Při návštěvě bolivijského města La Paz by nikdo neměl vynechat tamní muzeum vzácných kovů. Právě v něm se totiž nachází proslulá mísa Fuente Magna. Tajemný kousek nádobí, který se stal jednou u z největších historických záhad kontinentu. Poznejte její záhadný příběh!

Píše se rok 1549 a územím dnešní Bolívie v Jižní Americe postupuje oddíl španělských dobyvatelů pod vedením Pedra Cieza de Leóna (1520–1554). Jejich cílem je najít hlavní město Inků Cuzco. Při svém pátrání však objevují mnohé nečekané poklady.

Tím největším jsou ruiny Tiwanaku – tajuplného prastarého města. Kdysi mocného sídla, ve kterém žilo přes 40 tisíc lidí. Až mnohem později, v době zrodu moderní archeologie, se Tiwanaku stane jedním z nejúchvatnějších nalezišť světa.

Řadě objevů, které byly na něm nebo v jeho blízkosti nalezeny, však dominuje jeden jediný: zdánlivě obyčejná keramická mísa pokrytá rytinami. V roce 1958 ji nedaleko Tiwanaku, poblíž neméně slavného jezera Titikaka, nachází jeden místní farmář.

Nevědomky tím jednou rozpoutá ve vědeckém světě hotový poprask. Proč je tento kousek nádobí tak významný?

Písmo, které tam nemá být

Z rukou farmáře putuje historická mísa, jíž se začne říkat Fuente Magna (Štědrá mísa) až na radnici v La Paz. Zde se k ní dostává bolivijský archeolog Max Portugal Zamora (1907–1983).

Ten se marně snaží rozluštit neobvyklé rytiny, kterými je posetá, a není mu ani příliš jasné, o jaký typ písma jde. Ví jediné: Nejde o nic, čím by psaly původní kultury Jižní Ameriky.

Artefakt je nakonec na dlouhou dobu odložen a až s příchodem nového tisíciletí se další badatelé pouští do jeho zkoumání. A přichází šok: Znaky na míse jsou totiž ve skutečnosti sumerským klínovým písmem.

„Jeho překlady naznačují, že byla mísa používána k obětování sumerské bohyni Nia při prosbách o plodnost,“ říká americká záhadoložka April Holloway. Jenže jak je možné, že se znaky Sumerů žijících kolem roku 3000 před naším letopočtem dostaly na druhý konec světa do Jižní Ameriky?

Mohou za to mimozemšťané?

Úžasné zjištění badatelů se rychle stává jednou z největších nejasností moderní archeologie a zároveň je to voda na mlýn nejrůznějším ufologům a lovcům záhad, kteří tvrdí, že v dávných dobách naši Zemi navštívili mimozemšťané.

Mohli právě oni zprostředkovat kontakt mezi národem z oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris na Blízkém východě a kulturou obývající pravděpodobně nejstarší město světa?

Jedním z těch, kdo propaguje tuto teorii, je i rusko-americký záhadolog Zecharia Sitchin (1920–2010). „On byl jedním z prvních, kdo navrhl, že Sumerové spolupracovali s mimozemskými bytostmi jménem Anunnaki.

Tato teorie by mohla vysvětlovat, jak se sumerské hieroglyfy dostaly do Latinské Ameriky,“ uvádí chorvatský publicista Ivan Petričevič s tím, že Sitchinovy předpoklady většina vědeckého světa odmítla. Jaké další teorie jsou tedy ve hře?

Dostaly se tam omylem?

V současnosti asi nejznámější vědecká hypotéza o původu mísy říká, že ji patrně vyrobili Sumerové, kteří se usadili na území dnešní Bolívie někdy kolem roku 2500 před Kristem.

Teoreticky je prý možné, že se námořníci na některých sumerských lodích, které mířily podél pobřeží dnešní Indie, ztratili. Následně pak zázrakem přežili dlouhou cestu za pevninou, která náhodou skončila až u břehů Latinské Ameriky.

Záhadologové však na takové předpoklady jen vrtí hlavou. Podle nich je to přinejmenším stejně nepravděpodobné, jako že by v minulosti mohla naši planetu navštívit nějaká mimozemská civilizace.

Nebo snad mají pravdu ti, kteří poukazují na fakt, že Tiwanaku bylo dost možná nejstarším městem světa a že o jeho původní vyspělosti a kultuře nevíme prakticky nic? Mohla snad v dávnověku podnikat civilizace kolem tohoto města cesty do celého světa?