Irský arcibiskup svatý Malachiáš za svého života prožívá prorocké vize, které následně zapisuje do šifrovaných veršů.

V nich je s pozoruhodnou přesností zachycen život a smrt celkem 112 budoucích papežů, včetně důležitých světových událostí v době jejich působení. Za pontifikátu toho posledního má přijít destrukce Říma a možná i soudný den!

Prvnímu irskému světci Malachiášovi (1094–1148), vlastním jménem Maelmhaedhoc O’Morgair, je připisováno několik zázraků, nejčastěji je ale spojován s Proroctvím o posledním papeži.

Pronáší jej prý v roce 1139 na cestě do Říma, kde se má setkat s papežem Inocencem II. (†1143). Během dlouhé pouti arcibiskup opakovaně upadá do podivné agónie a ve stavu, který se podobá transu, prožívá různé vize, které následně sepisuje do šifrovaných veršů.

Jsou jeho vize prorocké, nebo jde jen o projev únavy z dlouhé cesty? Malachiášův spis končí založen ve vatikánském archivu, do kterého může vstoupit jen hrstka vyvolených, a na několik staletí je zůstává zapomenut. Když znovu spatří světlo světa, jsou mnozí v šoku!

Život a smrt 112 papežů

Malachiáš ve svých verších popisuje dlouhý seznam osobností, které se vystřídají v úřadu nejvyšší hlavy katolické církve. Je jich celkem 112 a za působení toho posledního prý dojde k dramatickým událostem a možná i poslednímu soudu.

Na veřejnost se spis dostává až na konci 16. století, kdy je už možné spolehlivě identifikovat řadu papežů. Výklady se navíc postupem času ukazují jako velmi přiléhavé i pro pozdější hlavy církve.

Jako první papež na seznamu, kterého Malachiáš označuje jako „Ex Castro Tiberis“, tedy „z jednoho zámku na Tibeře“, je identifikován Celestin II. († 1144). Ten pochází ze Zámeckého města, které leží v Toskánsku na řece Tibera.

Jasně identifikován je také třetí papež, uváděný jako „Ex magnitudine montis“, což znamená „z velikosti hory“. Tím prý nemůže být nikdo jiný než papež Evžen III. († 1153), jehož rodné příjmení Montemagno by mohlo být přeloženo jako „Velká hora“.

Shoda se objevuje také u následujících papežů. Může to celé být jen náhoda?

Až zemře Petr Římský

Malachiáš nepopisuje jen jména budoucích papežů, ale i podobu světa a významné události, k nimž během jejich působení dojde. Postupně se proroctví dostávají k poslední trojici papežů.

Jeden z nich prý vystupuje „z námahy Slunce“, to má odpovídat zatmění Slunce, které provázelo narození Jana Pavla II. (1920–2005). Jeho následovníka symbolizuje „sláva olivy“, což bývá spojováno s Benediktem XVI. (*1927), který své jméno volí podle sv.

Benedikta z Nursie (480–543). Jeho znak je právě olivová ratolest. „Olivový“ papež přitom má být předposlední v řadě. „Během extrémního pronásledování svaté římské církve bude sedět na stolci ‚Petrus Romanus‘, který bude pást svá stáda uprostřed mnoha soužení;

po jejich skončení bude město na sedmi pahorcích zničeno a nejvyšší Soudce bude soudit svůj lid,“ zní věštba pro toho posledního. Co to znamená?

Konec světa po Františkovi?

Pokud by proroctví Malachiáše a jeho interpretace byly pravdivé, znamenalo by to, že poslední hlavou církve měl být nedávno zesnulý papež František (1936–2025). Ten ale Petra Římského, jehož proroctví zmiňuje, ničím nepřipomíná.

Jeho rodné jméno je Jorge Mario Bergoglio a pochází z Buenos Aires. Nic ho tedy neváže k Římu ani ke jménu Petr. Nejasné jsou také interpretace veršů, které se k poslednímu papežovi vážou.

Církev bude zřejmě prožívat krušné časy a dojde k pronásledování věřících. K tomu se ale nyní neschyluje. Vatikán si naopak díky modernímu přístupu Františka získává větší oblibu i mezi mladými lidmi. Jsou tedy Malachiášova proroctví mylná? Nebo se snad mýlíme při jejich výkladu?

Řím padne

Jednoznačné je jen to, že během úřadu 112. papeže dojde k devastaci Říma, který je jako město sedmi pahorků označován už odpradávna. Není však známo jak nebo kým.

Smete italskou metropoli přírodní katastrofa či snad vojenský konflikt, který v Evropě propukne a na který odkazuje i řada jiných proroků? Nebo je snad celý spis plný fantazií blouznícího muže? Názory na Malachiášova proroctví jsou velmi různorodé.

Vedou se dokonce spory i o tom, zda je vůbec Malachiáš autorem podivného seznamu. V jeho životopise o něm totiž není jediná zmínka. Někteří badatelé se proto domnívají, že skutečným autorem je francouzský prorok Nostradamus (1503–1566). Jiní věří, že jde o podvrh z konce 16. století.