25. května 1973: Nad bermudským trojúhelníkem mizí letoun Navion A16 se dvěma muži na palubě.
Domů     Náboženství a okultismus
Posvátná věštírna v Delfách: Jak fungovala?
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 26.2.2019
3.5tis
605
SDÍLENÍ
3.5tis
ZOBRAZENÍ

Byla to nejslavnější věštírna starého Řecka. Bez její návštěvy neudělali vládci jediný krok. Takovou proslulost mělo toto posvátné místo! Jakým způsobem zde vznikala osudová proroctví?

Místo, kde vznikly Delfy, bylo osídlené již před 5000 let. Výstavby svatyní ale započaly v mykénské době (14.–11. stol. př. n. l.), lidé zde tehdy uctívali jako božstvo Matku Zemi. O ochranu místa se staral dračí bůh Python, kterého po příchodu řeckých kmenů přemohl Apollon, proměněný v delfína.  Největšího rozmachu dosáhla věštírna v 7.–6.

stol. př. n. l. Bez věštby z Delf se v té době žádný státník neodvážil vydat do války. Její osud nakonec zpečetil císař Theodosius Veliký v roce 395, který zakázal uctívání pohanských kultů.

Věštby prováděly kněžky boha Apollona, které se nazývaly Pýthie.

JAK VĚŠTILY PÝTHIE?

Věštkyně neboli kněžky boha Slunce, umění a krásy Apollona se nazývaly Pýthie. Pýthie sedávaly v chrámu na trojnožce, v níž byly uchovávány kosti Pythona. Věštírna leží na geologickém zlomu, což bylo určující i pro jiné chrámy.

Pýthie věštila za závěsem, takže ji lidé neviděli, ale jen slyšeli. Před věštěním se věštkyně musela vykoupat v kalském prameni, a pak se napila z jiného pramene, aby se probudily její věštecké schopnosti.

Z trhliny v zemi pak vdechovala vycházející dým, podle jiných žvýkala vavřínové listy. Tím se dostávala do transu a mluvila slovy bohů.

VĚŠTBY

Alexandr Veliký – Pýthie mu věštila před jeho tažením Persie. Alexandr ale přišel do věštírny v době, kdy bylo věštění zakázáno, proto mu vzkázala, aby přišel později. To Alexandra rozzuřilo a vyvlekl ji za vlasy k posvátnému oltáři.

Kněžka začala křičet: „Jsi neporazitelný, můj synu!“

Kroisos z Lýdie – tento lýdský král chtěl vědět, jestli má táhnout do Persie. Proroctví znělo: „Když překročíš řeku, zničíš velkou říši.“ Kroisos proto vyrazil do boje, po překročení řeky Hallys byl ale poražen a zanikla jeho vlastní říše.

CO SE NACHÁZELO VE VĚŠTÍRNĚ

Model možné podoby Delf.

Pokladnice Sifnu – její výstavba je datována mezi léta 530 a 525 př. n. l., jde o typickou ukázku iónského stylu. Sloužila k uchování darů a odpočinku cestovatelů. Podle pověsti bůh přikázal Sifnijským, aby odevzdávali desetinu výdělků z dolů do Delf. Když neuposlechli, dal bůh jejich doly zatopit.

Posvátná cesta – tato kamenná cesta byla lemována sousoším delfského vozataje, obrovskou trojnožkou, sochou sfingy nebo trojským koněm. V 1. století n. l. zde bylo napočítáno až 3000 soch. Cesta vedla poutníky kolem Sybilina kamene až k obrovské soše boha Apollona.

Athénská pokladnice – pokladnice včetně sochařské výzdoby byla postavena z pariánského mramoru někdy mezi lety 510–480 př. n. l. Je umístěna přímo pod Apollonovým chrámem. Na jejích zdech jsou vyobrazeny hrdinské činy bájného Herakla a Thésea. Pokladnice se zaplňovala především po vítězství nad Peršany.

– Bouleuterion – stavba podobná dnešní radnici. Byl zde shromažďovací sál pro Radu čtyř set (zastupitelstvo obce) v čele s místem pro řečníka.

– Divadlo – bylo postaveno na přelomu 4. a 3. stol. př. n. l. a mělo kapacitu 5000 diváků. Konaly se zde hudební soutěže, které byly součástí pýthijských her, pořádaných na počest boha Apollona.

Kousek od něj se nachází stadion se závodní dráhou, která byla dlouhá 178 metrů a široká 25,5 metru.

– Konferenční sál Knidosanů – byl postaven ve druhé čtvrtině 5. století př. n. l. Podle jedné z hypotéz budovu postavili po bitvě u Eurymedonu, která znamenala konečnou porážku Peršanů. Budova vynikala svými freskami.

– Apollonův chrám – první známý Apollonův chrám byl postaven koncem 7. stol. př. n. l., avšak v roce 548 př. n. l. vyhořel. Sochařská výzdoba chrámu se připisuje sochaři Antenorovi z Athén. Dnes z chrámu zbylo pouze 6 sloupů, vztyčených při rekonstrukci.

– Chioský oltář – byl hlavním oltářem Apollonova chrámu v Delfách. Postaven byl po rekonstrukci chrámu v roce 330 a věnován chioskému obyvatelstvu.

– Hadí sloup – hadí sloup se nacházel u kamene omfalos nad tektonickou puklinou v zemi. Na něm seděly věštkyně na trojnožce.

Omfalos – toto označení se v přeneseném smyslu užívá pro „pupek světa“, obvykle kamenný sloupek, který ve starověkých svatyních označoval „střed světa“

– Athénská kolonáda – nachází se jižně od Apollonova chrámu. Byla postavena mezi lety 478–470 př. n. l. a věnována Athéňanům po perských válkách.

– Pokladnice Sikyonu – pokladna nahradila dvě bývalé budovy, Tholos a Monopteros. Tholos byl pravděpodobně nejstarší stavbou. U základny měřil 6,3 metru, obklopen kolonádou sestávající se ze 13 dórských sloupů.

Skutečná pokladna měřila 8,27 na 6,24 metru a byla postavena z kamene vytěženého v Korintu.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Lokalita:
reklama
Související články
od Mirek Brát 25.5.2022 517
Západní historikové mu přezdívali „Nero islámu“, čímž chtěli dát najevo jasné kontroverze v jeho povaze a charakteru vládnutí. Ti, kdo šli v negativním hodnocení ještě dále, o něm mluvili jako o šíleném kalifovi. Do dějin se však Al-Hakim bi-Amr Alláh vepsal i svým záhadným zmizením, které nebylo dosud vysvětleno. Do roku 1009 byly Jeruzalém a Svatá země […]
od Adriana Vojtíšková 25.5.2022 900
Na Jesenicku, jež tehdy spadá do Niského knížectví s hlavním městem Nisou (dnešní Polsko) dojde roku 1622 k prvnímu obvinění z čarodějnictví, které strhne lavinu dalších obvinění, mučení a poprav.     Jesenický pastýř Kryštof Schmied obviní svou manželku Barboru z toho, že očarovala jejich dobytek i jeho, způsobila jim nemoc a údajně měla mít […]
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 1.7tis
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Eva Soukupová 23.5.2022 2.2tis
Podle některých svědectví italské světec Pio z Pietrelciny levitoval a měl také schopnosti jasnozřivosti a bilokace, která mu umožňovala být na dvou místech zároveň. Nejvíce kněze proslavila jeho stigmata. Krvácení z ran Kristových se u něj objevuje dlouhých 40 let a vysvětlit ho nedokáží ani zarytí skeptikové. Italský kněz svatý Pio z Pietrelciny (1887–1968), vlastním […]
od Jan Šedivý 22.5.2022 1.6tis
Ježíš Kristus je bezesporu jednou z nejdůležitějších osobností posledních dvou tisíciletí. Historici se přou, zda vůbec existoval a snaží se odkrýt i důvody jeho konání. Byl opravdu tím Mesiášem, kterého Židé toužebně očekávali? Odkud se Ježíš vzal, kdo byl a jaké mysterium jej obklopuje? Modlí se k němu miliony lidí. Zřejmě neexistuje člověk, který by o něm alespoň […]