kdysi v minulosti prokleta celá rodina včetně všech budoucích pokolení. Taková tzv.

rodová prokletí mohou údajně způsobovat nemoci, neštěstí a újmy nejrůznějšího druhu včetně celkové neschopnosti plně se radovat ze života.