Mnoho bájných příšer a tvorů ze severu má svůj původ v dávných eskymáckých legendách a najdeme je nejen na Aljašce, ale třeba i v Grónsku a dalších oblastech kolem Severního ledového oceánu. To je i případ tzv.

Qalupalika – strašidelného tvora, který údajně žije pod ledem při pobřeží Aljašky a dalších lokalit.

Většina lidí má dnes samozřejmě za to, že jde pouze o výmysl z prastaré eskymácké mytologie, mezi samotnými Inuity a Aleuty (původní obyvatelé Aljašky – pozn. redakce) je ale víra v existenci těchto bytostí, které jsou v zásadě jen mnohem strašidelnější verzí našeho vodníka, velmi silně zakořeněná a opírá se o příběhy, které se kdysi dávno prý skutečně odehrály.

Jedním z nejslavnějších je právě zkušenost Aalasi Joamie, který přísahal, že tvora vidělo hned několik mužů. „Běžel blízko kolem nás. Mnoho dalších nocí jsme pak slýchávali podivný hlas volající tiše ´viivi´,“ dodal domorodec. Co tedy o Qalupalikovi dosud víme?

DĚTI CHYTÁ DO KÁPĚ

Vzdáleně se podobá člověku. Má dlouhé vlasy, šedozelenou hrubou kůži a dlouhé ostré nehty. Obléká se do kůží a na zádech má velkou kápi či vak z kachního peří, do kterého dává ukradené děti. Právě pro děti totiž může být tento tvor největším nebezpečím.

„Podle prastarých tradic, dříve, když byl lov neúspěšný, chudá stará žena dala svého vnuka Qalupalikovi, který si dítě schoval do své velké kápě.

Když později byli Inuité v lovu úspěšní, žena litovala toho, co udělala a prosila, ať se dítě vrátí, vypráví starý příběh kanadský antropolog Frédéric B. Laugrand. Qalupalik bývá navíc podezírán, že děti unáší přímo ze břehů moře.

Nezřídka se skupina dětí vrátila z her od oceánu s tím, že si jednoho z nich odnesl démon žijící pod ledem a dodnes rodiče Eskymáků straší své děti, aby si nehráli moc blízko vody.

Mohl v minulosti v ledovém oceánu skutečně existovat nějaký humanoidní vodní tvor? Ostatně dodnes se na břehu čas od času objeví ostatky, které se nepodaří identifikovat.